Globální oteplování v Česku: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo
mBez shrnutí editace
Řádek 29:
}}</ref> z roku 2017, a jsou to:
 
# Dlouhodobé sucho ([[Sucho v Česku 2014–současnost|jak v Česku od roku 2014]], [[Sucho a teplo v Evropě 2018|tak i v Evropě v roce 2018]])
# Povodně a přívalové povodně
# Zvyšování teplot
Řádek 47:
== Projevy ==
=== Změny teplot===
[[Soubor:Průměrná roční teplota v ČR 1960-2019.svg|náhled|'''Průměrná roční teplota v ČR 1960-2019'''|alt=|360x360pixelů]]
Atlas podnebí Česka uvádí, že v&nbsp;období 1961–2000 roční průměrná teplota v&nbsp;[[Česko|ČR]] (průměr z&nbsp;311 stanic) silně kolísala, nicméně měla statisticky významný oteplovací trend 0,28&nbsp;°C za dekádu. Oteplování bylo nejvýraznější v&nbsp;zimě a na jaře, nevýznamné na podzim. Nejteplejší byl rok 2018 s průměrnou teplotou 9,6 °C (mimořádně nadnormální; s odchylkou +1,7 °C od normálu 1981–2010),<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Tolasz
Řádek 133:
| datum přístupu = 2019-07-27
}}</ref>
[[Soubor:Srovnání průměrné teploty v ČR v jednotlivých měsících.svg|náhled|360x360pixelů|'''Srovnání průměrné teploty v ČR v jednotlivých měsících''']]
 
=== Další projevy oteplování v&nbsp;ČR ===
V&nbsp;posledních deseti letech poklesly hodnoty všech charakteristik spojených se sněhem. Snižují se počty dní se sněhovou pokrývkou i&nbsp;měsíční a sezónní maxima výšky sněhové pokrývky. Sněhu ubývá v&nbsp;nížinách i&nbsp;na horách. Přitom výskyt sněhu je důležitým předpokladem vytvoření dostatečného množství povrchové i&nbsp;[[Podzemní voda|podzemní vody]].<ref>{{Citace monografie|autor=Kolektiv autorů|datum=2007|titul=Atlas podnebí Česka|vydavatel=ČHMÚ|kapitola=kap. 3 – úvod a shrnutí}}</ref>
 
[[Soubor:Trendy nárůstu teploty v ČR v jednotlivých měsících.svg|náhled|360x360pixelů|'''Trendy nárůstu teploty v ČR v jednotlivých měsících''']]
 
Změny klimatu jsou průkazně pozorovatelné i&nbsp;v&nbsp;živé přírodě.<ref group="pozn.">[[Fenologie]] rostlin a živočichů zaznamenává významné etapy jejich reprodukčního procesu ve vztahu ke klimatickým podmínkám. U&nbsp;rostlin sleduje rašení pupenů a listů, olisťování, začátek kvetení a plné kvetení, zrání semen a plodů, žloutnutí a opad listí, šíření rostlin do vyšších nadmořských výšek, zeměpisných šířek apod. U&nbsp;živočichů zaznamenává začátek a vyvrcholení reprodukčního procesu.</ref> Z&nbsp;pozorování v&nbsp;[[Morava|moravských]] [[Lužní les|lužních lesích]] vyplývá, že v&nbsp;období 1961–2000 se zde posunulo do dřívější doby rašení listů u&nbsp;vybraných druhů stromů a kvetení u&nbsp;vybraných keřů a bylin. U&nbsp;vybraných ptačích druhů pak byl zaznamenán posun začátku hnízdění. U&nbsp;některých druhů rostlin v&nbsp;lužních lesích byl pozorován i&nbsp;nárůst počtu květů.<ref>{{citace periodika
| příjmení = Bauer
Řádek 168 ⟶ 170:
 
=== Související stránky ===
* [[Globální oteplování]]
 
{{Globální oteplování}}
{{Portály|Meteorologie}}
Řádek 174 ⟶ 177:
[[Kategorie:Globální oteplování]]
[[Kategorie:Ochrana přírody v Česku]]
<references group="pozn." />