Wikipedista:Lynx1211/Pískoviště: Porovnání verzí

Přidáno 128 bajtů ,  před 2 měsíci
bez shrnutí editace
(nejrychlejší)
'''Motorové vozy řady M 290.0''' (výrobní typové označení '''Tatra 68''' podle použitých motorů), označované stejně jako vlakový spoj, na němž jezdily, také jako „[[Slovenská strela]]“, byly vyrobeny v roce [[1936]] pro [[Československé státní dráhy]] v [[Tatra|Tatře]] [[Kopřivnice]] v počtu dvou kusů. Reprezentují technický pokrok a snahy o rychlou železniční dopravu v [[První republika|meziválečném Československu]], výjimečné jsou svojí konstrukcí, vzhledem i cestovním komfortem. Podobně jako jiné tehdejší motorové vozy z ostatních zemí Evropy byly výrazně inspirovány konstrukcí automobilů a vyznačovaly se množstvím originálních technických řešení.
 
Vedoucím vývoje byl [[Hans Ledwinka]], hlavní konstruktér známých tatrováckých automobilů, ze kterých byl odvozen aerodynamický tvar skříně vozů. SvětověPodobnosti unikátníms automobilem nese i provedení brzdy a oken, použitý typ motoru a pro automobil byl původně vymyšlen i světově unikátní [[Elektromechanický přenos výkonu|elektromechanický přenos výkonu]] podle patentovaného návrhu [[Vsetín|vsetínského]] elektrotechnika a vynálezce [[Josef Sousedík|Josefa Sousedíka]]. Tento druh přenosu spolu s výkonnými motory a nízkou hmotností umožňoval velmi dynamickou jízdu. Vozy byly zkonstruovány pro [[Rychlost vlaku#Konstrukční rychlost|maximální rychlost]] 130 km/h a v několika úsecích, kde to stav trati dovoloval, touto rychlostí běžně jezdily. V pořadí druhý vyrobený vůz dosáhl během zkušební jízdy 3. června [[1936 v dopravě|1936]] rychlostního [[České železniční rekordy|rekordu ČSD]] 148 km/h.
 
Do pravidelného provozu byly zařazeny 13. července 1936, jezdily na motorovém rychlíku ''Slovenská strela'' [[Bratislava]] – [[Brno]] – [[Praha]] a zpět s cestovní dobou 4 hodiny 53 minut. Díky svým jízdním vlastnostem, pouze jediné zastávce, postupující rekonstrukci traťového svršku, nejvyšší prioritě a postupně optimalizovanému jízdnímu řádu zdolávaly trasu v posledním roce předválečného provozu za 4 hodiny 18 minut (zpátky do Bratislavy o minutu více) včetně tříminutového pobytu v Brně. To odpovídá [[Rychlost vlaku#Cestovní rychlost|cestovní rychlosti]] 92 km/h. Tato jízdní doba, resp. rychlost, na uvedené trase zůstala následující desítky let z mnoha příčin nepřekonaná – zejména proto, že železnice za komunismu se neorientovaly na rychlost a komfort, ale na velké přepravní výkony.
697

editací