Haiti: Porovnání verzí

Pro [[Evropané|Evropany]] ostrov objevil [[Kryštof Kolumbus]] při [[První výprava Kryštofa Kolumba|své první plavbě]] [[5. prosinec|5. prosince]] [[1492]], kdy zde jeho loď [[Santa María (karaka)|Santa María]] najela na mělčinu. Nazval jej ''„La Espaňola“'' (Malé Španělsko, [[latina|latinsky]] ''Hispaniola'') a založil zde první španělskou osadu v Americe – [[La Navidad]] (Vánoce), ta ovšem o rok později byla zničena domorodci. Kolumbův bratr [[Bartoloměj Kolumbus|Bartoloměj]] na území dnešní [[Dominikánská republika|Dominikánské republiky]] založil nové hlavní město [[Santo Domingo]], ostrov se stal [[Španělské kolonie|španělskou kolonií]] a původní [[Indiáni|indiánské obyvatelstvo]] bylo do roku [[1533]] vyhlazeno, z velké části evropskými nemocemi jako [[černé neštovice]]. K práci na [[plantáž]]ích se začali přivážet černošští otroci z [[Afrika|Afriky]]. V [[17. století]] se na severozápadě ostrova (na území dnešního státu Haiti) a na blízkém ostrově [[Tortuga]] začali usazovat [[pirát]]i, především francouzští a v roce [[1697]] bylo území prohlášeno [[Francouzské kolonie|francouzskou kolonií]] [[Saint-Domingue]].

Zatímco východní španělská strana ostrova byla poměrně zanedbána, francouzská strana prosperovala a stala se nejbohatší kolonií v celé [[Amerika|Americe]], odkud se vyváželo velké množství [[cukr]]u a [[káva|kávy]]. Po [[Velká francouzská revoluce|Velké francouzské revoluci]] došlo k obrovskému povstání černochů a [[mulat]]ů. Otrok [[Toussaint Louverture]] jako vůdce povstalců ovládl roku [[1791]] francouzskou i východní španělskou část ostrova a vládl zde jako [[guvernér]]. V roce [[1802]] byl zajat [[Francouzi]]. Další povstání vedené černochem Dessalinesem vyhnalo Francouze ze země a [[1. leden|1. ledna]] [[1804]] byla vyhlášena nezávislost, po [[Spojené státy americké|USA]] druhá na americkém kontinentu. Dessalines se prohlásil [[císař]]em. Císař Dessalines vydal 22. února 1804 dekret, kterým oficiálně nařídil masakr bílého obyvatelstva a zabavení jejich majetku. Vraždění bylo oficiálně ukončeno dne 22. dubna 1804. Až na výjimky (lékaři, kněží, polští dezertéři z francouzské armády, němečtí osadníci), bylo bílé obyvatelstvo během dvou měsíců vyvražděno, včetně žen a dětí. Celkem bylo zmasakrováno odhadem 3000-5000 obyvatel, a to i těch, kteří sympatizovali s černochy sympatizovali. Sám císař Desallines byl v roce [[1806]] zavražděn. Jeho nástupce král [[Henri Christophe|Henri I.]] vládl do roku [[1820]]. Právě Henri I. byl mimo jiné iniciátorem výstavby [[Národní historický park (Haiti)|citadely Laferrière]] a paláce [[Národní historický park (Haiti)|Sans Souci]] na severu země -– jediných haitských památek zapsaných na seznamu světového kulturního dědictví [[UNESCO]]. V letech [[1822]]–[[1844]] bylo Haiti republikou v čele s prezidentem Boyerem. V roce [[1844]] východní část ostrova vyhlásila samostatnou [[Dominikánská republika|Dominikánskou republiku]]. V letech [[1915]]–[[1934]] bylo Haiti okupováno [[Spojené státy americké|USA]].

Moc zákonodárnou má jak vláda, tak obě komory parlamentu. Haiti je [[unitární stát]], v němž centrální vláda deleguje na jednotlivé departmenty, bez nutnosti ústavních změn. Současný politický systém je založenýzaložen na ústavě z roku 1987. Současný prezidentem je [[Jovenel Moise]].

Haiti je jedinou zemí na západní polokouli vytvořenou po vítězné [[Dějiny Haiti#Haitská revoluce a nezávislost|revoluci otroků]], avšak s dlouhou historii vlády diktátorů. Ve své dvěstěleté historii prodělala Haitská politika 32 převratů a také intervence mocnostimocností, ať už Francie nebo Spojených států.

Podle [[Index vnímání korupce|Indexu vnímání korupce]] z roku 2006, existuje silná korelace mezi korupcí a chudobou a v tomto měření mělo Haiti nejvyšší úroveň vnímané korupce ze zkoumaných zemí. Podle [[Mezinárodní červený kříž|Mezinárodního červeného kříže]] sedm z deseti Haiťanů žije za méně než 2 [[dolar]]y za den.

90% - 95% obyvatel Haiti je afrického původu; zbývajících 10% - 5% jsou [[mulat]]i. Malá část nečernošského obyvatelstva je tvořena převážně [[Arabové|Araby]] a západoevropany ([[Francouz]]i, [[Němci]], [[Španěl]]y a [[Portugalci]]). Ačkoli jsou mulati jen malou menšinou, zemi dominují politicky i ekonomicky.

[[The World Factbook|CIA World Factbook]] hlásí nedostatek pracovních sil, rozsáhlou nezaměstnanost, „dvě třetiny pracovní sil nemají formální práci“, dále popisuje Haiti před zemětřesením jako „nejchudší zemi západní polokoule s 80 % žijícími pod hranicí chudoby“. Většina Haiťanů žije za 2 dolary nebo méně zana den.

Zahraniční pomoc tvoří 30–40 % národního rozpočtu. Největšími dárci jsou [[Spojené státy americké]], [[Kanada]] a [[Evropská unie]]. Od roku 1990 do roku 2003 Haiti obdrželo více než 4 miliardy dolarů zahraniční pomoci. Spojené státy poskytly Haiti 1,5 miliardy dolarů pomoci. [[Venezuela]] a Kuba také poskytly různé příspěvky do ekonomiky Haiti. V lednu 2010 Čína přislíbila 4,2 milionů dolarů na pomoc zemětřesením zasaženému ostrovu, pomoc v hodnotě 1,15 miliard dolarů přislíbil americký prezident [[Barack Obama|Obama]], Evropská unie přislíbila příspěvek v hodnotě 400 milionů [[euro|eur]] na pomoc a rekonstrukci země. Na místě působily i české humanitární organizace [[ADRA]], [[Charita Česká republika]] a [[Člověk v tísni]], který za dva a půl roku svého působení pomohpomohl celkem 130 tisícům Haiťanů.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.clovekvtisni.cz/cs/humanitarni-a-rozvojova-pomoc/zeme/haiti |datum přístupu=2013-12-17 |url archivu=https://web.archive.org/web/20131217225007/http://www.clovekvtisni.cz/cs/humanitarni-a-rozvojova-pomoc/zeme/haiti |datum archivace=2013-12-17 |nedostupné=ano }}</ref>