Verze z 8. 2. 2020, 19:42 editovat B.mertlik (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Výjimky z blokování IP adres 57 615 editací pravopis značky: editace z mobilu editace z mobilního webu pokročilá editace z mobilního zařízení ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 19. 2. 2020, 15:34 editovat zrušit editaci VitVit (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 43 669 editací Celkové úpravy hesla značka: editor wikitextu 2017 Přejít na další porovnání →
Řádek 8: \| povolání = architekt \| hnutí = moderna \| reprezentativní díla = Dům pohřebního bratrstva [[Pražské pohřební bratrstvo\|Chevra ~~Kadiša~~kadiša]]<br /> Areál ministerstev Pod Emauzy \| mecenáši = Řádek 16: \| podpis = }} '''Bohumil Hübschmann''', od úřední změny jména roku 1945<ref name="matrika" /> '''Bohumil Hypšman''' ([[10. leden\|10. ledna]] [[1878]] [[Praha]]<ref name="matrika" /> – [[3. listopad]]u [[1961]] Praha<ref name="ln">{{Citace periodika\|url=http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=LitNII/10.1961/46/4.png\|periodikum= Literární noviny\|datum= 46/1961\|strany=4\|titul=V. V. Štech: Muž, který prospěl Praze}}</ref>), byl český [[architekt]] a [[Urbanismus\|urbanista]]. Svou tvorbou navazoval na svého vídeňského učitele, jednoho z  předních tvůrců moderní architektury [[Otto Wagner]]a, a zabýval se harmonickým spojením moderní architektury s  historickou zástavbou města. V  letech 1921–1928 působil ve [[Státní regulační komise\|Státní regulační komisi]], která řešila urbanistický rozvoj [[Velká Praha\|Velké Prahy]], hlavního města nového státu. K Mezi jeho ~~významným~~významné ~~stavbám~~stavební realizace patří dům [[~~Chevra~~Pražské ~~kadiša~~pohřební bratrstvo\|Pohřebního bratrstva]] u [[Starý židovský hřbitov v Praze-Josefově\|Starého židovského hřbitova]] v  Praze, urbanisticky nejvýznamnější je přestavba [[Emauzský klášter\|Emauzského kláštera]] a řešení prostoru pod ním na [[Palackého náměstí (Praha)\|Palackého náměstí]] a sousedním prostranství na [[Rašínovo nábřeží\|Rašínově nábřeží]]. Byl členem [[Spolek výtvarných umělců Mánes\|Spolku výtvarných umělců Mánes]] a [[Klub Za starou Prahu\|Klubu Za starou Prahu]].<ref>''Nová encyklopedie českého výtvarného umění'' I., A-M, Praha 1995, s. 291</ref> == Život == Narodil se v  rodině krejčovského tovaryše Antonína Hübschmanna a jeho manželky Anny, rozené Sadilové.<ref name="matrika">[http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=2CC1AED6545A485CB4D8A50FC89EA9F2&scan=226#scan226 Matrika narozených, sv. Štěpán, 1875-1878, snímek 226, Záznam o  narození a křtu]</ref> V  početné rodině byl čtvrtým z  osmi dětí.<ref>[http://digi.nacr.cz/prihlasky2/index.php?action=link&ref=czarch:CZ-100000010:874&karton=178&folium=866 Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 178, obraz 866 Hübschmann Anton]</ref> Jeho bratr [[Antonín Hübschmann]] (1884–1914) byl též architekt, padl za I. světové války na srbské frontě.<ref>[http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=1E00F7CF23A911E08F90005056C00008&scan=1#scan1 Soupis pražských obyvatel, Hübschmann Antonín]</ref><ref>{{Citace periodika\|url=http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:87c77870-7170-11e4-9d98-005056825209?page=uuid:e2e99690-71eb-11e4-9d98-005056825209\|periodikum= Český svět\|datum= 29. 1. 1915\|strany=457\|titul=foto a nekrolog}}</ref> V roce 1899 odešel do Vídně studovat na Akademii výtvarných umění. Studia začal v  ateliéru [[Victor Luntz\|Viktora Luntze]],<ref name="Kusáková">{{Citace kvalifikační práce \| příjmení = Kusáková \| jméno = Anna \| instituce = Ústav pro dějiny umění : Filosofická fakulta Univerzity Karlovy \| odkaz na instituci = Filozofická fakulta Univerzity Karlovy \| titul = Bohumil Hypšman - moderní architekt v  historickém městě \| url = https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/109695/ \| typ práce = bakalářská Řádek 38 ⟶ 42: \| poznámka = \| jazyk = }}</ref> následujícího roku přešel do ateliéru [[Otto Wagner]]a<ref name="ln" /> na Speciální škole pro architekturu (Specialschule für Architektur) a jeho školní práce byla oceněna zlatou medailí.<ref>{{Citace periodika\|url=http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=nwg&datum=19010721&query=%22bohumil+h%c3%bcbschmann%22&ref=anno-search&seite=12\|periodikum= Neues Wiener Tagblatt\|datum= 21. 7. 1901\|strany=12\|titul=Premiirung der Akademie für bildene Kunste/Specialschule für Architektur (německy)}}</ref> Během studií pracoval v  ateliéru [[Friedrich Ohmann\|Bedřicha Ohmanna]]. Dne 3. srpna 1903 se v  Praze oženil s  Marií Němcovou (* 1877), se kterou měl syny Bohumila (* 1905), Aleše (1907–1945, padl v [[Pražské povstání\|Pražském povstání]], má na zdi vily pamětní desku)<ref>{{Citace elektronické monografie \| autor1 = Štrupl, Vladimír \| titul = Pamětní deska Aleš Hübschmann Řádek 49 ⟶ 53: }}</ref>, Zdeňka (* 1909) a Miloše (* 1911).<ref>[http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=1E00F7D123A911E08F90005056C00008&scan=1#scan1 Soupis pražských obyvatel: Hübschmann Bohumil]</ref> Po návratu ze studií ve Vídni v  roce 1904 nejprve pracoval v  ateliéru stavitele [[Quido Bělský\|Quida Bělského]]. V  roce 1906 si založil vlastní projekční ateliér.<ref name="Kusáková" /> Byl členem [[Spolek výtvarných umělců Mánes\|SVU Mánes]] v  letech 1905–1908 a od roku 1920.<ref>{{Citace elektronického periodika \|titul=Řádní členové Spolku výtvarných umělců Mánes od generace zakladatelů do dnešních dnů \|url=http://www.svumanes.cz/spolek/historicky-seznam-clenu \|datum přístupu=2016-08-02 \|url archivu=https://web.archive.org/web/20150419100736/http://www.svumanes.cz/spolek/historicky-seznam-clenu \|datum archivace=2015-04-19 \|nedostupné=ano }}</ref> Jeho vlastní vila stojí v  pražských Střešovicích, nedaleko zastávky tramvaje ''Sibeliova''. Slouží jako obytný dům a je veřejnosti nepřístupná. == Dílo == Řádek 67 ⟶ 71: \| datum přístupu = 2018-10-28 }}</ref> * 1905 Vily v  Mělníce (1907 tzv. Wenzlova vila<ref>[http://ipac.svkkl.cz/arl-kl/cs/detail-kl_us_auth-0221159-Dum-cp-2-Melnik-cesko/ Středočeská vědecká knihovna v  Kladně: Wenzlova vila]</ref>) * 1907 Odkolkův mlýn, Praha-Vysočany * 1908 Výstavní pavilon potravin a další práce pro [[Jubilejní výstava Obchodní a Živnostenské komory\|Jubilejní výstavu]] 1908<ref>{{Citace periodika\|url=http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:b2d9ae20-6c3e-11e4-9d98-005056825209?page=uuid:9e0fd2c0-6c53-11e4-8d66-5ef3fc9bb22f\|periodikum= Český svět\|datum= 3. 1. 1908\|strany=256\|titul= }}</ref><ref>{{Citace periodika\|url=http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:bc858842-435d-11dd-b505-00145e5790ea?page=uuid:4bf6b89d-435e-11dd-b505-00145e5790ea\|periodikum= Zlatá Praha\|datum= 6/1908\|strany=21\|titul=Výstavní časopis Zlaté Prahy}}</ref> * 1908–1909 Rodinný dům, Praha-Bubeneč, čp. 286, Pod Kaštany 18 * 1909–1911 [[Akciové parní mlýny\|Akciový parní mlýn v  Holešovicích]], Praha-Holešovice, čp. 1037, U Uranie 14 * 1910–1911 Dům pohřebního bratrstva [[Chevra kadiša]], Praha-Josefov, Široká 5-7 * 1910–1912 Obchodní a nájemní dům Františka Matějovského, Praha-Staré Město, čp. 949, Národní třída 19 Řádek 78 ⟶ 82: * 1918–1922 Hostivařské mlýny a pekárny, Praha-Hostivař, čp. 1309, U Továren 4 * 1921–1925 Nájemní dům, Praha-Vyšehrad, čp: 20, Vratislavova 24 * 1923–1925 [[Zaniklé elektrárny v Česku#Elektrárna Ervěnice\|Elektrárna]] v  [[Ervěnice\|Ervěnicích]] * 1923–1931 Areál ministerstev Pod Emauzy, Praha-Nové Město, čp. 375, Palackého náměstí, náměstí Pod Emauzy * 1924 Rodinný dům, Praha, čp. 105, Holečkova Řádek 85 ⟶ 89: * 1926–1929 [[Hypšmanova vila\|Vlastní rodinný dům]], Praha-Střešovice, čp. 565, U Laboratoře 4 * 1928–1929 Přístavba bývalé [[Plodinová burza (budova)\|Plodinové burzy]], čp. 866, Praha, Senovážné náměstí<ref>{{Citace elektronického periodika\|příjmení = \|jméno = \|titul = Bohumil Hypšman\|periodikum = archiweb.cz\|vydavatel = \|url = http://www.archiweb.cz/bohumil-hypsman\|datum vydání = \|datum přístupu = 18. 1. 2016}}</ref> * 1940 areál [[Gymnázium Josefa Jungmanna\|Masarykovy školy]] v  Litoměřicích<ref>Nová encyklopedie… (1995)</ref><ref>https://pam.plzne.cz/architekt/171-bohumil-hubschmann-hypsman</ref> === Význam díla === [[Václav Vilém Štech]] ocenil v  nekrologu v [[Literární noviny\|Literárních novinách]] Hypšmanovy zásluhy o  obohacení Prahy a současného zachování jejích historických hodnot. Zmínil např. jeho příspěvek k  zachování pražského panoramatu přeložením plavebního kanálu za Střelecký ostrov či k  vytvoření nových hodnot prostranství v  blízkosti Palackého pomníku.<ref name="ln"></ref> Hypšmanovy názory dokladuje jeho stanovisko z  roku 1946, kdy se vyslovil k  vítěznému návrhu na dostavbu [[Staroměstská radnice\|Staroměstské radnice]]. Dostavbu nezavrhoval, ale stavěl se důrazně za zachování architektonického rázu náměstí.<ref>{{Citace periodika\|url=http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:d6f5a890-5430-11dd-ada8-000d606f5dc6?page=uuid:a25294a0-542f-11dd-b056-000d606f5dc6\|periodikum= Svobodné noviny\|datum= 24. 11. 1946\|strany=9\|titul=Jakou budeme mít Staroměstskou radnici?}}</ref> {{Citát\|...šel od světové architektury k  domácím starostem. Stále se vracel k  Praze a zachraňoval, kde jen mohl, její světový obsah.\|V. V. Štech, [[Literární noviny]] 46/1961\|3=200}} == Galerie == Řádek 146 ⟶ 150: \| instituce = Ústav pro dějiny umění : Filosofická fakulta Univerzity Karlovy \| odkaz na instituci = Filozofická fakulta Univerzity Karlovy \| titul = Bohumil Hypšman - moderní architekt v  historickém městě \| url = https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/109695/ \| typ práce = bakalářská Řádek 164 ⟶ 168: \| jméno = Václav Vilém \| odkaz na autora = Václav Vilém Štech \| titul = V  zamlženém zrcadle \| url = \| vydavatel = Československý spisovatel Řádek 179 ⟶ 183: \| jméno = Rostislav \| odkaz na autora = Rostislav Švácha \| titul = Od moderny k  funkcionalismu: Proměny pražské architektury 1. poloviny 20. století \| vydavatel = Victoria Publishing \| místo = Praha Řádek 197 ⟶ 201: {{Autoritní data}} {{Předsedové Klubu Za starou Prahu}} {{Portály\|Architektura a stavebnictví\|Česko\|Lidé}} {{DEFAULTSORT:Hypšman, Bohumil}}

Bohumil Hypšman: Porovnání verzí