Wikipedista:Khamul1/Pískoviště/9: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
+
+
Řádek 7:
{{Příbuzný|syn|[[Hynek Krušina II. z Lichtenburka]]}}
}}
'''Hynek Krušina I. z Lichtenburka''' (asi [[1260]] – po [[1312]]) byl český šlechtic z rodu [[Lichtenburkové|Lichtenburků]] z rozrodu [[Ronovci|Ronovců]], syn [[Jindřich z Lichtenburka|Jindřicha z Lichtenburka]] a zakladatel jedné z lichtenburských větví – [[Krušinové z Lichtenburka|Krušinů]].
 
== Život ==
Řádek 14:
 
[[Soubor:Záviš z Falkenštejna.jpg|náhled|vlevo|Záviš z Falkenštejna (''fiktivní portrét z 19. století'')|alt=Muž sedící v rohu vězeňské cely. Jednu nohu má položenu přes druhou nohu. V klíně drží loutnu a listinu. Je oblečen do červeného oděvu a na nohou má modré punčochy. Dívá se ze zamřížovaného okna.]]
Mezi lety 1284 a 1286 byl Hynek svým otcem oženěn s neznámou dcerou [[Záviš z Falkenštejna|Záviše z Falkenštejna]]. Tento sňatek utvrdil spojenectví mezi Jindřichem z Lichtenburka a Závišem,<ref name=JL>Lichtenburkové, s. 129.</ref> který tehdy fakticky vládl v Čechách místo nezletilého dědice trůnu [[Václav II.|Václava II.]]<ref>{{Citace monografie | příjmení = Vaníček | jméno = Vratislav | odkaz na autora = Vratislav Vaníček | titul = Velké dějiny zemí Koruny české III. 1250−1310 | vydavatel = Paseka | místo = Praha | rok = 2002 | strany = 389−390 | počet stran = 760 | isbn = 80-7185-433-6 | poznámka = [dále jen Velké dějiny III.]}}</ref> <ref>{{Citace monografie | příjmení = Šusta | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Šusta | titul = České dějiny II./I. Soumrak Přemyslovců a jejich dědictví | url = http://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:8b6109b0-100a-11e8-8485-5ef3fc9ae867?page=uuid:39b3fcd0-3792-11e8-b001-5ef3fc9bb22f | vydavatel = Jan Laichter | místo = Praha | rok = 1935 | strany = 339−342 | počet stran = 803 | poznámka = [dále jen Soumrak Přemyslovců]}}</ref> Hynek byl zároveň jmenován do funkce purkrabího na nepříliš významném hradě ve středních Čechách [[Tetín (hrad)|Tetíně]]. V této funkci Hynek poprvé vystoupil roku 1288, kdy se rovněž poprvé objevil v pramenech<ref name=JL /> Na jaře 1287 Hynek s [[Dětřich Švihovský ze Švihova|Dětřichem Švihovským ze Švihova]] a [[Zdeslav starší ze Šternberka|Zdeslavem ze Šternberka]] napadal a raboval statky pražského biskupa [[Tobiáš z Bechyně|Tobiáše z Bechyně]]. Protože si biskup na Hynka stěžoval u krále, dne 14. ledna 1288 na v Praze na rozkaz Václava II. proběhlo Tobiášovo jednání s Hynkem i Dětřichem. Jako prostředníci zde působil pražský purkrabí [[Hroznata z Úžic]], podkomoří Dětřich, rychtář a konšelé [[Staré Město (Praha)|Starého města Pražského]]. Horkokrevný Hynek však smír uzavřít nehodlal a Prahu nakonec opustil s tím, že biskupovi hrozil dalším násilím.<ref>Soumrak Přemyslovců, s. 366−367.</ref> Přátelství Lichtenburků se Závišem a jeho spojenci netrvalo dlouho.<ref>Lichtenburkové, s. 204.</ref> Když se Záviš v roce 1287 totiž vydal do Uher oženit se s dcerou uherského krále [[Ladislav IV. Kumán|Ladislava IV.]] [[Alžběta Kumánka|Alžbětou]],<ref>{{Citace monografie | příjmení = Žemlička | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Žemlička | titul = Do tří korun: Poslední rozmach Přemyslovců (1278—1301) | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2017 | počet stran = 592 | strany = 125−128 | isbn = 978-80-7422-566-6 | poznámka = [dále jen Do tří korun]}}</ref> jeho svatební průvod na konci roku 1287 v [[Železné hory|Železných horách]] přepadl Hynkův otec Jindřich z Lichtenburka.<ref>Soumrak Přemyslovců, s. 377.</ref> Z jakého důvodu tak Jindřich učinil, zůstává nejasné. Možná Záviše oloupil kvůli tomu, že nesplatil svatební věno Hynkovy nové manželky.<ref>Lichtenburkové, s. 130.</ref><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Polách
| jméno = Jaroslav
Řádek 26:
}}</ref> Záviš byl v roce 1289 Václavem II. zatčen.<ref>Soumrak Přemyslovců, s. 396−397.</ref> V tu dobu Hynek Krušina z Lichtenburka i jeho otec zcela jistě už stál na králově straně. Zda se Jindřich a ostatní Lichtenburkové zúčastnili následujícího potlačování odboje Vítkovců není jisté. Jediným nepřímým důkazem pro toto tvrzení je přítomnost Jindřichova bratra [[Oldřich z Lichtenburka|Oldřicha z Lichtenburka]] v družině vévody a nevlastního bratra českého krále [[Mikuláš I. Opavský|Mikuláše Opavského]],<ref>Lichtenburkové, s. 131.</ref> jenž v roce 1290 vedl proti [[Vítkovci|Vítkovcům]] tažení do jižních Čech, při kterém před [[Hluboká (zámek)|Hlubokou]] vydal rozkaz, aby byl Záviš z Falkenštejna popraven.<ref>Soumrak Přemyslovců, s. 413.</ref> I přesto se Hynek však v roce 1290 zúčastnil rodového sjezdu Vítkovců ve [[Klášter Zlatá Koruna|Zlaté Koruně]], na kterém byl přítomen také [[Jindřich I. z Rožmberka]] a [[Vítek II. z Krumlova|Vítek II. z Krumlova]].<ref>Lichtenburkové, s. 204.</ref>
 
Hynek Krušina rodové statky příliš neudržoval, protože o ně se staral jeho otec. Po boku svého otce se v pramenech poprvé objevil roku 1289, když na hradě [[Ronovec|Ronovci]] spolu se svým mladším strýcem [[Rajmund z Lichtenburka|Rajmundem]] svědčil při propuštění vesnice [[Macourov]]a Jindřichem z Lichtenburka rychtáři Wernherovi do dědičného držení. Jindřich svému synovi za sídlo určil zřejmě hrad Žleby, což dokazuje i to, že Hynek se po Žlebech v určité době psal, a to i v roce 1297 po smrti svého otce, kdy si Lichtenburkové své panství rozdělili a Hynek už Žleby nevlastnil. V roce 1294 se Hynek v pramenech připomíná jako purkrabí na [[Loket (hrad)|Lokti]], což svědčí o tom, že si udržoval důvěru a přízeň krále Václava II. Roku 1296 zemřel Jindřich z Lichtenburka a Hynek si lichtenburské panství se svými strýci rozdělil. Až do teď byl s ostatními Lichtenburky totiž v majetkovém [[nedíl]]u. Od Jindřichovy smrti byl Hynek v nedílu pouze se svými nedospělými bratry [[Václav Žlebský z Lichtenburka|Václavem]] a [[Čeněk Žlebský z Ronovce|Čeňkem]]. S nimi se dělil o polovinu Smilova Brodu (dnešní [[Havlíčkův Brod]]) s jeho doly, hrad [[Ronovec]] s městem [[Bělá (okres Havlíčkův Brod)|Bělou]], [[Žleby (zámek)|žlebské]] panství a území v [[Dolní Poohří|Dolním Poohří]] s hradem Klapým (dnešní [[Hazmburk]]). Do dalších pěti let, když jeho bratři dospěli, došlo k dělení majetku znovu. Hynkovi tentokrát zůstal pouze polovina Bordu s doly. Druhou polovinu totiž ovládal jeho ambiciozní strýc [[Rajmund z Lichtenburka]]. Na konci 13. století Hynek zcela zmizel z pramenů. V konsolidované situace totiž neměl příležitost se projevovat. Není však vyloučené, že se jako řada jiných šlechticů angažoval v expanzi krále Václava II. do Polska.<ref>Lichtenburkové, s. 204−205.</ref>
 
=== Boje o trůn ===
== Charakteristika ==
 
 
== Hodnocení ==
Hynek Krušina z Lichtenburka byl velmi drsným, impulsivním a chtivým velmožem. Proslavil se především díky své horkokrevnosti, jak dokládá například jeho asistence při vraždě Dobeše z Bechyně v roce 1307. Hynek však neoplýval ani inteligencí a důvtipem. Na rozdíl od svých předků, bratrů i strýců také nebyl příliš schopným hospodářem.<ref>Lichtenburkové, s. 205.</ref>
 
== Majetek ==
Hynek Krušina I. z Lichtenburka byl až do otcovi smrti roku 1296 spolu s ostatními Lichtenburky v majetkovém nedílu. S nimi držel několik majetků v [[Dolní Poohří|Dolním Poohří]]. Nejednalo se však o souvislé panství, a není proto jisté co všechno zde Lichtenburkům patřilo. Tato oblast byla zřejmě poměrně lukrativní, protože byla velmi vhodná pro zemědělství a procházelo zde několik obchodních stezek. Lichtenburkové zde možná vlastnil hrad Klapý (dnešní [[Hazmburk]]). Hospodářským centrem dominia v Dolním Poohří byly zřejmě Libochovice.<ref>{{Citace kvalifikační práce
| příjmení = Somer
| jméno = Tomáš
| instituce = Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta, Katedra historie
| titul = Smil, z Boží milosti pán z Lichtenburka. Dějiny osobnosti, osobnost v dějinách
| url = https://theses.cz/id/gzeaqm/00180485-714732553.pdf
| typ práce = Disertační práce
| vedoucí = David Papajík
| místo = Olomouc
| strany = 102−104 a 109−118
| počet stran = 258
| rok = 2012
}}</ref>
 
[[Soubor:Koudelova_kašna_(18.století)_02.jpg|vlevo|náhled|Havlíčkovo náměstí v Havlíčkově Brodu]]
Nejrozsáhlejší a nejvýznamnější majetky Hynek s ostatními Lichtenburky do roku 1296 vlastnil na [[Havlíčkův Brod|Havlíčkobrodsku]], což byla díky místním stříbrným dolům neobyčejně výnosná oblast. Centrum jejich dominia v této lokalitě tvořilo město Smilův Brod (dnešní Havlíčkův Brod). Ke Brodu
patřila řada vesnic a soustava dvorů a mlýnů. Poblíž Brodu Lichtenburkům patřili [[Macourov]], [[Dlouhá Ves (okres Havlíčkův Brod)|Dlouhá Ves]] a [[Cibotín]], které prodali, zastavili či darovali [[Pohled (zámek)#Historie Pohledu jako kláštera|klášteru cisterciaček v Pohledu]]. Podobně zde Lichtenburkové obdarovávali [[Klášter (Vilémov)|vilémovský klášter]]. Stříbro se na Brodsku těžilo se především kolem samotného Brodu. Doly existovaly u [[Stříbrné Hory (okres Havlíčkův Brod)|Stříbrných Hor]], [[Simtany|Simtan]], [[Samotín]]a, Puchperku, zmíněné Dlouhé Vsi, Hohendorfu, [[Pohled (okres Havlíčkův Brod)|Pohledu]] a [[Utín]]a. Štoly se nacházely také u [[Bartoušov]]a a Macourova. Poté co se tyto ložiska v 90. let 13. století vyčerpala, těžba pokračovala především v povodí potoků [[Šlapanka|Šlapanky]] a [[Žabinec (přítok Sázavy)|Žabince]], kde se štoly nacházely u [[Petrkov (Lípa)|Petrkova]], [[Svatý Kříž (Havlíčkův Brod)|Svatého Kříže]] a [[Vysoká (okres Havlíčkův Brod)|Vysoké]]. I přestože hornictví v okolí Brodu mělo vlastní správu překrývající se s městskou správou, výtěžek z těchto dolů si nárokovali Lichtenburkové, ačkoli kontrolu nad všemi doly měl mít formou [[Horní regál|horního regálu]] král. V Brodu se měla nacházet [[mincovna]], jež však byla začleněna do zemského správy a byla podřízena [[Mincmistr|královskému mincmistrovi]]. Není vyloučeno, že Lichtenburkové měli na tuto mincovnu velký vliv. Možná ale provozovali vlastní mincovnu, ve které razili vlastní peníze. Brodská mincovna zanikla za vlády Václava II., který všechny mincovny soustředil do [[Kutná Hora|Kutné Hory]].<ref>Lichtenburkové, s. 81−95.</ref>
 
[[Soubor:Zřícenina_hradu_Lichnice_u_Třemošnice.jpg|náhled|Zřícenina hradu Lichnice]]
[[Soubor:Ronovec.JPG|náhled|Zřícenina hradu Ronovce]]
Vedle horního brodského okrsku Hynkově společném majetku s ostatními Lichtenburky do roku 1297 nacházely další tři okrsky. Jednalo se o okrsek šlapanovský a bělský. Ke [[Šlapanov]]u přiléhaly možná vesnice Pfaffendorf, [[Kamenná (okres Jihlava)|Kamenná]], Vysoká, [[Květnov (Havlíčkův Brod)|Květnov]], [[Smilov (Štoky)|Smilov]], [[Okrouhlička]], [[Kochánov (okres Havlíčkův Brod)|Kochánov]], [[Lípa (okres Havlíčkův Brod)|Lípa]] a [[Suchá (Havlíčkův Brod)|Suchá]]. Některé tyto vsi ale rovněž mohly patřit k Brodu. Střediskem dalšího horního okrsku lichtenbuského panství byla [[Česká Bělá|Bělá]]. Rezidencí Lichtenburků při jejich pobytech v Brodě byl hrad [[Ronovec]], ke kterému patřilo zmíněné městečko Bělá, dále [[Dolní Krupá (okres Havlíčkův Brod)|Dolní Krupá]], [[Čachotín]], [[Horní Krupá|Horní Krupá]], [[Rozsochatec]], Cibotín a [[Kojetín]]. Doklady o těžbě v této lokalitě existují pouze o Kojetíně. Další državou Lichtenburků, která se nacházela poblíž Brodu, byla [[Chotěboř]] a její okolí, jež spadala pod lichtenburský hrad [[Lichnice|Lichnici]] (Lichtenburk). Lichtenburkové v jeho blízkosti možná vlastnili [[Svinný]], Nemojov, [[Dobkov]] a [[Břevnice|Břevnici]]. Z hradu Lichnice (Lichtenburk) se mimo Chotěbořska spravovaly také lichtenburské statky táhnoucí se od [[Čáslav]]y směrem na východ až k [[Železné hory|Železným horám]]. Zde Lichtenburkové vlastnili například dnes zaniklé Protivany a Stusyni nebo také možná [[Míčov]], [[Rudov]], [[Jetonice]] a [[Podhradí (Třemošnice)|Podhradí]]. Poblíž Lichtenburkům náležel také hrad [[Žleby (zámek)|Žleby]], ke kterému patřila [[Uhelná Příbram]], vesnice [[Žleby]], Skovice, [[Markovice (Žleby)|Markovice]], [[Biskupice (okres Chrudim)|Biskupice]], [[Zaříčany|Zaříčany]], [[Tři Dvory]], Koudelov, Ksiny a možná také [[Bílé Podolí]] tvořící spolu se Zaříčany nejsevernější lichtenburskou državu. Na hradu Žleby Hynek sídlil za života svého otce. Ke Žlebům náležely také [[Patronátní právo|patronátní práva]] ke kostelům ve [[Skuhrov (okres Havlíčkův Brod)|Skuhrově]], [[Lučice (okres Havlíčkův Brod)|Lučicích]] a Protivanech. V povodí říčky [[Sázava|Sázavy]] měli Lichtenburkové možná další nepříliš významný hrad [[Smrdov (hrad)|Smrdov]], ke kterému patřila vesnice [[Zboží (Habry)|Zboží]], [[Bačkov]], [[Lubno (Habry)|Lubno]], [[Štěpánov (Bezděkov)|Štěpanov]] a Vosičín. Podél potoka Žabince směrem k Jihlavě možná vlastnili [[Střítež (okres Jihlava)|Střítěž]], [[Štoky]], Zvonějov, [[Dobronín]], [[Ždírec (okres Jihlava)|Ždírec]], Dobešov, [[Heroltice (Jihlava)|Heroltice]] a [[Německý Šicndorf]]. Na Čáslavsku asi také [[Habry]] a [[Golčův Jeníkov|Jeníkov]]. Západně od Chotěboře pod lichtenburské dominium spadal možná i [[Krucemburk]]. Směrem na východ na Moravu mezi lichtenburské statky náležely [[Kotlasy]]. Okraj lichtenburského panství na Čáslavsku tvořila tříšť malých statků a sídel drobných feudálů, ze kterých mnoho leníky Lichtenburků. Lichtenburskými many mohli být majitelé [[Hostovlice|Hostolovlic]], Jeníkova, [[Bojmany|Bojman]], [[Markvartice (okres Jihlava)|Markvartic]], [[Licoměřice|Licoměřic]], [[Lipoltice|Lipoltic]], [[Tupadly (okres Kutná Hora)|Tupadel]], [[Lipka (Horní Bradlo)|Lipky]] a [[Frýdnava|Frýdnavy]].<ref>Lichtenburkové, s. 64, 595−116 a 205.</ref>
 
Když roku 1296 zemřel Hynkův otec Jindřich z Lichtenburka, Hynek si lichtenburské panství s dalšími Lichtenburky rozdělil. Od Jindřichovy smrti byl Hynek v nedílu pouze se svými nedospělými bratry [[Václav Žlebský z Lichtenburka|Václavem]] a [[Čeněk Žlebský z Ronovce|Čeňkem]], s nimiž se dělil o polovinu Smilova Brodu s jeho doly, hrad Ronovec s městem Bělou, žlebské panství a území v Dolním Poohří s hradem Klapým (dnešní Hazmburk). Podorbný popis těchto majetků je uveden výše. Do dalších pěti let, když Hynkovi bratři dospěli, došlo k dělení majetku znovu. Hynkovi tentokrát zůstal pouze polovina Bordu s doly. Druhou polovinu totiž ovládal jeho ambiciozní strýc [[Rajmund z Lichtenburka]].<ref>Lichtenburkové, s. 205.</ref>
 
Panství Hynka z Lichtenburka spravovali rychtáři jednotlivých měst a vesnic, na které dohlíželi vrchnostenští provinciální sudí.<ref>Lichtenburkové, s. 114.</ref>
 
== Přízvisko ==
Hynkovo přízvisko Krušina se v pramenech poprvé objevilo ještě za jeho života v roce 1306. Převzali ho poté všichni jeho potomci a jméno po něm dostala i rodová větev, kterou založil − [[Krušinové z Lichtenburka]]. Jako Krušina se zřejmě označoval ten, kdo bezhlavě drtí vše kolem sebe, což by Hynkovu charakteru mohlo odpovídat.<ref>Lichtenburkové, s. 203.</ref>
 
== Pečetě ==
Pečeť Hynka Krušiny I. z Lichtenburka se dochovala pouze z roku 1310. Tato pečeť byla okrouhlá s průměrem 30 milimetrů a byla vyrobená z přírodního vosku. Na listině byla přivěšená pergamenovým proužkem. V poli měla helm a gotický štít skloněný vpravo. V klenotu se nacházela ryba a kyta.<ref>{{Citace sborníku | příjmení = Pátková | jméno = Hana | titul = Exkurz 2 Poznámky k heraldice a sfragistice pánů z Lichtenburka | příjmení sestavitele = Urban | jméno sestavitele = Jan | sborník = Lichtenburkové: vzestupy a pády jednoho panského rodu | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2003 | počet stran = 585 | strany = 372, 379 | isbn = 80-7106-579-X}}</ref>
 
== Potomci ==
1. manželství ∞ mezi [[1284]] a [[1286]] neznámá dcera [[Záviš z Falkenštejna|Záviše z Falkenštejna]]
* '''[[Jan Krušina I. Lichtenburka]]''' (před [[1310]] – po [[1327]]) ∞ Eva
* '''[[Hynek Krušina II. mladší z Lichtenburka]]''' (před [[1310]] – [[1336]]) ∞ Budiše
 
== Odkazy ==