Plandry (zámek): Porovnání verzí

|další majitelé = [[Zebové z Breitenau]], [[Zebové z Brachfeldu]], [[Schirdingerové ze Schirdingeru]], [[Dobřenští z Dobřenic]], [[WiedersbergovéWiederspergové]]

Zámek v obci [[Plandry]] nechal kolem roku [[1734]] postavit [[Josef Ignác Zebo z Breitenau]]. [[Baroko|Barokní]] stavba měla půdorys písmene L a tvořila ji dvě jednopatrová křídla. K zámku patřil také hospodářský dvůr, který se stal v [[19. století]] [[Sýpka|sýpkou]] a v roce [[1840]] přistavěným [[empír]]ovým [[Portikus|portikem]]. Roku [[1765]] se novým majitelem zámku stal [[Antonín Adolf Zebo z Breitenu]] bratr Josefa Ignáce Zeba, který se v Jihlavě zasloužil o pozvednutí soukenictví. Roku [[1778]] pak celý velkostatek zdědil jeho syn rytíř [[Vincenc Zebo z Brachfeldu]]. Ten připojil řadu dalších nemovitostí, které odkoupil od jihlavského špitálu. Po jeho smrti v roce [[1810]] získala celý majetek jeho dcera Aloisie, provdaná za c. k. komořího svobodného pána [[Emanuel František Schirndinger ze Schirndingu|Emanuela Františka Schirndingera ze Schirndingu]], který k jednomu křídlu nechal přistavět empírovou oranžerii. Majetek následně přešel do rukou její dcery Aloisie, jež se provdala za svobodné pána [[Václav Petr II. Dobřenský z Dobřenic|Václava Petra II. Dobřenského z Dobřenic]], c. k. komořího a pána na [[Úhrov]]ě, [[Uhelná Příbram|Příbrami]] a [[Nejepín]]ě. Ta v roce [[1889]] zemřela a novou majitelkou se stala její dcera [[Aloisie Františka Dobřenská z Dobřenic]] (†[[1897]]), která ho ve své závěti rozdělila na dvě části. První část, 2/3 majetku, odkázala synovci [[Karel WiedersbergWiedersperg|Karlu WiedersbergoviWiederspergovi]] a druhou část, 1/3 majetku, bratrovi [[Václav Petr III. Dobřenský z Dobřenic|Václavu Petrovi III. Dobřenskému z Dobřenic]]. Po jeho smrti v roce [[1921]] získala jeho část majetku jeho manželka Josefa Aloisie, roz. Procházková.

Baron [[Karel WiedersbergWiedersperg]], jenž získal vlastní zámek a hospodářská stavení, vlastnil tento majetek až do roku [[1945]], kdy mu byl [[Konfiskace|zkonfiskován]]. Za [[První republika|první republiky]] se hlásil k české komunitě a mj. se mu podařilo zasadit o osamostatnění obce [[Plandry]] a jejímu odtržení od [[Vyskytná nad Jihlavou|Německé Vyskytné]]. Po druhé světové válce a po [[Vysídlení Němců z Československa|odsunu]] do [[Německo|Německa]], dožil u svých příbuzných v [[Žamberk]]u, kde je také pochován. Přál si sice, aby byl pochován v [[Plandry|Plandrech]] v kapli sv. Jana Nepomuckého, ale tehdejší vedení obce mu to nedovolilo. Zámek v obci poté neutěšeně chátral. V 90. letech [[20.století]] byl vyřazen ze seznamu památkově chráněných objektů a v roce [[1998]] byl zbourán.