Draga Ljočić: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
překlad ze srwiki (pro Wikigap 2020) značka: editace z Vizuálního editoru |
m drobné jazykové úpravy, pravopisné, stylistické značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 21:
Vnímala to jako ponížení a nespravedlnost, psala stížnosti na vyšší místa. Argumentovala mj. tím, že v roce 1885 (srbsko-bulharská válka) byli všichni mužští kolegové na frontě a ona jakožto jediná lékařská síla pracovala ve třech nemocnicích (Všeobecné, Klinice pro infekční nemoci a v Nemocnici pro zraněné ve válce). V stížnostech neuspěla, v roce 1889 byla naopak ze státní služby propuštěna. Provozovala pak až do konce první světové války privátní praxi.
Penze se však dočkala, po mnoha letech boje za rovnoprávnost žen (viz níže) jí byla v roce 1924 penze přiznána.
Kromě lékařské činnosti přednášela
<br />
=== Filantropka ===
V roce 1904 založila s dr. Jovanem Jovanovićem Sdružení matek (Materinjsko udruženje), stala se jeho první předsedkyní. Cílem Sdružení byla péče o opuštěné děti a o snižování novorozenecké úmrtnosti. Dr. D. Ljočićová si tím vysloužila nařčení z nemorálnosti, protože většina opuštěných dětí byla nemanželského původu. Vzdor odporu části veřejnosti se jí podařilo získat budovu, kde nezaopatřené děti ubytovávala, i materiální podporu od bělehradské radnice.
dr. Ljočićové.
▲Angažovala se v Spolku bělehradských lékařek, který sbíral prostředky na výstavbu první nemocnice pro ženy a děti, kde měly pracovat výhradně lékařky. Byla jednou z jeho zakladatelek (v roce 1919) a jeho první předsedkyní. Projekt byl realizován v roce 1929, tři roky po její smrti.
<br />
|