Ľubor Kresák: Porovnání verzí

Narodil se 23. srpna [[1927]] v Topolčanech. Po absolvování Přírodovědecké fakulty UK v Praze, kde získal i titul doktora přírodních věd ([[1951]]), pracoval do r. [[1955]] v [[Observatoř Skalnaté pleso|Astronomické observatoři]] na [[Skalnaté pleso|Skalnatém plese]]. Zde úzce spolupracoval s doc. V. Guthem, který měl na něj velký vliv. V tomto čase přednášel astronomii na VŠP v Prešově ([[1952]]- –[[1955]]). V roce [[1955]] se stal vedoucím oddělení meziplanetární hmoty [[Astronomický ústav Slovenské akademie věd|Astronomického ústavu SAV]] v Bratislavě a začal přednášet astronomii na Přírodovědecké fakultě UK. Titul kandidáta věd získal v r. [[1957]], o čtyři roky později se habilitoval, doktorem věd se stal v r. [[1967]], rok na to byl zvolen korespondentem SAV a v roce [[1988]] korespondentem [[Československá akademie věd|ČSAV]]. V roce [[1993]] se stal prvním slovenským profesorem astronomie. V Astronomickém ústavu SAV zastával funkci zástupce ředitele. Dr. Ľubor Kresák se věnoval pozorování komet, asteroidů a meteorů. Zabýval se jejich prostorovým rozložením a pohybem, zkoumal jejich původ a vývoj. Objevil dvě komety: [[1951]] [[41P/Tuttle-Giacobini-Kresák|Tuttle-Giacobini-Kresák]] a [[1954]] Kresák-Peltier.

Je autorem teoretických prací o evolučních vztazích mezi kometami, asteroidy a meteoroidy. Mezi jeho nejvýznamnější výsledky patří objasnění procesu stárnutí, délky existence a způsobu zániku komet, objev a vysvětlení rezonančních mezer v soustavě komet, určení hmotnosti soustavy asteroidů, objasnění původu [[Tunguská událost|Tunguzského meteoritu]] atd. Jeho zásluhou se Astronomický ústav zařadil mezi přední světová pracoviště ve výzkumu meziplanetární hmoty. Prof. Kresák založil vědeckou školu v oblasti vzájemných souvislostí mezi jednotlivými populacemi meziplanetárních těles, která si získala uznání v astronomickém světě. Počet odvolávek na jeho vědecké práce dávno překročil číslo 1500 a v posledních letech se pohyboval kolem 100 citací za rok. Vědecké úspěchy Ľubora Kresáka ocenila i mezinárodní astronomická komunita. Jeho jméno nese planetka č. 1849 Kresák. V roce [[1961]] se stal úřadujícím předsedou komise pro meteory a meteority [[Mezinárodní astronomická unie|Mezinárodní astronomické unie]] a v letech [[1973]]- –[[1976]] byl prezidentem komise pro polohy a pohyb malých planet, komet a satelitů MAU. V roce [[1975]] se stal členem řídícího výboru Mezinárodního programu pro výzkum sluneční soustavy. V roce [[1979]] byl zvolen viceprezidentem MAU. Od roku [[1958]] byl členem a od roku [[1971]] místopředsedou Československého národního komitétu astronomického. Byl zakládajícím členem České astronomické společnosti při SAV a dlouholetým členem jejího hlavního výboru. Oceněním Kresákovy vědecké práce doma bylo udělení Státní ceny v roce [[1970]]. Zemřel 20. ledna [[1994]] v Bratislavě.