Kolín: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Židé v Kolíně: upravil jsem rok ve kterém byl založen hřbitov značky: první editace editace z Vizuálního editoru |
m RV |
||
Řádek 95:
V roce 1932 byla dokončena elektrárna s tehdy nejvyšším komínem v Čechách. Elektrárnu navrhl architekt [[Jaroslav Fragner]] (spolu s řadou dalších objektů ve městě). K tomuto roku bylo ve městě evidováno osm hotelů (Central, Grand, Lidový dům, Pošta, U černého koně, U Přemysla, Veselý), tři kavárny (Arco, Lidový dům, U Amerikána), 12 peněžních ústavů, obchodní grémium, cukrovar, dva lihovary, sedm cihelen, 11 továren (mj. na mýdla Hellada, na minerální oleje Vacuum Oil Company, na stroje Sedláček, také chemická, na kávoviny nebo tři na cukrovinky). Působil zde [[okresní úřad]], [[Okresní soud v Kolíně|okresní soud]], okresní [[Československé četnictvo|četnické]] velitelství, hlavní celní úřad, berní správa, katastrální zeměměřičský úřad, státní [[reálné gymnázium]], obchodní akademie, zemská průmyslová škola a také okresní nemocnice.<ref>''Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství'', sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 589–596. (česky a německy)</ref>
=== Židé v Kolíně
[[Soubor:Kolin zidovsky hrbitov.JPG|náhled|Starý židovský hřbitov]]
{{Podrobně|Židovská obec v Kolíně}}
Asi v první polovině 14. století se zde usídlili [[Židé]], jsou doloženi v městských knihách k roku 1377. [[Židovská obec]] v Kolíně postupně nabyla značného významu, řadí se mezi největší a nejvlivnější do poloviny 19. století. [[Starý židovský hřbitov v Kolíně|Starý židovský hřbitov]], založený roku
=== Pověst o zvonu ===
Řádek 114:
Území města je rozděleno do 10 [[Část obce|částí]] na čtyřech [[Katastrální území|katastrálních územích]]:
* k. ú. ''Kolín''
** [[Kolín I]] – historické centrum města (Viz též [[#Památky|Památky]]). Leží spolu s částmi Kolín II–IV a Kolín VI na levém břehu Labe.
** [[Kolín II]] – Pražské Předměstí. Leží západně od centra a jedná se o nejlidnatější část města, neboť se zde nachází největší kolínské sídliště. Dominantou na západním okraji města je vodárna, která však v současnosti již neplní svůj původní účel.
** [[Kolín III]] – Kouřimské Předměstí. Leží jižně od centra. Dominanta je budova [[Gymnázium Kolín|gymnázia]] s věží.
** [[Kolín IV]] – Kutnohorské Předměstí. Leží východně od centra. Nachází se zde vlakové a autobusové nádraží.
** [[Kolín V]] – Zálabí. Největší kolínské předměstí, které leží na pravém břehu Labe. Vyznačuje se vějířovitým rozvržením ulic, narušeným výstavbou Nového mostu. Nachází se zde hlavní městský hřbitov. Zálabí bylo připojeno ke Kolínu v 15. století, předtím bylo v majetku [[Sedlec (Kutná Hora)|sedleckého]] kláštera. Vzniklo spojením zaniklých obcí Brankovice a Mnichovice.
** [[Kolín VI
** [[Šťáralka]] – původně samostatná osada leží na východním okraji města při hlavní silnici [[Silnice I/38|I/38]] ve směru na [[Čáslav]]. Bezprostředně navazuje na Kutnohorské předměstí.
* k. ú. ''Sendražice u Kolína'', část [[Sendražice (Kolín)|Sendražice]] – původně samostatná obec. Leží severně od města směrem na [[Ovčáry (okres Kolín)|Ovčáry]], navazuje na Zálabí.
Řádek 221:
|- style="text-align: right;"
! style="text-align: center;" | Počet obyvatel
| 10 239|| 12 538|| 14 481 || 16 339 || 18 138 || 18 029 || 20 568 || 22 528 || 25 301 || 28 538 || 32 501 || 31 595 ||
|- style="text-align: right;"
! style="text-align: center;" | Počet domů
| |||