Verze z 17. 2. 2020, 00:20 editovat Faigl.ladislav (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Správci 65 293 editací m Faigl.ladislav přesunul stránku Papinův hrnec na Tlakový hrnec s výměnou přesměrování: dle návrhu ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 17. 2. 2020, 00:24 editovat zrušit editaci Faigl.ladislav (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Správci 65 293 editací fix po přesunu Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[Soubor:Pressure cooker.jpg\|náhled\|~~moderní~~Moderní tlakový hrnec]]▼ ~~{{přesunout\|Tlakový hrnec}}~~ '''Tlakový hrnec''' (též '''Papinův hrnec''', odtud hovorově '''papiňák''') je silnostěnný [[hrnec]] sloužící k [[vaření]] za vyššího [[tlak]]u (280-300 kPa), než je běžný [[atmosférický tlak]]. Vyšším tlakem se dosáhne vyšší [[Teplota\|teploty]] vaření (120 °C až 130 °C, teplota varu vody za [[Atmosférický tlak\|normálního tlaku]] je asi 100 °C), a tím i rychlejšího uvaření pokrmu. Též chuťové vlastnosti pokrmu mohou zůstat v uzavřené nádobě výraznější. Jmenuje se po svém vynálezci, francouzském matematikovi a fyzikovi [[Denis Papin\|Denisu Papinovi]], jenž jej poprvé sestrojil roku [[1679]]. Nešlo ale o první tlakový hrnec vůbec. Předchůdcem ~~Papinova~~tlakového hrnce měl být [[kerotakis]], tlakový hrnec údajně vynalezený alchymistkou [[Marie Židovka\|Marií Židovkou]] (Prorokyní) ve 2. století v severní Africe.<ref>{{Citace elektronické monografie\|titul = Mary the Jewess and the Origins of Chemistry\|url = https://knowledgestore2.fbk.eu/pikes-demo/eswc2016/wes2015.d172.naf.html\|vydavatel = knowledgestore2.fbk.eu\|datum přístupu = 2016-01-12}}</ref>▼ ▲[[Soubor:Pressure cooker.jpg\|náhled\|moderní tlakový hrnec]] ▲'''Papinův hrnec''' je silnostěnný [[hrnec]] sloužící k [[vaření]] za vyššího [[tlak]]u (280-300 kPa), než je běžný [[atmosférický tlak]]. Vyšším tlakem se dosáhne vyšší [[Teplota\|teploty]] vaření (120 °C až 130 °C, teplota varu vody za [[Atmosférický tlak\|normálního tlaku]] je asi 100 °C), a tím i rychlejšího uvaření pokrmu. Též chuťové vlastnosti pokrmu mohou zůstat v uzavřené nádobě výraznější. Jmenuje se po svém vynálezci, francouzském matematikovi a fyzikovi [[Denis Papin\|Denisu Papinovi]], jenž jej poprvé sestrojil roku [[1679]]. Nešlo ale o první tlakový hrnec vůbec. Předchůdcem Papinova hrnce měl být [[kerotakis]], tlakový hrnec údajně vynalezený alchymistkou [[Marie Židovka\|Marií Židovkou]] (Prorokyní) ve 2. století v severní Africe.<ref>{{Citace elektronické monografie\|titul = Mary the Jewess and the Origins of Chemistry\|url = https://knowledgestore2.fbk.eu/pikes-demo/eswc2016/wes2015.d172.naf.html\|vydavatel = knowledgestore2.fbk.eu\|datum přístupu = 2016-01-12}}</ref> == Konstrukce == [[Soubor:Pressure-cooker-safety.jpg\|alt=Papinův hrnec - neselhatelná přetlaková pojistka\|vlevo\|náhled\|~~Papinův~~Tlakový hrnec – neselhatelná přetlaková pojistka]] Důležitou součástí hrnce je poklice, jíž je hrnec neprodyšně uzavřen. Poklice je opatřena otvorem, uzavřeným těžkou, ale pohyblivou zátkou, jež funguje jako [[pojistný ventil]]. Propouští přebytečnou páru, a tak zamezuje nebezpečnému zvýšení tlaku, které by mohlo vést k roztržení hrnce a výbuchu. Pro zvýšení bezpečnosti má ~~Papinův~~tlakový hrnec navíc tepelnou pojistku, která se při nebezpečném zvýšení teploty roztaví a uvolní páru z hrnce. Nadto mají mnohé moderní hrnce neselhatelnou přetlakovou pojistku v podobě otvoru v pokličce, jímž se v případě přetlaku mechanicky vytlačí část těsnění. == Výhody == Při vaření v ~~Papinově~~tlakovém hrnci dochází k úsporám času a energie. I tužší plátky hovězího masa (z falešné svíčkové, nebo z pera) jsou měkké cca po 20–60 minutách, zatímco při dušení pod poklicí je nutno počítat až s hodinami a maso je třeba předem naložit do oleje nebo loje. Drůbeží kostry ze současných velkochovů se rozvaří za cca 30-60 minut tak, že je možné je beze zbytku pozřít.{{Doplňte zdroj}} === Orientační časy vaření některých vybraných potravin === Řádek 36 ⟶ 35: == Nevýhody == Zvýšený tlak při vaření v ~~Papinově~~tlakovém hrnci představuje jisté riziko. Většina negativních názorů vychází z dramatických zkušeností s vytržením pojistky při varu u starých hliníkových hrnců, k čemuž docházelo kvůli ucpání ventilu. Při náhlém poklesu tlaku dojde v přehřáté kapalině k bouřlivému varu, který může vyvrhnout vařený pokrm do okolí. Ani dnes není dobré do hrnce přidávat větší množství naťového koření (bazalky, majoránky, rozmarýny, tymiánu), aby se neucpaly otvory v pojistkách. Stejně tak není vhodné hrnec příliš naplnit, neboť hrozí velmi rychlý nárůst tlaku při vaření. Moderní tlakové hrnce se obvykle vyrábějí z [[Korozivzdorná ocel\|nerezové oceli]]. == Odkazy == === Reference === <references /> === Externí odkazy === * {{commonscat}}

Tlakový hrnec: Porovnání verzí