Draga Ljočić: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
překlad ze srwiki (pro Wikigap 2020)
 
m drobné jazykové úpravy, pravopisné, stylistické
Řádek 21:
Vnímala to jako ponížení a nespravedlnost, psala stížnosti na vyšší místa. Argumentovala mj. tím, že v roce 1885 (srbsko-bulharská válka) byli všichni mužští kolegové na frontě a ona jakožto jediná lékařská síla pracovala ve třech nemocnicích (Všeobecné, Klinice pro infekční nemoci a v Nemocnici pro zraněné ve válce). V stížnostech neuspěla, v roce 1889 byla naopak ze státní služby propuštěna. Provozovala pak až do konce první světové války privátní praxi.
 
Penze se však dočkala, po mnoha letech boje za rovnoprávnost žen (viz níže) jí byla v roce 1924 penze přiznána.
 
Kromě lékařské činnosti přednášela,. zaměřovalaZaměřovala se na osvětu matek, ana péči o novorozence, překládala z ruštiny, francouzštiny a němčiny odborné knihy a články z oblasti gynekologie, porodnictporodnictví a pediatrie.
 
ví, pediatrie. Zanechala osobní deník, který je cenným zdrojem poznatků jak o její osobě, tak o její době.
<br />
 
=== Filantropka ===
ČastoBez bezplatněnároku na odměnu často léčila děti, a sledovala pravidelně zdravotní stav dívek v ženskýchdívčích školách. Spolu s dr. Lazem Lazarovićem léčila zadarmo dívky z Ženské dělnické školy.
 
V roce 1904 založila s dr. Jovanem Jovanovićem Sdružení matek (Materinjsko udruženje), stala se jeho první předsedkyní. Cílem Sdružení byla péče o opuštěné děti a o snižování novorozenecké úmrtnosti. Dr. D. Ljočićová si tím vysloužila nařčení z nemorálnosti, protože většina opuštěných dětí byla nemanželského původu. Vzdor odporu části veřejnosti se jí podařilo získat budovu, kde nezaopatřené děti ubytovávala, i materiální podporu od bělehradské radnice.
 
AngažovalaByla sejednou vze zakladatelek a první předsedkyní Spolku bělehradských lékařek, který vznikl v roce 1919. Spolek sbíral prostředky na výstavbu první nemocnice pro ženy a děti, kdev níž měly pracovat výhradně lékařky. Byla jednou z jeho zakladatelek (v roce 1919) a jeho první předsedkyní. Projekt byl realizován v roce 1929, tři roky po její smrti.
se jí podařilo získat budovu, kde nezaopatřené děti ubytovávala, i materiální podporu od bělehradské radice.
 
dr. Ljočićové.
Angažovala se v Spolku bělehradských lékařek, který sbíral prostředky na výstavbu první nemocnice pro ženy a děti, kde měly pracovat výhradně lékařky. Byla jednou z jeho zakladatelek (v roce 1919) a jeho první předsedkyní. Projekt byl realizován v roce 1929, tři roky po její smrti.
<br />