Bohumil Hypšman: Porovnání verzí

Přidáno 452 bajtů ,  před 8 měsíci
Celkové úpravy hesla
(pravopis)
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu pokročilá editace z mobilního zařízení
(Celkové úpravy hesla)
značka: editor wikitextu 2017
| povolání = architekt
| hnutí = moderna
| reprezentativní díla = Dům pohřebního bratrstva [[Pražské pohřební bratrstvo|Chevra Kadišakadiša]]<br />
Areál ministerstev Pod Emauzy
| mecenáši =
| podpis =
}}
'''Bohumil Hübschmann''', od úřední změny jména roku 1945<ref name="matrika" /> '''Bohumil Hypšman''' ([[10. leden|10. ledna]] [[1878]] [[Praha]]<ref name="matrika" /> – [[3. listopad]]u [[1961]] Praha<ref name="ln">{{Citace periodika|url=http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=LitNII/10.1961/46/4.png|periodikum= Literární noviny|datum= 46/1961|strany=4|titul=V. V. Štech: Muž, který prospěl Praze}}</ref>), byl český [[architekt]] a [[Urbanismus|urbanista]]. Svou tvorbou navazoval na svého vídeňského učitele, jednoho z předních tvůrců moderní architektury [[Otto Wagner]]a, a zabýval se harmonickým spojením moderní architektury s historickou zástavbou města. V letech 1921–1928 působil ve [[Státní regulační komise|Státní regulační komisi]], která řešila urbanistický rozvoj [[Velká Praha|Velké Prahy]], hlavního města nového státu. K jeho významným stavbám patří dům [[Chevra kadiša|Pohřebního bratrstva]] u Starého židovského hřbitova v Praze, urbanisticky nejvýznamnější je přestavba [[Emauzský klášter|Emauzského kláštera]] a řešení prostoru pod ním na [[Palackého náměstí (Praha)|Palackého náměstí]] a sousedním prostranství na [[Rašínovo nábřeží|Rašínově nábřeží]]. Byl členem [[Spolek výtvarných umělců Mánes|Spolku výtvarných umělců Mánes]] a [[Klub Za starou Prahu|Klubu Za starou Prahu]].<ref>''Nová encyklopedie českého výtvarného umění'' I., A-M, Praha 1995, s. 291</ref>
 
Svou tvorbou navazoval na svého vídeňského učitele, jednoho z&nbsp;předních tvůrců moderní architektury [[Otto Wagner]]a, a zabýval se harmonickým spojením moderní architektury s&nbsp;historickou zástavbou města. V&nbsp;letech 1921–1928 působil ve [[Státní regulační komise|Státní regulační komisi]], která řešila urbanistický rozvoj [[Velká Praha|Velké Prahy]], hlavního města nového státu.
 
Mezi jeho významné stavební realizace patří dům [[Pražské pohřební bratrstvo|Pohřebního bratrstva]] u&nbsp;[[Starý židovský hřbitov v Praze-Josefově|Starého židovského hřbitova]] v&nbsp;Praze, urbanisticky nejvýznamnější je přestavba [[Emauzský klášter|Emauzského kláštera]] a řešení prostoru pod ním na [[Palackého náměstí (Praha)|Palackého náměstí]] a sousedním prostranství na [[Rašínovo nábřeží|Rašínově nábřeží]]. Byl členem [[Spolek výtvarných umělců Mánes|Spolku výtvarných umělců Mánes]] a [[Klub Za starou Prahu|Klubu Za starou Prahu]].<ref>''Nová encyklopedie českého výtvarného umění'' I., A-M, Praha 1995, s. 291</ref>
 
== Život ==
Narodil se v &nbsp;rodině krejčovského tovaryše Antonína Hübschmanna a jeho manželky Anny, rozené Sadilové.<ref name="matrika">[http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=2CC1AED6545A485CB4D8A50FC89EA9F2&scan=226#scan226 Matrika narozených, sv. Štěpán, 1875-1878, snímek 226, Záznam o &nbsp;narození a křtu]</ref> V &nbsp;početné rodině byl čtvrtým z &nbsp;osmi dětí.<ref>[http://digi.nacr.cz/prihlasky2/index.php?action=link&ref=czarch:CZ-100000010:874&karton=178&folium=866 Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 178, obraz 866 Hübschmann Anton]</ref> Jeho bratr [[Antonín Hübschmann]] (1884–1914) byl též architekt, padl za I. světové války na srbské frontě.<ref>[http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=1E00F7CF23A911E08F90005056C00008&scan=1#scan1 Soupis pražských obyvatel, Hübschmann Antonín]</ref><ref>{{Citace periodika|url=http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:87c77870-7170-11e4-9d98-005056825209?page=uuid:e2e99690-71eb-11e4-9d98-005056825209|periodikum= Český svět|datum= 29. 1. 1915|strany=457|titul=foto a nekrolog}}</ref>
 
V roce 1899 odešel do Vídně studovat na Akademii výtvarných umění. Studia začal v &nbsp;ateliéru [[Victor Luntz|Viktora Luntze]],<ref name="Kusáková">{{Citace kvalifikační práce
| příjmení = Kusáková
| jméno = Anna
| instituce = Ústav pro dějiny umění : Filosofická fakulta Univerzity Karlovy
| odkaz na instituci = Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
| titul = Bohumil Hypšman - moderní architekt v &nbsp;historickém městě
| url = https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/109695/
| typ práce = bakalářská
| poznámka =
| jazyk =
}}</ref> následujícího roku přešel do ateliéru [[Otto Wagner]]a<ref name="ln" /> na Speciální škole pro architekturu (Specialschule für Architektur) a jeho školní práce byla oceněna zlatou medailí.<ref>{{Citace periodika|url=http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=nwg&datum=19010721&query=%22bohumil+h%c3%bcbschmann%22&ref=anno-search&seite=12|periodikum= Neues Wiener Tagblatt|datum= 21. 7. 1901|strany=12|titul=Premiirung der Akademie für bildene Kunste/Specialschule für Architektur (německy)}}</ref> Během studií pracoval v &nbsp;ateliéru [[Friedrich Ohmann|Bedřicha Ohmanna]].
 
Dne 3. srpna 1903 se v &nbsp;Praze oženil s &nbsp;Marií Němcovou (* 1877), se kterou měl syny Bohumila (* 1905), Aleše (1907–1945, padl v&nbsp;[[Pražské povstání|Pražském povstání]], má na zdi vily pamětní desku)<ref>{{Citace elektronické monografie
| autor1 = Štrupl, Vladimír
| titul = Pamětní deska Aleš Hübschmann
}}</ref>, Zdeňka (* 1909) a Miloše (* 1911).<ref>[http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=1E00F7D123A911E08F90005056C00008&scan=1#scan1 Soupis pražských obyvatel: Hübschmann Bohumil]</ref>
 
Po návratu ze studií ve Vídni v &nbsp;roce 1904 nejprve pracoval v &nbsp;ateliéru stavitele [[Quido Bělský|Quida Bělského]]. V &nbsp;roce 1906 si založil vlastní projekční ateliér.<ref name="Kusáková" />
 
Byl členem [[Spolek výtvarných umělců Mánes|SVU Mánes]] v &nbsp;letech 1905–1908 a od roku 1920.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Řádní členové Spolku výtvarných umělců Mánes od generace zakladatelů do dnešních dnů |url=http://www.svumanes.cz/spolek/historicky-seznam-clenu |datum přístupu=2016-08-02 |url archivu=https://web.archive.org/web/20150419100736/http://www.svumanes.cz/spolek/historicky-seznam-clenu |datum archivace=2015-04-19 |nedostupné=ano }}</ref> Jeho vlastní vila stojí v &nbsp;pražských Střešovicích, nedaleko zastávky tramvaje ''Sibeliova''. Slouží jako obytný dům a je veřejnosti nepřístupná.
 
== Dílo ==
| datum přístupu = 2018-10-28
}}</ref>
* 1905 Vily v &nbsp;Mělníce (1907 tzv. Wenzlova vila<ref>[http://ipac.svkkl.cz/arl-kl/cs/detail-kl_us_auth-0221159-Dum-cp-2-Melnik-cesko/ Středočeská vědecká knihovna v &nbsp;Kladně: Wenzlova vila]</ref>)
* 1907 Odkolkův mlýn, Praha-Vysočany
* 1908 Výstavní pavilon potravin a další práce pro [[Jubilejní výstava Obchodní a Živnostenské komory|Jubilejní výstavu]] 1908<ref>{{Citace periodika|url=http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:b2d9ae20-6c3e-11e4-9d98-005056825209?page=uuid:9e0fd2c0-6c53-11e4-8d66-5ef3fc9bb22f|periodikum= Český svět|datum= 3. 1. 1908|strany=256|titul= }}</ref><ref>{{Citace periodika|url=http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:bc858842-435d-11dd-b505-00145e5790ea?page=uuid:4bf6b89d-435e-11dd-b505-00145e5790ea|periodikum= Zlatá Praha|datum= 6/1908|strany=21|titul=Výstavní časopis Zlaté Prahy}}</ref>
* 1908–1909 Rodinný dům, Praha-Bubeneč, čp. 286, Pod Kaštany 18
* 1909–1911 [[Akciové parní mlýny|Akciový parní mlýn v &nbsp;Holešovicích]], Praha-Holešovice, čp. 1037, U Uranie 14
* 1910–1911 Dům pohřebního bratrstva [[Chevra kadiša]], Praha-Josefov, Široká 5-7
* 1910–1912 Obchodní a nájemní dům Františka Matějovského, Praha-Staré Město, čp. 949, Národní třída 19
* 1918–1922 Hostivařské mlýny a pekárny, Praha-Hostivař, čp. 1309, U Továren 4
* 1921–1925 Nájemní dům, Praha-Vyšehrad, čp: 20, Vratislavova 24
* 1923–1925 [[Zaniklé elektrárny v Česku#Elektrárna Ervěnice|Elektrárna]] v &nbsp;[[Ervěnice|Ervěnicích]]
* 1923–1931 Areál ministerstev Pod Emauzy, Praha-Nové Město, čp. 375, Palackého náměstí, náměstí Pod Emauzy
* 1924 Rodinný dům, Praha, čp. 105, Holečkova
* 1926–1929 [[Hypšmanova vila|Vlastní rodinný dům]], Praha-Střešovice, čp. 565, U Laboratoře 4
* 1928–1929 Přístavba bývalé [[Plodinová burza (budova)|Plodinové burzy]], čp. 866, Praha, Senovážné náměstí<ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení = |jméno = |titul = Bohumil Hypšman|periodikum = archiweb.cz|vydavatel = |url = http://www.archiweb.cz/bohumil-hypsman|datum vydání = |datum přístupu = 18. 1. 2016}}</ref>
* 1940 areál [[Gymnázium Josefa Jungmanna|Masarykovy školy]] v &nbsp;Litoměřicích<ref>Nová encyklopedie… (1995)</ref><ref>https://pam.plzne.cz/architekt/171-bohumil-hubschmann-hypsman</ref>
 
=== Význam díla ===
[[Václav Vilém Štech]] ocenil v &nbsp;nekrologu v&nbsp;[[Literární noviny|Literárních novinách]] Hypšmanovy zásluhy o &nbsp;obohacení Prahy a současného zachování jejích historických hodnot. Zmínil např. jeho příspěvek k &nbsp;zachování pražského panoramatu přeložením plavebního kanálu za Střelecký ostrov či k &nbsp;vytvoření nových hodnot prostranství v &nbsp;blízkosti Palackého pomníku.<ref name="ln"></ref>
 
Hypšmanovy názory dokladuje jeho stanovisko z &nbsp;roku 1946, kdy se vyslovil k &nbsp;vítěznému návrhu na dostavbu [[Staroměstská radnice|Staroměstské radnice]]. Dostavbu nezavrhoval, ale stavěl se důrazně za zachování architektonického rázu náměstí.<ref>{{Citace periodika|url=http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:d6f5a890-5430-11dd-ada8-000d606f5dc6?page=uuid:a25294a0-542f-11dd-b056-000d606f5dc6|periodikum= Svobodné noviny|datum= 24. 11. 1946|strany=9|titul=Jakou budeme mít Staroměstskou radnici?}}</ref>
{{Citát|...šel od světové architektury k &nbsp;domácím starostem. Stále se vracel k &nbsp;Praze a zachraňoval, kde jen mohl, její světový obsah.|V. V. Štech, [[Literární noviny]] 46/1961|3=200}}
 
== Galerie ==
| instituce = Ústav pro dějiny umění : Filosofická fakulta Univerzity Karlovy
| odkaz na instituci = Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
| titul = Bohumil Hypšman - moderní architekt v &nbsp;historickém městě
| url = https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/109695/
| typ práce = bakalářská
| jméno = Václav Vilém
| odkaz na autora = Václav Vilém Štech
| titul = V &nbsp;zamlženém zrcadle
| url =
| vydavatel = Československý spisovatel
| jméno = Rostislav
| odkaz na autora = Rostislav Švácha
| titul = Od moderny k &nbsp;funkcionalismu: Proměny pražské architektury 1. poloviny 20. století
| vydavatel = Victoria Publishing
| místo = Praha
{{Autoritní data}}
{{Předsedové Klubu Za starou Prahu}}
{{Portály|Architektura a stavebnictví|Česko|Lidé}}
 
{{DEFAULTSORT:Hypšman, Bohumil}}