Salcburk: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
BRNO značky: školní IP editace z Vizuálního editoru |
m Editace uživatele 213.151.78.67 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Tomas62 značka: rychlé vrácení zpět |
||
Řádek 69:
[[Staré Město (Salcburk)|Staré město Salzburské]] (historické jádro města) bylo v roce [[1996]] zapsáno na [[Světové dědictví|Seznam světového dědictví]] [[UNESCO]].
Salzburg je po [[Vídeň|Vídni]], [[Štýrský Hradec|Štýrském Hradci]] a [[Linec|Linci]] [[Seznam měst v Rakousku|čtvrtým největším městem]] Rakouska. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. Spádová oblast Salzburgu dosahuje až přes hranice s Německem do sousedního [[Bavorsko|jihovýchodního Horního Bavorska]] a do [[Horní Rakousy|hornorakouských]] a [[Štýrsko|hornoštýrských]] území. Město je centrem [[Euroregion]]u [[Euroregion Salzbursko-Berchtesgadensko|Salzbursko]]–[[berchtesgaden]]ského kraje – [[Traunstein]]. Město je zváno též Mozartovým městem, neboť se zde narodil slavný skladatel [[Wolfgang Amadeus Mozart]].
== Geografie ==
=== Geografická poloha ===
Město se rozkládá na obou březích řeky [[Salzach]] v [[Salcburská pánev|Salzburské pánvi]] asi 25 km severně od pohoří [[Tennen]]. Řeka [[Salzach]] protéká městem a dotváří charakter nezastavěných městských kopce, čímž ze Salzburku dělá jedno z nejzelenějších velkoměst Evropy. K městským kopcům patří [[Kapucínská hora]], [[Mnišská hora (Salcburk)|Mnišská hora]], [[Mezní hora]] a [[Festungsberg]], na němž spolu s [[Tvrz]]í trůní největší zcela zachovalý středověký hrad v Evropě.
Řádek 76 ⟶ 78:
=== Raný rozvoj města ===
V dávných počátcích dnešního města existovalo rané sídliště. Poté bylo město spravováno [[Římané|Římany]]. Město se rozvíjelo především na levém břehu Salzachu, kde řeka a hora Mönchsberg skýtaly dobrou přírodní ochranu. Pouze jižní stranu bylo nutné opevňovat. Římané dali městu jméno „Juvavum“ – Sídlo boha nebes – a povýšili je do úrovně [[municipium|municipia]] a jen o pár desítek let později, za vlády [[Claudius|císaře Claudia]] se město stalo důležitým mocenským centrem nové římské provincie Noricum (v pozdně románské době provincie „Ufernoricum“) a požívalo postavení Municipia („Municipium Claudium Juvavum“). Salzburg tak byl jedním z nejvýznamnějších míst na cestě do Germánie.
=== Správní rozdělení a městské části ===
Salzburg je dnes rozdělen na 13 [[katastrální území|katastrálních území]]: Aigen, Bergheim, Gaisberg, Gnigl, Hallwang, Heuberg, Itzling, Leopoldskron, Maxglan, Morzg, Salzburg, Siezenheim a Wals.
Jako městské části však bylo zpravidla považováno asi 30 územních celků, jejichž hranice se leckdy protínaly:
{|border="0" cellpadding="3"
|- valign="top"
|
* [[Abfalter]]
* [[Aigen (Salzburg)|Aigen]]
* [[Aiglhof]]
* [[Alpensiedlung]]
* [[Altstadt (Salzburg)|Altstadt]]
* [[Andräviertel]]
* [[Äußerer Stein]]
* [[Burgfried (Salzburg)|Burgfried]]
* [[Elisabeth-Vorstadt]]
* [[Esch-Mayrwies]]
* [[Glanhofen]]
|
* [[Glas (Salzburg)|Glas]]
* [[Gneis (Salzburg)|Gneis]]
* [[Gnigl-Langwied]]
* [[Herrnau]]
* [[Itzling (Salzburg)|Itzling]]
* [[Josefiau]]
* [[Kasern]]
* [[Kendlersiedlung]]
* [[Kleingmain-Thumegg]]
* [[Lehen (Salzburg)|Lehen]]
* [[Leopoldskron-Moos]]
|
* [[Liefering]]
* [[Maxglan]]
* [[Morzg]]
* [[Mülln]]
* [[Neustadt (Salzburg)|Neustadt]]
* [[Nonntal]]
* [[Parsch (Salzburg)|Parsch]]
* [[Riedenburg (Salzburg)|Riedenburg]]
* [[Sam (Salzburg)|Sam]]
* [[Schallmoos]]
* [[Taxham]]
|}
=== Slučování ve 20. století ===
[[7. červen|7. června]] [[1935]] schválil salzburský zemský sněm Landtag zákon o „rozšíření území zemského hlavního města Salzburku“, jímž s účinností od [[1. červenec|1. července]] [[1935]] došlo téměř k úplnému spojení obcí [[Maxglan]] a [[Gnigl]]/[[Itzling (Salzburg)|Itzling]], stejně jako částí [[Aigen (Salzburg)|Aigen]], [[Morzg]], [[Siezenheim]], [[Leopoldskron]], [[Bergheim (Flachgau)|Bergheim]] a [[Hallwang]]. Za zmínku stojí zjištění, která v souvislosti s tímto sloučením učinili Heinz Dopsch a Robert Hoffmann ve své práci ''Dějiny města Salzburg (Die Geschichte der Stadt Salzburg)'': ''„občané, nemovitosti, ale i dluhy dvou obcí Maxglan a Gnigl/Itzling byly převzaty městem. Pro obě chudé dělnické osady to znamenalo záchranu před finančním zhroucením.“'' Touto vlnou slučování se zvýšil počet obyvatel z někdejších 40 232 na 63 275 občanů města. Rozloha města se zvětšila z 8,79 km² na 24,9 km².
Sekundární fáze slučování byla provedena k [[1. leden|1. lednu]] [[1939]] a počítala se zahrnutím doposud samostatných obcí [[Aigen (Salzburg)|Aigen bei Salzburg]], [[Liefering]], [[Leopoldskron-Moos|Leopoldskron]] a [[Morzg]] a též části [[Anif]] ([[Hellbrunn]]), [[Bergheim (Flachgau)|Bergheim]], [[Hallwang]] a [[Wals]]. Populace stoupla na 77 170 obyvatel a rozloha města se rozšířila na 65 čtverečních kilometrů.
Jak je patrné, obě sloučení se uskutečnila v době autoritářského režimu a na rozdíl od ostatních sloučení v salzburském okrese nebyla odvolána, z čehož je lze usoudit, že tehdejší rozhodnutí byla učiněna do jisté míry z věcných důvodů. Jako příklad budiž zmíněna obec [[Oberalm]], která byla po roce [[1945]] znovu oddělena od obce [[Hallein]]. Jediná obec na území hellbrunnských rovin, (obec Anif), která se účastnila sloučení uskutečněné roku [[1939]], v 90. letech 20. stol. vykonala přípravy k návratu do společenství Salzburgu, kterému však nebylo nikdy vyhověno.
Další sloučení [[infrastruktura|infrastruktury]] byla sice požadována ze strany městských území, která odedávna náleží k celku a též území často označovaná jako „Speckgürtelgemeinden” obce – tukové opasky od [[Wals-Siezenheim]] a Bergheim územního uspořádání, ale politicky dodnes nezměněný. To však mezitím vedlo k soustavnému zhoršování situace v územní aglomeraci: zatímco na jedné straně město trpí nedostatkem bytů, na straně druhé stojí snaha závodů přenášet výrobu do zmíněných obcí nebo ještě dále na periférii, neboť se městu nedostává potřebná výměra volných ploch k dalšímu rozšiřování, což však má zase za následek nižší příjmy z daní a nerovnoměrné finanční přerozdělování mezi městem a „tukovými opasky“ dále vyostřuje. Stejně tak stále znovu diskutované resp. požadované, nicméně doposud neuskutečněné, jsou připojení obcí [[Anif]], [[Elsbethen]], [[Grödig]], [[Hallwang]] a [[Eugendorf]].
=== Sousední obce ===
Řádek 84 ⟶ 139:
{| class="toccolours" align="right" cellpadding="4" cellspacing="0" style="margin:0 0 1em 1em; font-size: 95%; text-align:right;"
|-
!
|-
|
Řádek 488 ⟶ 543:
== Partnerská města ==
* {{flagicon|USA}} [[Atlanta]], [[Spojené státy americké|
* {{flagicon|Švýcarsko}} [[Bern]], [[Švýcarsko
* {{flagicon|Italy}} [[Busseto]], [[Itálie]], [[1988]]
* {{flagicon|Germany}} [[Drážďany]], [[Německo]], [[1991]]
| |||