|
[[Soubor:Painted 17th century Tibetan 'Five Deity Mandala', in the center is Rakta Yamari (the Red Enemy of Death) embracing his consort Vajra Vetali, in the corners are the Red, Green White and Yellow Yamari.jpg|náhled|Malovaná tibetská „Mandala pěti božstev“, [[17. století]]]]
'''Mandala''' ([[sanskrt]]sky ''मण्डल'' „kruh“) je v [[symbol]]ický obrazec tvořící posvěcený prostor v [[Indická náboženství|indických náboženstvích]], který symbolizuje [[náboženská kosmologie|vesmír]] obklopující božstvo. Člověk, který do ní při [[rituál]]u či [[meditace|meditaci]] proniká, spatřuje božstvo a stává se součástí mandaly – kosmu. Mandaly jsou užívány především v [[Hinduismus|hinduistické]] [[Tantra|tantře]] a [[Vadžrajána|vadžrajáně]], zvané také tibetský či tantrický buddhismus, z kterého proniklo užívání mandal také do [[Čína|Číny]] a [[Japonsko|Japonska]]. Ačkoliv jsou nejznámější mandaly kruhové nebo tvořené čtvercem vepsaným do kruhu, můžou být také prostě čtvercové, trojúhelníkovité, polokruhové nebo kosočtvercové – tedy ve tvaru [[jóni]]. Jsou vytvářeny z různých materiálů: barevných prášků, drahokamů, plodů ovoce, listů nebo různých vonných látek. Vznikají pro různé slavnostní příležitosti (''[[vrata (rituál)|vrata]]'') a především pro potřeby tantrického [[Iniciace|zasvěcení]] (''[[dikša]]''), v kterém je mandala centrálním prvkem, nebo také jako prostředek získání magických sil (''[[siddhi]]'') Můžou také sloužit jako zobrazení [[panteon]]u božstev určité tradice či školy a jeho vnitřní hierarchie.<ref name="Gudrun">{{Citace monografie
'''Mandala''' ([[sanskrt]]sky ''मण्डल'' „kruh“) je nadkulturní symbol jednoty a rovnováhy, který se vyskytuje napříč časem, kulturami, náboženskými i filosofickými systémy. Můžeme se s ní setkat na všech kontinentech, ačkoli ne všude je slovo mandala pro označení kruhových obrazců dlouhodobě používáno.<ref name=":0" /> <ref name=":1" />
| příjmení = Bühnemann
| jméno = Gudrun
| odkaz na autora = Gudrun Bühnemann
| titul = Mandalas and Yantras in the Hindu Tradition
| vydavatel = D.K. Printworld
| místo =
| rok = 2007
| strany = 13-19
| isbn = 978-8124603987
}}</ref><ref name="Brita">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Mandala
| url = https://www.britannica.com/topic/mandala-diagram
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 23.1.2020
| vydavatel = Encyclopaedia Britannica
| jazyk = en
}}</ref>
Historik náboženství [[Mircea Eliade]] považuje obcházení mandaly za analogické rituálu ''[[pradakšina|pradakšiny]]'' – obcházení svatého obrazu, [[relikvie]], svatyně či [[chrám]]u, a iniciacím formou vstupu do labyrintu. Příkladem chrámu jež je vybudován jako mandala je [[Mahájána|mahajánový]] [[Borobudur]] na [[Jáva|Jávě]]<ref>{{Citace sborníku
Mezi obrazce, které jsou jako mandaly označovány, patří například [[pískové kresby]] [[Domorodí Američané|domorodých Američanů]],<ref name="Brita">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Wayman
| jméno = Alex
| odkaz na autoraautor =
| odkaz na autora = Alex Wayman
| titul = Mandala
| titul = Reflections on the Theory of Barabudur as a Mandala
| url = https://www.britannica.com/topic/mandala-diagram
| odkaz na titul =
| vydavatel = Encyclopaedia Britannica
| datumpříjmení vydánísestavitele =
| datumjméno aktualizacesestavitele =
| sestavitel =
| datum přístupu = 23.1.2020
| sborník = Barabudur History and Significance of a Buddhist Monument
| jazyk = en
| odkaz na sborník =
}}</ref> nebo křesťanská [[Rozeta (architektura)|rozetová okna]], [[labyrint]]y, barokní [[kopule]]<ref name=":0">{{Citace monografie
| vydavatel = Group in Buddhist Studies, UC Berkeley
| odkaz na vydavatele =
| místo =
| rok vydání = 1981
| isbn = 978-0895811516
| url =
| kapitola =
| strany =
| jazyk =
}}</ref> a různé tibetské buddhistické chrámy, jež představují celý vesmír a jejichž poschodí a terasy jsou ztotožňovány s nebesy či jejich úrovněmi. Představují tak také symbol ''[[axis mundi]]'' – kosmickou horu tvořící střed vesmíru. Kruhové a čtvercové obrazce či stavby představují střed světa v mnoha světových kulturách, například jako vzor [[Řím]]a byl pravděpodobně chápán jako čtverec vepsaný do kruhu.<ref name="Eliade">{{Citace monografie
| příjmení = Eliade
| jméno = Mircea
| odkaz na autora = Mircea Eliade
| titul = Pojednání o dějinách náboženství
| vydavatel = Argo
| místo = Praha
| rok = 2004
| strany = 364-365
| isbn = 80-7203-589-4
}}</ref>
V západní kultuře byly mandaly popularizovány především psychiatrem [[Carl Gustav Jung|C. G. Jungem]], který mandaly interpretoval jako symboly universálního [[archetyp]]u [[Bytostné Já|bytostného Já]]. V tomto duchu shledával tento symbol jako existující ve všech kulturách a ve všech časech, v důsledku toho však ignoroval specifickou symboliku a kontext mandal.<ref name="Albanese">{{Citace periodika
| příjmení = Albanese
| jméno = Catherine L.
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = The Multi-Dimensional Mandala: A Study in the Interiorization of Sacred Space
| periodikum = Numen
| odkaz na periodikum =
| rok vydání = 1977
| měsíc vydání =
| ročník = 24
| číslo = 1
| strany = 1-25
| url =
| issn =
| jazyk =
}}</ref> Mezi obrazce které jsou k mandalám přirovnávány patří například [[pískové kresby]] [[Domorodí Američané|domorodých Američanů]],<ref name="Brita"/> nebo křesťanská [[Rozeta (architektura)|rozetová okna]], [[labyrint]]y, barokní [[kopule]]<ref name=":0">{{Citace monografie
| příjmení = Gaudingová
| jméno = Madonna
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2018-04-29
}}</ref>
}}</ref> Mandaly jsou využívány jako dekorační prvky, náboženské obrazy, v psychoterapii jako obrazy duše, jako prostor pro relaxaci a psychohygienu. Význam tohoto slova je tedy široký a panuje mnoho názorů na to, jak by mělo být používáno.
== Etymologie a terminologie ==
Sanskrtský výraz ''मण्डल maṇḍala'' je zpravidla překládán jako „kruh, kolo, okruh“, ale jeho význam je komplexnější: může také znamenat „oblast, území, panství“ nebo „shromáždění, skupina“, čímž je naznačen význam posvátného prostoru. [[Lidová etymologie|Lidové etymologie]] ve tantrické literatuře, jako je například [[Tantráloka]], vykládají výraz mandala také jako spojení slov ''manda'' „podstata, esence“ a ''la'' „uchopení“.<ref name="Gudrun"/>{{Citace<ref monografiename="Albanese"/>
| příjmení = Bühnemann
| jméno = Gudrun
| odkaz na autora = Gudrun Bühnemann
| titul = Mandalas and Yantras in the Hindu Tradition
| vydavatel = D.K. Printworld
| místo =
| strany = 13-19
| isbn = 978-8124603987
| rok = 2007
}}</ref><ref name="Albanese">{{Citace periodika
| příjmení = Albanese
| jméno = Catherine L.
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = The Multi-Dimensional Mandala: A Study in the Interiorization of Sacred Space
| periodikum = Numen
| odkaz na periodikum =
| rok vydání = 1977
| měsíc vydání =
| ročník = 24
| číslo = 1
| strany = 1-25
| issn =
| jazyk =
| url =
}}</ref>
Vedle výrazu mandala je v západní pozdní sanskrské literatuře užíváno také slovo ''[[jantra]]'' „stroj, zařízení“ a ''[[čakra]]'' „kolo, kruh“ jako synonymum a to jak v západní tak v pozdní sanskrské literatuře. Často je uváděno že mandaly jsou buddhistické, zatímco jantry hinduistické – oba výrazy jsou však užívány v obou náboženstvích. D. J. Hoens zase uvádí že jantry jsou určeny spíše k uctívání a dosažení světských cílů, zatímco mandaly spíše k meditaci, ať už jsou jejím cílem světské cíle či duchovní osvobození., [[Peter Gaeffke]] zase uvádí, že mandaly jsou určeny pro veřejné rituály, jsou větší a zobrazují celý vesmír, zatímco jantry jsou určeny pro každodenní zbožnost a jsou menší a jednodušší.<ref name="Gudrun"/>
Slovo mandala v první polovině 20. století opustilo díky švýcarskému psychologovi [[Carl Gustav Jung|C. G. Jungovi]] svůj čistě náboženský význam a začalo se používat jako synonymum pro kruhové kresby/ornamenty, které se hojně vyskytují po celém světě.<ref name=":1" />
== Výskyt ==
Nejstarší obrazce tohoto druhu se vyskytují už v [[Paleolit|paleolitu]]. V mnoha kulturách pak kruhové ornamenty najdeme jako součást náboženských tradic ([[Jantra (hinduismus)|indické jantry]], [[Tibetská mandala|tibetské mandaly]]), včetně křesťanství (rezetová okna, labyrinty, barokní kostelní kopule aj.). Mandaly se dají najít také v půdorysu staveb ze starého [[Egypt|Egypta]], [[Babylón|Babylónu]] a [[Jáva|Jávy]]. V moderních dějinách je mandala půdorysem nejvyšší budovy světa [[Burdž Chalífa|Burdž Chalífy]] v Dubaji – tzv. semeno života (mandala dle [[Posvátná geometrie|posvátné geometrie]]) má proto ve svém logu.
== Náboženství ==
V náboženském kontextu je mandala v [[symbol]]ický obrazec tvořící posvěcený prostor v [[Indická náboženství|indických náboženstvích]], který symbolizuje [[náboženská kosmologie|vesmír]] obklopující božstvo. Člověk, který do ní při [[rituál]]u či [[meditace|meditaci]] proniká, spatřuje božstvo a stává se součástí mandaly – kosmu. Mandaly jsou užívány především v [[Hinduismus|hinduistické]] [[Tantra|tantře]] a [[Vadžrajána|vadžrajáně]], zvané také tibetský či tantrický buddhismus, z kterého proniklo užívání mandal také do [[Čína|Číny]] a [[Japonsko|Japonska]]. Ačkoliv jsou nejznámější mandaly kruhové nebo tvořené čtvercem vepsaným do kruhu, můžou být také prostě čtvercové, trojúhelníkovité, polokruhové nebo kosočtvercové – tedy ve tvaru [[jóni]]. Jsou vytvářeny z různých materiálů: barevných prášků, drahokamů, plodů ovoce, listů nebo různých vonných látek. Vznikají pro různé slavnostní příležitosti (''[[vrata (rituál)|vrata]]'') a především pro potřeby tantrického [[Iniciace|zasvěcení]] (''[[dikša]]''), v kterém je mandala centrálním prvkem, nebo také jako prostředek získání magických sil (''[[siddhi]]''). Můžou také sloužit jako zobrazení [[panteon]]u božstev určité tradice či školy a jeho vnitřní hierarchie.<ref name="Gudrun" /><ref name="Brita" />
Historik náboženství [[Mircea Eliade]] považuje obcházení mandaly za analogické rituálu ''[[pradakšina|pradakšiny]]'' – obcházení svatého obrazu, [[relikvie]], svatyně či [[chrám]]u, a iniciacím formou vstupu do labyrintu. Příkladem chrámu jež je vybudován jako mandala je [[Mahájána|mahajánový]] [[Borobudur]] na [[Jáva|Jávě]]<ref>{{Citace sborníku
| příjmení = Wayman
| vydavatel = Group in Buddhist Studies, UC Berkeley
| strany =
| kapitola =
| url =
| isbn = 978-0895811516
| rok vydání = 1981
| místo =
| odkaz na vydavatele =
| odkaz na sborník =
| jméno = Alex
| sborník = Barabudur History and Significance of a Buddhist Monument
| sestavitel =
| jméno sestavitele =
| příjmení sestavitele =
| odkaz na titul =
| titul = Reflections on the Theory of Barabudur as a Mandala
| odkaz na autora = Alex Wayman
| autor =
| jazyk =
}}</ref> a různé tibetské buddhistické chrámy, jež představují celý vesmír a jejichž poschodí a terasy jsou ztotožňovány s nebesy či jejich úrovněmi. Představují tak také symbol ''[[axis mundi]]'' – kosmickou horu tvořící střed vesmíru. Kruhové a čtvercové obrazce či stavby představují střed světa v mnoha světových kulturách, například jako vzor [[Řím]]a byl pravděpodobně chápán jako čtverec vepsaný do kruhu.<ref name="Eliade">{{Citace monografie
| příjmení = Eliade
| jméno = Mircea
| odkaz na autora = Mircea Eliade
| titul = Pojednání o dějinách náboženství
| vydavatel = Argo
| místo = Praha
| strany = 364-365
| isbn = 80-7203-589-4
| rok = 2004
}}</ref>
== Psychoanalýza ==
V západní kultuře byly mandaly popularizovány především psychiatrem [[Carl Gustav Jung|C. G. Jungem]], který tímtos pojmemnimi začal označovatztotožnil malé kruhové obrazce - „[[Magický kruh|magické kruhy]]“, jež kreslil on sám i jeho pacienti během hledání své duševní celistvosti (tzv. procesu individuace). V důsledku svétoho zkušenostitvrdil že mandala je kruhem jež představuje celistvost archetypu [[CarlBytostné Gustav JungJá|C.bytostného G. JungJá]], interpretovalkterý je sdílen v kolektivním nevědomí jednotlivců v různých kulturách i dobách. V důsledku toho nalezl mandaly jakotaké symbolyv universálníhoegyptském starověku, díle [[archetypJakob Böhme]]u nebo pískových kresbách [[BytostnéNavahové|Navahů]], Jáač [[Tibetská mandala|bytostnéhotibetské Jámandaly]] považoval za nejkrásnější. Přestože však byl Jung s tibetskými mandalami dobře seznámen, zmiňuje například jejich rituální účel nebo symboliku čtverce který jeobsahují, sdílenve vsvých závěrech tyto skutečnosti nijak nereflektoval a rozdíly mezi nimi a obrazci svých pacientů ignoroval. Jung taktéž považoval mandaly nikoliv za produkt buddhismu, respektive hinduismu, ale symbol pramenící přímo ze snů a vizí vycházejících z [[Nevědomí|kolektivnímkolektivního nevědomí]] – tím však pomíjí dlouhý a složitý historický vývoj mandal v jejich současné podobě. Religionistka Catherine L. Albanese v důsledku toho odmítá Jungovo ztotožňění mezi mandalami a obrazci jeho pacientů, ač připouští že jsou do jisté míry analogické.<ref name=":2Albanese" />
Jung byl dobře seznámen s náboženským používáním mandal a jeho pozorování neuniklo, že se kruhové ornamenty vyskytují v podobném významu ve všech dobách i kulturách. Nalezl je také v egyptském starověku, díle [[Jakob Böhme]] nebo pískových kresbách [[Navahové|Navahů]], [[Tibetská mandala|tibetské mandaly]] považoval za nejkrásnější. Proto s mandalami začal pracovat jako se symbolem jednoty a rovnováhy pramenícím přímo ze snů a vizí vycházejících z [[Nevědomí|kolektivního nevědomí]]. Ačkoliv s ním např. religionistka Catherine L. Albanese nesouhlasí a odmítá Jungovo ztotožňění mezi mandalami a obrazci jeho pacientů<ref name="Albanese" />, začalo se slovo mandala hojně využívat zejména v euroamerické kultuře jako synonymum kruhových ornamentů a na Jungovu práci navázala řada psychologů, arteterapeutů i vědců.
Nejvíce jungovu práci s mandalami rozvinula americká terapeutka Joan Kelloggová. Ta na základě analýzy tisíců mandal vytvořila [[Velký kruh mandaly]] a na něm postavený [[mandalový diagnostický test]][[Mandalový diagnostický test|.]] <ref>http://www.centrum-mandala.cz/blog/mandalovy-diagnosticky-test</ref> Test je založen na rozdělení [[Velký kruh mandaly|velkého kruhu mandal]] do dvanácti zastavení<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Kellogg
| jméno = Joan
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Mandala: Path of Beauty
| vydání =
| vydavatel = Graphic Pub of Williamsburg
| místo =
| rok vydání = 1992
| počet stran =
| strany =
| isbn = 978-0963194916
}}</ref>, z nichž každé odpovídá jedné životní vývojové etapě. [[Velký kruh mandaly]] je často připodobňován k životu, ale může být vztažen také na kratší časový úsek (např. na vývoj projektu).<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Řezáčová Lukášková, Zuzana, 1983-
| titul = Mandaly sebepoznání : výklad mandal pomocí testů a cvičení : odhalte své nitro
| url = https://www.worldcat.org/oclc/1081393876
| vydání = Vydání první
| místo = Brno
| počet stran = 184 stran
| isbn = 978-80-7413-386-2
| isbn2 = 80-7413-386-9
| oclc = 1081393876
}}</ref> Test je distribuován americkým MARI institutem a v ČR je aktuálně možné ho absolvovat pouze v Brněnském Centru Mandala. <ref>http://www.centrum-mandala.cz/kurzy/mandalovy-diagnosticky-test</ref>
== Význam a působení ==
Ačkoliv se mandala vyskytuje v mnoha rozdílných kulturách, její použití je velmi podobné. Kromě dekoračních předmětů je používána jako symbol Boha, bohů či něčeho co nás přesahuje a je prostředkem pro komunikaci s touto silou, nazývanou různě dle kulturního kontextu. Nejdůležitějším místem mandaly je její střed, ve kterém lze nalést osvícení, Boha, sebe sama (opětzáleží dlena kulturním kontextu).<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika
| titul = Mandala - cesta k sobě (e-book)
| periodikum = Centrum Mandala
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2020-01-21
}}</ref> Je také pomocníkem pro zklidnění mysli a relaxační či meditační pomůckou. Toto používání se hojně rozšířilo zejména na začátku 21. století ve formě tzv. antistresových omalovánek.
=== Prostředek k relaxaci ===
To, že mandala působí na lidskou psychiku relaxačně, dokázal ve své odborné studii už na konci osmdesátých let dvacátého století M. H. Slegelis. Zjistil, že kruh naši mysl zklidní více než jakýkoliv jiný tvary.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Slegelis
| jméno = Maralynn Hagood
=== Terapie a diagnostika ===
Mandala je dále využívána jako prostor pro terapii a diagnostiku. V [[Arteterapie|arteterapii]] je využívána jako abstraktní prostor pro sebevyjádření a následné zpracování pocitů.<ref>Šicková-Fabrici, J., ''Základy arteterapie'', Portál, 2002</ref> Toho využíval při své práci už [[Carl Gustav Jung|C. G. Jung]], který používal mandaly nejprve pro své vlastní léčení a později i pro práci se svými pacienty.<ref name=":2">Jung, C. G., ''Snové symboly individuačního procesu'', Nakladatelství Tomáše Janečka, 1999</ref> Kombinoval mandalu, alchymistické symboly, ale také práci s [[archetyp]]y (pratypy)<ref>Jung, C. G., ''Mandaly: obrazy z nevědomí'', Nakladatelství Tomáše Janečka, 2004</ref>. JoanNa Kelloggpráci pakJunga vnavázala jehoamerická práciterapeutka seJoan symbolyKellogg, pokračovala akterá vytvořila diagnostický[[Velký nástroj,kruh kterýmandaly]] poskytujea obrazna aktuálníhoněm stavupostavený mysly.[[mandalový Mandaludiagnostický jakotest]][[Mandalový diagnostický nástrojtest|.]] použili také Elkis<ref>http://www.centrum-Abuhoff et almandala.cz/blog/mandalovy-diagnosticky-test</ref> (2009)Test proje sledovánízaložen vývojena onemocněnírozdělení rakovinymandal prsudo udvanácti žentypů<ref>{{Citace periodikamonografie
| příjmení = Kellogg
| jméno = Joan
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Mandala: Path of Beauty
| vydání =
| vydavatel = Graphic Pub of Williamsburg
| místo =
| rok vydání = 1992
| počet stran =
| strany =
| isbn = 978-0963194916
}}</ref>, z nichž každý odpovídá jedné životní vývojové etapě. Velký kruh mandaly je často připodobňován k životu, ale může být vztažen také na kratší časový úsek (např. na vývoj projektu).<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Řezáčová Lukášková, Zuzana, 1983-
| titul = Mandaly sebepoznání : výklad mandal pomocí testů a cvičení : odhalte své nitro
| url = https://www.worldcat.org/oclc/1081393876
| vydání = Vydání první
| místo = Brno
| počet stran = 184 stran
| isbn = 978-80-7413-386-2
| isbn2 = 80-7413-386-9
| oclc = 1081393876
}}</ref> Test je v ČR aktuálně možné absolvovat pouze v Brněnském Centru Mandala. <ref>http://www.centrum-mandala.cz/kurzy/mandalovy-diagnosticky-test</ref>
Mandalu jako diagnostický nástroj použili také Elkis-Abuhoff et al. (2009) pro sledování vývoje onemocnění rakoviny prsu u žen<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Elkis-Abuhoff
| jméno = Deborah
| url = http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0197455608000828
| datum přístupu = 2020-01-21
}}</ref>
=== Mandala - prostor jednoty ===
Z pohledu [[arteterapie]] se v mandalách potkává '''barva''' (ženská energie) a '''tvar''' (mužská energie). To vše dohromady utváří '''harmonický celek''' nesoucí určitou energii, která během práce s obrazcem působí na duši malíře nebo pozorovatele. Pokud tvoříme nebo sledujeme pravidelné obrazce mandaly, duše se zklidňuje, vnitřní svět se uspořádává a dochází k léčení na psychické i fyzické úrovni (viz výše – prostředek k relaxaci). Je zde uplatněn princip: "harmonie vznikající na papíře se přenáší do nitra tvořícího" (hojně využíváno v arteterapii).<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Fincher
| jméno = Susanne F.
| strany =
| isbn = 978-1590308059
}}</ref> Proces může být podporován také "moudrostí", která je obsažena v jednoduchých obrazcích a která působí na nevědomé úrovni, a to i pokud nejsme s významem obeznámeni. Např. obrazce dle [[posvátná geometrie|posvátné geometrie]] obsahují "pravdu" o uspořádání celého našeho světa od jeho stvoření po současnost. Při práci s tímto systémem dochází k lepší spolupráci levé a pravé mozkové hemisféry a k řadě dalších harmonizačních pochodů jako je '''sjednocení naší mužské a ženské části.'''<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Melchizedek, Drunvalo, 1941-
| titul = Prastaré tajemství Květu života : upravený přepis seminářů Květ života živě přednesených před Matkou Zemí mezi roky 1985 a 1994
| 