Mandala: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
přepracování úvodu, přidány kapitoly etymologie a psychoanalýza, odstraněna kapitola napříč kulturami, odstraněna šablona celkově zpochyněno značka: možné subjektivní formulace |
m slohová úprava a korektura textu značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 3:
[[Soubor:Painted 17th century Tibetan 'Five Deity Mandala', in the center is Rakta Yamari (the Red Enemy of Death) embracing his consort Vajra Vetali, in the corners are the Red, Green White and Yellow Yamari.jpg|náhled|Malovaná tibetská „Mandala pěti božstev“, [[17. století]]]]
'''Mandala''' ([[sanskrt]]sky ''मण्डल'' „kruh“) je nadkulturní symbol jednoty a rovnováhy, který se vyskytuje napříč časem, kulturami, náboženskými i filosofickými systémy. Můžeme se s ní setkat na všech kontinentech, ačkoli ne všude je slovo mandala pro označení kruhových obrazců dlouhodobě používáno.<ref name=":0" /> <ref name=":1" />
Mezi obrazce, které jsou jako mandaly označovány, patří například [[pískové kresby]] [[Domorodí Američané|domorodých Američanů]],<ref name="Brita">{{Citace elektronické monografie
| titul = Mandala
| url = https://www.britannica.com/topic/mandala-diagram
| vydavatel = Encyclopaedia Britannica
| datum přístupu = 23.1.2020
| jazyk = en
}}</ref> nebo křesťanská [[Rozeta (architektura)|rozetová okna]], [[labyrint]]y, barokní [[kopule]]<ref name=":0">{{Citace monografie
| příjmení = Gaudingová
| jméno = Madonna
Řádek 97 ⟶ 37:
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2018-04-29
}}</ref> Mandaly jsou využívány jako dekorační prvky, náboženské obrazy, v psychoterapii jako obrazy duše, jako prostor pro relaxaci a psychohygienu. Význam tohoto slova je tedy široký a panuje mnoho názorů na to, jak by mělo být používáno.
== Etymologie a terminologie ==
Sanskrtský výraz ''मण्डल maṇḍala'' je zpravidla překládán jako „kruh, kolo, okruh“, ale jeho význam je komplexnější: může také znamenat „oblast, území, panství“ nebo „shromáždění, skupina“, čímž je naznačen význam posvátného prostoru. [[Lidová etymologie|Lidové etymologie]] ve tantrické literatuře, jako je například [[Tantráloka]], vykládají výraz mandala také jako spojení slov ''manda'' „podstata, esence“ a ''la'' „uchopení“.<ref name="Gudrun"
| příjmení = Bühnemann
| jméno = Gudrun
| odkaz na autora = Gudrun Bühnemann
| titul = Mandalas and Yantras in the Hindu Tradition
| vydavatel = D.K. Printworld
| místo =
| strany = 13-19
| isbn = 978-8124603987
| rok = 2007
}}</ref><ref name="Albanese">{{Citace periodika
| příjmení = Albanese
| jméno = Catherine L.
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = The Multi-Dimensional Mandala: A Study in the Interiorization of Sacred Space
| periodikum = Numen
| odkaz na periodikum =
| rok vydání = 1977
| měsíc vydání =
| ročník = 24
| číslo = 1
| strany = 1-25
| issn =
| jazyk =
| url =
}}</ref>
Vedle výrazu mandala je v západní pozdní sanskrské literatuře užíváno také slovo ''[[jantra]]'' „stroj, zařízení“ a ''[[čakra]]'' „kolo, kruh“ jako synonymum
Slovo mandala v první polovině 20. století opustilo díky švýcarskému psychologovi [[Carl Gustav Jung|C. G. Jungovi]] svůj čistě náboženský význam a začalo se používat jako synonymum pro kruhové kresby/ornamenty, které se hojně vyskytují po celém světě.<ref name=":1" />
== Výskyt ==
Nejstarší obrazce tohoto druhu se vyskytují už v [[Paleolit|paleolitu]]. V mnoha kulturách pak kruhové ornamenty najdeme jako součást náboženských tradic ([[Jantra (hinduismus)|indické jantry]], [[Tibetská mandala|tibetské mandaly]]), včetně křesťanství (rezetová okna, labyrinty, barokní kostelní kopule aj.). Mandaly se dají najít také v půdorysu staveb ze starého [[Egypt|Egypta]], [[Babylón|Babylónu]] a [[Jáva|Jávy]]. V moderních dějinách je mandala půdorysem nejvyšší budovy světa [[Burdž Chalífa|Burdž Chalífy]] v Dubaji – tzv. semeno života (mandala dle [[Posvátná geometrie|posvátné geometrie]]) má proto ve svém logu.
== Náboženství ==
V náboženském kontextu je mandala v [[symbol]]ický obrazec tvořící posvěcený prostor v [[Indická náboženství|indických náboženstvích]], který symbolizuje [[náboženská kosmologie|vesmír]] obklopující božstvo. Člověk, který do ní při [[rituál]]u či [[meditace|meditaci]] proniká, spatřuje božstvo a stává se součástí mandaly – kosmu. Mandaly jsou užívány především v [[Hinduismus|hinduistické]] [[Tantra|tantře]] a [[Vadžrajána|vadžrajáně]], zvané také tibetský či tantrický buddhismus, z kterého proniklo užívání mandal také do [[Čína|Číny]] a [[Japonsko|Japonska]]. Ačkoliv jsou nejznámější mandaly kruhové nebo tvořené čtvercem vepsaným do kruhu, můžou být také prostě čtvercové, trojúhelníkovité, polokruhové nebo kosočtvercové – tedy ve tvaru [[jóni]]. Jsou vytvářeny z různých materiálů: barevných prášků, drahokamů, plodů ovoce, listů nebo různých vonných látek. Vznikají pro různé slavnostní příležitosti (''[[vrata (rituál)|vrata]]'') a především pro potřeby tantrického [[Iniciace|zasvěcení]] (''[[dikša]]''), v kterém je mandala centrálním prvkem, nebo také jako prostředek získání magických sil (''[[siddhi]]''). Můžou také sloužit jako zobrazení [[panteon]]u božstev určité tradice či školy a jeho vnitřní hierarchie.<ref name="Gudrun" /><ref name="Brita" />
Historik náboženství [[Mircea Eliade]] považuje obcházení mandaly za analogické rituálu ''[[pradakšina|pradakšiny]]'' – obcházení svatého obrazu, [[relikvie]], svatyně či [[chrám]]u, a iniciacím formou vstupu do labyrintu. Příkladem chrámu jež je vybudován jako mandala je [[Mahájána|mahajánový]] [[Borobudur]] na [[Jáva|Jávě]]<ref>{{Citace sborníku
| příjmení = Wayman
| vydavatel = Group in Buddhist Studies, UC Berkeley
| strany =
| kapitola =
| url =
| isbn = 978-0895811516
| rok vydání = 1981
| místo =
| odkaz na vydavatele =
| odkaz na sborník =
| jméno = Alex
| sborník = Barabudur History and Significance of a Buddhist Monument
| sestavitel =
| jméno sestavitele =
| příjmení sestavitele =
| odkaz na titul =
| titul = Reflections on the Theory of Barabudur as a Mandala
| odkaz na autora = Alex Wayman
| autor =
| jazyk =
}}</ref> a různé tibetské buddhistické chrámy, jež představují celý vesmír a jejichž poschodí a terasy jsou ztotožňovány s nebesy či jejich úrovněmi. Představují tak také symbol ''[[axis mundi]]'' – kosmickou horu tvořící střed vesmíru. Kruhové a čtvercové obrazce či stavby představují střed světa v mnoha světových kulturách, například jako vzor [[Řím]]a byl pravděpodobně chápán jako čtverec vepsaný do kruhu.<ref name="Eliade">{{Citace monografie
| příjmení = Eliade
| jméno = Mircea
| odkaz na autora = Mircea Eliade
| titul = Pojednání o dějinách náboženství
| vydavatel = Argo
| místo = Praha
| strany = 364-365
| isbn = 80-7203-589-4
| rok = 2004
}}</ref>
== Psychoanalýza ==
V západní kultuře byly mandaly popularizovány především psychiatrem [[Carl Gustav Jung|C. G. Jungem]], který
Jung byl dobře seznámen s náboženským používáním mandal a jeho pozorování neuniklo, že se kruhové ornamenty vyskytují v podobném významu ve všech dobách i kulturách. Nalezl je také v egyptském starověku, díle [[Jakob Böhme]] nebo pískových kresbách [[Navahové|Navahů]], [[Tibetská mandala|tibetské mandaly]] považoval za nejkrásnější. Proto s mandalami začal pracovat jako se symbolem jednoty a rovnováhy pramenícím přímo ze snů a vizí vycházejících z [[Nevědomí|kolektivního nevědomí]]. Ačkoliv s ním např. religionistka Catherine L. Albanese nesouhlasí a odmítá Jungovo ztotožňění mezi mandalami a obrazci jeho pacientů<ref name="Albanese" />, začalo se slovo mandala hojně využívat zejména v euroamerické kultuře jako synonymum kruhových ornamentů a na Jungovu práci navázala řada psychologů, arteterapeutů i vědců.
Nejvíce jungovu práci s mandalami rozvinula americká terapeutka Joan Kelloggová. Ta na základě analýzy tisíců mandal vytvořila [[Velký kruh mandaly]] a na něm postavený [[mandalový diagnostický test]][[Mandalový diagnostický test|.]] <ref>http://www.centrum-mandala.cz/blog/mandalovy-diagnosticky-test</ref> Test je založen na rozdělení [[Velký kruh mandaly|velkého kruhu mandal]] do dvanácti zastavení<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Kellogg
| jméno = Joan
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Mandala: Path of Beauty
| vydání =
| vydavatel = Graphic Pub of Williamsburg
| místo =
| rok vydání = 1992
| počet stran =
| strany =
| isbn = 978-0963194916
}}</ref>, z nichž každé odpovídá jedné životní vývojové etapě. [[Velký kruh mandaly]] je často připodobňován k životu, ale může být vztažen také na kratší časový úsek (např. na vývoj projektu).<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Řezáčová Lukášková, Zuzana, 1983-
| titul = Mandaly sebepoznání : výklad mandal pomocí testů a cvičení : odhalte své nitro
| url = https://www.worldcat.org/oclc/1081393876
| vydání = Vydání první
| místo = Brno
| počet stran = 184 stran
| isbn = 978-80-7413-386-2
| isbn2 = 80-7413-386-9
| oclc = 1081393876
}}</ref> Test je distribuován americkým MARI institutem a v ČR je aktuálně možné ho absolvovat pouze v Brněnském Centru Mandala. <ref>http://www.centrum-mandala.cz/kurzy/mandalovy-diagnosticky-test</ref>
== Význam a působení ==
Ačkoliv se mandala vyskytuje v mnoha rozdílných kulturách, její použití je velmi podobné. Kromě dekoračních předmětů je používána jako symbol
| titul = Mandala - cesta k sobě (e-book)
| periodikum = Centrum Mandala
Řádek 117 ⟶ 152:
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2020-01-21
}}</ref> Je také pomocníkem pro zklidnění mysli a relaxační či meditační pomůckou. Toto používání se hojně rozšířilo zejména na začátku 21. století ve formě tzv. antistresových omalovánek.
=== Prostředek k relaxaci ===
To, že mandala působí na lidskou psychiku relaxačně, dokázal ve své odborné studii už na konci osmdesátých let dvacátého století M. H. Slegelis. Zjistil, že kruh naši mysl zklidní více než jakýkoliv jiný tvary.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Slegelis
| jméno = Maralynn Hagood
Řádek 170 ⟶ 205:
=== Terapie a diagnostika ===
Mandala je dále využívána jako prostor pro terapii a diagnostiku. V [[Arteterapie|arteterapii]] je využívána jako abstraktní prostor pro sebevyjádření a následné zpracování pocitů.<ref>Šicková-Fabrici, J., ''Základy arteterapie'', Portál, 2002</ref> Toho využíval při své práci už [[Carl Gustav Jung|C. G. Jung]], který používal mandaly nejprve pro své vlastní léčení a později i pro práci se svými pacienty.<ref name=":2">Jung, C. G., ''Snové symboly individuačního procesu'', Nakladatelství Tomáše Janečka, 1999</ref> Kombinoval mandalu, alchymistické symboly, ale také práci s [[archetyp]]y (pratypy)<ref>Jung, C. G., ''Mandaly: obrazy z nevědomí'', Nakladatelství Tomáše Janečka, 2004</ref>.
| příjmení = Elkis-Abuhoff
| jméno = Deborah
Řádek 231 ⟶ 241:
| url = http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0197455608000828
| datum přístupu = 2020-01-21
}}</ref>
=== Mandala - prostor jednoty ===
Z pohledu [[arteterapie]] se v mandalách potkává '''barva''' (ženská energie) a '''tvar''' (mužská energie). To vše dohromady utváří
| příjmení = Fincher
| jméno = Susanne F.
Řádek 247 ⟶ 256:
| strany =
| isbn = 978-1590308059
}}</ref> Proces může být podporován také "moudrostí", která je obsažena v jednoduchých obrazcích a která působí na nevědomé úrovni, a to i pokud nejsme s významem obeznámeni. Např. obrazce dle [[posvátná geometrie|posvátné geometrie]] obsahují "pravdu" o uspořádání celého našeho světa od jeho stvoření po současnost. Při práci s tímto systémem dochází k lepší spolupráci levé a pravé mozkové hemisféry a k řadě dalších harmonizačních pochodů jako je
| příjmení = Melchizedek, Drunvalo, 1941-
| titul = Prastaré tajemství Květu života : upravený přepis seminářů Květ života živě přednesených před Matkou Zemí mezi roky 1985 a 1994
|