Václav Žlebský z Lichtenburka: Porovnání verzí

Václav Žlebský z Lichtenburka se narodil asi mezi roky 1285 a 1290 jako nejstarší syn z druhé manželství [[Jindřich z Lichtenburka|Jindřicha z Lichtenburka]] s [[Matylda ze Žleb|Matyldou ze Žleb]]. Po smrti svého otce Jindřicha si [[Lichtenburkové]] dosud žijící v majetkovém [[nedíl]]u roku 1296 rozdělili své panství. Jindřichův dospělý syn z prvního manželství s [[Domaslava ze Strakonic|Domaslavou ze Strakonic]] Hynek Krušina I. z Lichtenburka a jeho nevlastní nezletilí bratři Václav Žlebský z Lichtenburka, [[Smil III. z Lichtenburka]] a [[Čeněk Žlebský z Ronovce]], z lichtenburského panství získal polovinu Brodu (dnešní [[Havlíčkův Brod]]) s jeho doly, hrad [[Ronovec]] s městem [[Bělá (okres Havlíčkův Brod)|Bělou]]okolím, [[Žleby (zámek)|žlebské]] panství a území v [[Dolní Poohří|Dolním Poohří]] s hradem Klapým (dnešní [[Hazmburk]]). K dalšímu dělení majetku mezi syny Jindřicha z Lichtenburka došlo do pěti let a to ve chvíli, kdy Václav dospěl. Z tohoto druhého dělení Václavovi zůstaly pouze s statky v Dolním Poohří a žlebské panství s hradem Žleby. Václav měl ale zřejmě také menší podíly z města Brodu a jeho okolí, jehož hlavním pánem byl Václavův nevlastní bratr Hynek Krušina a jeho strýc [[Rajmund z Lichtenburka]]. První zmínka o Václavovi v pramenech pochází z roku 1302, kdy vystoupil s predikátem „ze Žleb“. Václav měl pro vydávání listin zřejmě vlastní kancelář.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Urban | jméno = Jan | odkaz na autora = Jan Urban (historik) | titul = Lichtenburkové: vzestupy a pády jednoho panského rodu | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2003 | počet stran = 585 | strany = 192−193, 364 | isbn = 80-7106-579-X | poznámka = [dále jen Lichtenburkové]}}</ref>

Václav i jeho bratr Čeněk se politicky přidržovali svého strýce [[Oldřich z Lichtenburka|Oldřicha z Lichtenburka]]. V lednu 1307 například svědčil při Oldřichově založení města [[Ronov nad Doubravou|Ronovu nad Doubravou]].<ref name="L193−194">Lichtenburkové, s. 193−194.</ref> Spolu s Oldřichem byl Václav i se svými bratry velkým přívržencem českého krále [[Jindřich Korutanský|Jindřicha Korutanského]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Spěváček | jméno = Jiří | odkaz na autora = Jiří Spěváček | titul = Jan Lucemburský a jeho doba 1296−1346. K prvnímu vstupu českých zemí do svazku se západní Evropou | vydavatel = Nakladatelství Svoboda | místo = Praha | rok = 1994 | počet stran = 658 | strany = 73−93 | isbn = 80-205-0291-2}}</ref> V březnu 1310 Václav s bratry figuroval na listině svého strýce [[Rajmund z Lichtenburka|Rajmunda]], které povolovalo městě Brodu vystavět si kamenné hradby. V červenci 1310 byl Václav přítomen u složení přísahy věrnosti svým strýcem Oldřicha a jeho synem [[Jindřich II. z Lichtenburka|Jindřichem]] králi Jindřichu Korutanskému.<ref name="L193−194" /> Jindřich Korutanský byl však ještě téhož roku nakonec poražen a vyhnán z Čech [[Jan Lucemburský|Janem Lucemburským]], jenž se následně [[Nástup Lucemburků na český trůn|stal novým českým králem]].<ref>{{Citace monografie

Po smrti Václavova otce Jindřicha z Lichtenburka si Lichtenburkové roku 1296 rozdělili své panství. Dosud totiž žili v majetkovém [[Nedíl|nedílu]]. Václav se svými bratry z lichtenburského panství získal polovinu Brodu (dnešní [[Havlíčkův Brod]]) s jeho doly, hrad [[Ronovec]] s městem [[Bělá (okres Havlíčkův Brod)|Bělou]], [[Žleby (zámek)|žlebské]] panství a území v [[Dolní Poohří|Dolním Poohří]]). K dalšímu dělení majetku mezi syny Jindřicha z Lichtenburka došlo nejpozději do pěti let, když Václav dospěl. Václavovi po tomto druhém dělení zůstaly pouze s statky v Dolním Poohří s hradem Klapým (dnešní [[Hazmburk]]) a žlebské panství s hradem Žleby. Václav měl ale zřejmě také menší podíly z města Brodu a jeho okolí, jenž vlastnili především Václavův nevlastní bratr Hynek Krušina a jeho strýc Rajmund z Lichtenburka.<ref>Lichtenburkové, s. 193.</ref>

Václav vlastnil některé majetky v Dolním Poohří. Nejednalo se však o souvislé panství, a není proto jisté co všechno mu zde patřilo. Tato oblast byla zřejmě poměrně lukrativní, protože byla velmi vhodná pro zemědělství a procházelo zde několik obchodních stezek. Lichtenburkové zde možná vlastnil hrad Klapý (dnešní [[Hazmburk]]). Hospodářským centrem dominia v Dolním Poohří byly zřejmě [[Libochovice]].<ref>{{Citace kvalifikační práce