Antigonos I. Monofthalmos: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Na vrcholu moci: link |
mBez shrnutí editace značky: editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu pokročilá editace z mobilního zařízení |
||
Řádek 12:
Vítězstvím nad Eumenem získal Antigonos kontrolu nad většinou asijských satrapií, kromě toho se rovněž zmocnil říšské pokladnice v [[Súsy|Súsách]] a vstoupil do [[Babylón]]u, jehož guvernérem byl [[Seleukos I.|Seleukos]]. Ten však zanedlouho uprchl k Ptolemaiovi do [[Ptolemaiovský Egypt|Egypta]] a v roce [[315 př. n. l.]] uzavřeli tito dva spojenectví s [[Lýsimachos|Lýsimachem]] a Kassandrem namířené proti Antigonovi. V dalším roce pronikl Antigonos do [[Sýrie]], jež se nacházela pod Ptolemaiovou kontrolou a po dobu více než jednoho roku obléhal [[Tyros]]. V roce [[312 př. n. l.]] ale jeho syn Démétrios podlehl Ptolemaiovi a Seleukovi v [[Bitva u Gazy|bitvě u Gazy]] a Seleukos se tak stal znovu pánem Babylonie.
Válka pokračovala nadále s proměnlivým úspěchem a obě strany se proto rozhodly uzavřít mír, kterým si Antigonos zajistil vládu v [[Malá Asie|Malé Asii]] a v Sýrii. Tato dohoda byla však již brzy porušena, když si Ptolemaios a Kassandros vzali Antigonovy
Po tomto vítězství Antigonos společně se svým synem přijal titul krále a prohlásil se za pravoplatného Alexandrova nástupce. Dále nechal shromáždit ohromné vojsko a vybudovat impozantní flotilu, jejíž velení svěřil Démétriovi. S takovouto obrovskou námořní a vojenskou mocí zahájil tažení do nitra Ptolemaiova území. Avšak jeho invaze do [[Egypt]]a neuspěla, neboť nebyl schopen zlomit Ptolemaiovu energickou obranu, což ho přinutilo ustoupit. Démétrios si v roce [[305 př. n. l.]] pokusil podrobit [[Rhodos]], který se odmítl připojit k Antigonově výpravě do Egypta. Obléhání Rhodu trvalo jeden rok a skončilo teprve když Démétrios seznal, že odpor obránců je příliš urputný.
| |||