Wikipedista:Khamul1/Pískoviště/9: Porovnání verzí

'''Hynek Krušina I. z Lichtenburka''' (asi [[1260]] – po [[1312]]) byl český šlechtic z rodu [[Lichtenburkové|Lichtenburků]] z rozrodu [[Ronovci|Ronovců]], syn [[Jindřich z Lichtenburka|Jindřicha z Lichtenburka]] a zakladatel jedné z lichtenburských větví – [[Krušinové z Lichtenburka|Krušinů]].

Mezi lety 1284 a 1286 byl Hynek svým otcem oženěn s neznámou dcerou [[Záviš z Falkenštejna|Záviše z Falkenštejna]]. Tento sňatek utvrdil spojenectví mezi Jindřichem z Lichtenburka a Závišem,<ref name=JL>Lichtenburkové, s. 129.</ref> který tehdy fakticky vládl v Čechách místo nezletilého dědice trůnu [[Václav II.|Václava II.]]<ref>{{Citace monografie | příjmení = Vaníček | jméno = Vratislav | odkaz na autora = Vratislav Vaníček | titul = Velké dějiny zemí Koruny české III. 1250−1310 | vydavatel = Paseka | místo = Praha | rok = 2002 | strany = 389−390 | počet stran = 760 | isbn = 80-7185-433-6 | poznámka = [dále jen Velké dějiny III.]}}</ref> <ref>{{Citace monografie | příjmení = Šusta | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Šusta | titul = České dějiny II./I. Soumrak Přemyslovců a jejich dědictví | url = http://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:8b6109b0-100a-11e8-8485-5ef3fc9ae867?page=uuid:39b3fcd0-3792-11e8-b001-5ef3fc9bb22f | vydavatel = Jan Laichter | místo = Praha | rok = 1935 | strany = 339−342 | počet stran = 803 | poznámka = [dále jen Soumrak Přemyslovců]}}</ref> Hynek byl zároveň jmenován do funkce purkrabího na nepříliš významném hradě ve středních Čechách [[Tetín (hrad)|Tetíně]]. V této funkci Hynek poprvé vystoupil roku 1288, kdy se rovněž poprvé objevil v pramenech<ref name=JL /> Na jaře 1287 Hynek s [[Dětřich Švihovský ze Švihova|Dětřichem Švihovským ze Švihova]] a [[Zdeslav starší ze Šternberka|Zdeslavem ze Šternberka]] napadal a raboval statky pražského biskupa [[Tobiáš z Bechyně|Tobiáše z Bechyně]]. Protože si biskup na Hynka stěžoval u krále, dne 14. ledna 1288 na v Praze na rozkaz Václava II. proběhlo Tobiášovo jednání s Hynkem i Dětřichem. Jako prostředníci zde působil pražský purkrabí [[Hroznata z Úžic]], podkomoří Dětřich, rychtář a konšelé [[Staré Město (Praha)|Starého města Pražského]]. Horkokrevný Hynek však smír uzavřít nehodlal a Prahu nakonec opustil s tím, že biskupovi hrozil dalším násilím.<ref>Soumrak Přemyslovců, s. 366−367.</ref> Přátelství Lichtenburků se Závišem a jeho spojenci netrvalo dlouho.<ref>Lichtenburkové, s. 204.</ref> Když se Záviš v roce 1287 totiž vydal do Uher oženit se s dcerou uherského krále [[Ladislav IV. Kumán|Ladislava IV.]] [[Alžběta Kumánka|Alžbětou]],<ref>{{Citace monografie | příjmení = Žemlička | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Žemlička | titul = Do tří korun: Poslední rozmach Přemyslovců (1278—1301) | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2017 | počet stran = 592 | strany = 125−128 | isbn = 978-80-7422-566-6 | poznámka = [dále jen Do tří korun]}}</ref> jeho svatební průvod na konci roku 1287 v [[Železné hory|Železných horách]] přepadl Hynkův otec Jindřich z Lichtenburka.<ref>Soumrak Přemyslovců, s. 377.</ref> Z jakého důvodu tak Jindřich učinil, zůstává nejasné. Možná Záviše oloupil kvůli tomu, že nesplatil svatební věno Hynkovy nové manželky.<ref>Lichtenburkové, s. 130.</ref><ref>{{Citace monografie

Hynek Krušina rodové statky příliš neudržoval, protože o ně se staral jeho otec. Po boku svého otce se v pramenech poprvé objevil roku 1289, když na hradě [[Ronovec|Ronovci]] spolu se svým mladším strýcem [[Rajmund z Lichtenburka|Rajmundem]] svědčil při propuštění vesnice [[Macourov]]a Jindřichem z Lichtenburka rychtáři Wernherovi do dědičného držení. Jindřich svému synovi za sídlo určil zřejmě hrad Žleby, což dokazuje i to, že Hynek se po Žlebech v určité době psal, a to i v roce 1297 po smrti svého otce, kdy si Lichtenburkové své panství rozdělili a Hynek už Žleby nevlastnil. V roce 1294 se Hynek v pramenech připomíná jako purkrabí na [[Loket (hrad)|Lokti]], což svědčí o tom, že si udržoval důvěru a přízeň krále Václava II. Roku 1296 zemřel Jindřich z Lichtenburka a Hynek si lichtenburské panství se svými strýci rozdělil. Až do teď byl s ostatními Lichtenburky totiž v majetkovém [[nedíl]]u. Od Jindřichovy smrti byl Hynek v nedílu pouze se svými nedospělými bratry [[Václav Žlebský z Lichtenburka|Václavem]] a [[Čeněk Žlebský z Ronovce|Čeňkem]]. S nimi se dělil o polovinu Smilova Brodu (dnešní [[Havlíčkův Brod]]) s jeho doly, hrad [[Ronovec]] s městem [[Bělá (okres Havlíčkův Brod)|Bělou]], [[Žleby (zámek)|žlebské]] panství a území v [[Dolní Poohří|Dolním Poohří]] s hradem Klapým (dnešní [[Hazmburk]]). Do dalších pěti let, když jeho bratři dospěli, došlo k dělení majetku znovu. Hynkovi tentokrát zůstal pouze polovina Bordu s doly. Druhou polovinu totiž ovládal jeho ambiciozní strýc [[Rajmund z Lichtenburka]]. Na konci 13. století Hynek zcela zmizel z pramenů. V konsolidované situace totiž neměl příležitost se projevovat. Není však vyloučené, že se jako řada jiných šlechticů angažoval v expanzi krále Václava II. do Polska.<ref>Lichtenburkové, s. 204−205.</ref>