Smazaný obsah Přidaný obsah
pořadí dle rozl. v boxu
update sekce Cizinci podle údajů ČSÚ
Řádek 1 032:
 
=== Cizinci ===
Na konci roku 2018 podle [[Český statistický úřad|Českého statistického úřadu]] žilo v Česku 564&nbsp;345 cizinců (5,1 % z celkové populace), více než 51 % z&nbsp;nich zde mělo udělený [[trvalý pobyt]].<ref>{{Citace elektronického periodika
V roce 2015 žilo v Česku přibližně 464&nbsp;700 cizinců (4,3 %), více než 55 % z&nbsp;nich zde mělo udělený [[trvalý pobyt]].<ref>{{Citace periodika|titul=V Česku žije nejvíc cizinců v historii|periodikum=Novinky.cz|jazyk=cs-CZ|url=https://www.novinky.cz/domaci/426219-v-cesku-zije-nejvic-cizincu-v-historii.html|datum přístupu=2017-01-12}}</ref> Osoby cizího původu s&nbsp;uděleným českým občanstvím v&nbsp;uvedených počtech nejsou zahrnuty. Na Prahu a Středočeský kraj připadá více než polovina z&nbsp;celkového počtu cizinců v&nbsp;ČR. Nejvíce cizinců pocházelo z&nbsp;[[Ukrajina|Ukrajiny]] (23 %), ti tak v&nbsp;posledních letech předčili cizince ze [[Slovensko|Slovenska]], kteří tvořili 22 % podíl. Následovali cizinci z&nbsp;[[Vietnam]]u (12 %), [[Rusko|Ruska]] (8 %), [[Německo|Německa]] (5 %) a&nbsp;[[Polsko|Polska]] (4 %). Vietnamci žijí v Česku nejdéle (průměrně 8&nbsp;let), lidé z&nbsp;bývalé [[Jugoslávie]] jen o&nbsp;rok méně. Nejvíce [[Vysoká škola|vysokoškolsky vzdělaných]] do naší země přichází z&nbsp;[[Rusko|Ruska]] (27 % imigrantů z&nbsp;této země). Nejvíce ze svého výdělku posílají domů [[Ukrajinci]] (17 % příjmu). Česko však oproti průměru [[Evropská unie|Evropské unie]] stále zůstává poměrně etnicky homogenní zemí&nbsp;– z&nbsp;28&nbsp;států unie je z&nbsp;hlediska etnické heterogenity na 24.&nbsp;místě.<ref>Cizinců v Česku přibylo. Nejvíce jich přichází z&nbsp;Ukrajiny a Slovenska. [http://zpravy.aktualne.cz/domaci/cizincu-v-cesku-pribyva-tvori-4-5-populace-nejvice-jich-pric/r~7595e2d0d3db11e5a8d7002590604f2e/]</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Cizinci v ČR v letech 2004 - 2018 (stav k 31. 12.)
| periodikum = czso.cz (Český statistický úřad)
| url = https://www.czso.cz/documents/11292/27320905/c01R01_2018.pdf/5db4c547-2012-44d0-8327-8be1d01cb218?version=1.0
}}</ref> Osoby cizího původu s&nbsp;uděleným českým občanstvím v&nbsp;uvedených počtech nejsou zahrnuty. Na [[Praha|Prahu]] a [[Středočeský kraj]] připadá více než polovina z&nbsp;celkového počtu cizinců v&nbsp;ČR.
 
Česko oproti průměru [[Evropská unie|Evropské unie]] stále zůstává poměrně etnicky homogenní zemí&nbsp;– v roce 2016 bylo z&nbsp;28&nbsp;států unie z&nbsp;hlediska etnické heterogenity na 24.&nbsp;místě.<ref>Cizinců v Česku přibylo. Nejvíce jich přichází z&nbsp;Ukrajiny a Slovenska. [http://zpravy.aktualne.cz/domaci/cizincu-v-cesku-pribyva-tvori-4-5-populace-nejvice-jich-pric/r~7595e2d0d3db11e5a8d7002590604f2e/]</ref> V Česku počet cizinců dosáhl v roce 2018 5,1 %, v&nbsp;sousedním [[Německo|Německu]] žil největší počet cizinců v&nbsp;EU, to jest 7,2&nbsp;milionu (9 % populace). V&nbsp;[[Rakousko|Rakousku]] je podíl cizinců na celkovém počtu obyvatel 10,8 % a&nbsp;ve [[Španělsko|Španělsku]] 12 %.<ref>Foreign citizens in EU. [http://europa.eu/rapid/press-release_STAT-12-105_en.htm?locale=en]</ref> Vietnamci žijí v Česku nejdéle (průměrně 8&nbsp;let), lidé z&nbsp;bývalé [[Jugoslávie]] jen o&nbsp;rok méně. Nejvíce [[Vysoká škola|vysokoškolsky vzdělaných]] do naší země přichází z&nbsp;[[Rusko|Ruska]] (27 % imigrantů z&nbsp;této země). Nejvíce ze svého výdělku posílají domů [[Ukrajinci]] (17 % příjmu).<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Cizinci v ČR: Vietnamci u nás zakořenili
| periodikum = Czsoczso.cz
| url = https://www.czso.cz/csu/czso/cizinci_v_cr_vietnamci_u_nas_zakorenili20120214
}}</ref>
}}</ref> Například v&nbsp;sousedním [[Německo|Německu]] žil největší počet cizinců v&nbsp;EU, to jest 7,2&nbsp;milionu (9 % populace). V&nbsp;[[Rakousko|Rakousku]] je podíl cizinců na celkovém počtu obyvatel 10,8 % a&nbsp;ve [[Španělsko|Španělsku]] 12 %.<ref>Foreign citizens in EU. [http://europa.eu/rapid/press-release_STAT-12-105_en.htm?locale=en]</ref>
 
==== Nejčastější země původu cizinců žijících v Česku k 31. prosinci 2018 ====
{| class="wikitable"
|-
! Země původu !! Počet osob<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Cizinci celkem podle státního občanství k 31. 12. 2018
| periodikum = czso.cz (Český statistický úřad)
| url = https://www.czso.cz/documents/11292/27914491/1812_c01t01.pdf/b03cac12-7eef-419d-a66a-567c97b397ec?version=1.0
}}</ref>
|-
| [[Ukrajina]] || 131 302
|-
| [[Slovensko]] || 116 817
|-
| [[Vietnam]] || 61 097
|-
| [[Rusko]] || 38 033
|-
| [[Polsko]] || 21 279
|-
| [[Německo]] || 21 267
|-
| [[Bulharsko]] || 15 593
|-
| [[Rumunsko]] || 14 684
|-
| [[USA]] || 9 510
|-
| [[Mongolsko]] || 9 075
|}
 
==== Počet cizinců v Česku v letech 2000-2018 (údaje k 31. 12. každého roku) ====
Podle novějších údajů ke konci června 2019 žilo v Česku legálně 140&nbsp;503 Ukrajinců, což bylo o&nbsp;14&nbsp;435 více než ve stejnou dobu v&nbsp;roce 2018. Počet Vietnamců v&nbsp;polovině roku 2019 činil 61&nbsp;507 (+&nbsp;762) a&nbsp;Rusů bylo 37&nbsp;717 (+&nbsp;166). Čtvrtou nejpočetnější skupinu cizinců v&nbsp;Česku tvoří v&nbsp;současnosti [[Mongol]]ové, kterých je
{| class="wikitable"
9&nbsp;467. Pátí jsou [[Američan]]é s&nbsp;počtem 8&nbsp;066, což znamenalo úbytek 1&nbsp;145&nbsp;osob oproti 2018. Číňanů bylo v&nbsp;Česku koncem června 2019 7&nbsp;578 a&nbsp;[[Bělorus]]ů 6&nbsp;804.<ref name="počty cizinců" >ADAMIČKOVÁ, Naďa a KÖNIGOVÁ, Marie: Do ČR se hrnou tisíce Ukrajinců, přibývá i Vietnamců a Rusů. [[Novinky.cz]], [https://www.novinky.cz/domaci/clanek/do-cr-se-hrnou-tisice-ukrajincu-pribyva-i-vietnamcu-a-rusu-40304068], 20.&nbsp;listopadu 2019.</ref>
|-
! 2000 !! 2001 !! 2002 !! 2003 !! 2004 !! 2005 !! 2006 !! 2007 !! 2008 !! 2009 !! 2010 !! 2011 !! 2012 !! 2013 !! 2014 !! 2015 !! 2016 !! 2017 !! 2018<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Cizinci v ČR podle regionu soudržnosti, kraje a okresu v letech 1996 - 2018 (stav k 31. 12.)
| periodikum = czso.cz (Český statistický úřad)
| url = https://www.czso.cz/documents/11292/27320905/c01R05_2018.pdf/229d42f9-cfa0-490b-89de-e76c03a9dd47?version=1.0
}}</ref>
|-
| 200 951 || 210 794 || 231 608 || 240 421 || 254 294 || 278 312 || 321 456 || 392 315 || 437 565 || 432 503 || 424 291 || 434 153 || 435 946 || 439 189 || 449 367 || 464 670 || 493 441 || 524 142 || 564 345
|}
 
=== Největší města podle počtu obyvatel ===