Verze z 15. 3. 2020, 12:06 editovat Petr Kinšt (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři 60 957 editací Tabulka návštěvnosti ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 15. 3. 2020, 14:04 editovat zrušit editaci Khamul1 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři, Revertéři 20 752 editací ref Přejít na další porovnání →
Řádek 15: == Historie == === Dvojí založení kláštera === Prvním zakladatelem kláštera byl jistý Milhost, který ke konci 12. století oslovil [[bavorsko\|bavorský]] [[klášter Valdsasy\|klášter Waldsassen]] a mnichům nabídl statek [[Mašťov]]. Vše nasvědčuje tomu, že Milhost nadále pobíral část výnosu z klášterního zboží a po šesti letech nešťastné mnichy z Mašťova vyhnal.<ref name="cechura"/> Vyhnancům poskytl azyl [[Slávek z Oseka\|Slávek]] z rodu [[Hrabišici\|Hrabišiců]] (nejvyšší komorník krále [[Přemysl Otakar I.\|Přemysla Otakara I.]]~~{{Fakt/dne\|20180402072600\|}}~~) a přibližně v roce 1197 je usadil ve svém Oseku.<ref name="cechura"/><ref>{{Citace ~~Postupem času Slávkovi potomci Osek zcela přenechali mnišskému řádu, a přestěhovali se na nově vybudovaný hrad [[Osek (hrad)\|Rýzmburk]].~~monografie \| příjmení = Velímský ~~Ochranu oseckému klášteru přislíbil i sám panovník Přemysl Otakar I. a [[seznam papežů\|papež]] [[Inocenc III.]]~~ \| jméno = Tomáš \| odkaz na autora = Tomáš Velímský \| titul = Hrabišici. Páni z Rýzmburka \| vydavatel = Lidové noviny. \| místo = Praha \| rok vydání = 2002 \| počet stran = 390 \| strany = 30−32 \| isbn = 80-7106-498-X \| poznámka = [dále jen Hrabišici] }}</ref> Postupem času Slávkovi potomci Osek zcela přenechali mnišskému řádu, a přestěhovali se na nově vybudovaný hrad [[Osek (hrad)\|Rýzmburk]]. Ochranu oseckému klášteru přislíbil i sám panovník Přemysl Otakar I. a [[seznam papežů\|papež]] [[Inocenc III.]]<ref>Hrabišici, s. 32−38.</ref> ;Posloupnost

Osecký klášter: Porovnání verzí