Jeskyně: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m odebrána Kategorie:Krasové tvary; přidána Kategorie:Geomorfologické tvary za použití HotCat |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 3:
[[Soubor:Altes Eisinger Loch 01.JPG|náhled|Vstup do jeskyně v [[Německo|Německu]]]]
[[Soubor:Chýnovská jeskyně(4).jpg|náhled|Vnitřek [[Chýnovská jeskyně|Chýnovské jeskyně]] v [[mramor]]ovém prostředí]]
'''Jeskyně''' je podzemní dutina vytvořená přirozenou cestou. Vzniká většinou vymíláním nebo vymýváním [[hornina|horniny]], obvykle [[vápenec|vápence]], podzemními [[pramen]]y. Existují ale také jeskyně v jiných [[Hornina|horninách]] vzniklé jinými způsoby. Průzkumem a mapováním jeskyň se zabývá [[speleologie]].
Jeskyně jsou ve většině případů vyzdobeny následným srážením [[Vápenec|vápence]] z vody, kdy vznikají sekundární [[kras]]ové jevy jako například [[krápník]]y, [[závoj]]e atd.
== Typy jeskyní ==
* Ledové jeskyně – jsou jeskyně, ve kterých je výzdoba tvořena zmrzlým ledem. Klasické [[Krápník|krápníky]] jsou vlivem panujících nízkých teplot potlačeny a jsou nahrazeny ledovými [[krápník]]y a ledovými plochami.
* Podmořské jeskyně – jsou jeskyně, které vznikají chemickým [[zvětrávání|rozpouštěním]] slané vody. Jeskyně jsou většinou zcela zaplaveny a tak u nich nedochází k tvorbě sekundárních útvarů.
* Podzemní jeskyně – jsou [[kras]]ové jeskyně s typickou krasovou výzdobou značného rozsahu. Vznikají převážně ve vápencových oblastech, ale také v solném krasu, [[Dolomity|dolomitech]] atd.
* [[kaverna|Kaverny]]
* Pseudokras – vzniká sopečnou činností, jedná se o jeskyně vzniklé lávovým překryvem
Řádek 17:
== Vznik jeskyně ==
Jeskyně zpravidla vzniká v [[kras|krasových oblastech]], kde dochází k [[Chemická reakce|chemické reakci]] vody s horninou, která má rozpouštěcí schopností. Voda, která se dostává na zem většinou v podobě srážek se začíná vsakovat do podloží. Vzhledem k tomu, že skalní bloky nejsou jednolité, ale jsou protkány prasklinami či puklinami, dochází k vsaku vody po těchto přirozených drahách. Voda rozpouští okolní horninu, čímž dochází ke zvětšování těchto prasklinek na pukliny. V delším [[čas]]ovém horizontu dochází ke vzniku mohutných podzemních prostor – jeskyní.
Vlivem narušení podloží vlivem jeskyně se stává, že se může zřítit část jeskynního stropu, čímž vznikne [[propast]], která se stane přirozeným vstupem do jeskyně. Jeskyně se často vzájemně propojují – vznikají '''jeskynní komplexy'''.
Pro existenci jeskyní je důležitá hladina [[Podzemní voda|podzemní vody]], jelikož její kolísání může mít za následek vznik '''pater''' v jeskyním komplexu. Dříve byla hladina [[Podzemní voda|podzemní vody]] například výše a tak docházelo k rozpouštění skály v určité výšce, poté, co klesla hladina podzemní vody dochází k rozpouštění o několik metrů níže, což má za následek vznik dalšího patra. Tento jev se může několikrát opakovat a tak se lze setkat s vícepatrovými jeskyněmi.
== Krasová krajina ==
Vápencová krajina s jeskynním systémem se nazývá [[kras]], podle pohoří [[Kras (pohoří)|Kras]] v bývalé severní [[Jugoslávie|Jugoslávii]]. Kras je charakteristický nedostatkem povrchových vodních toků, přítomností závrtů, obřích hrnců, suchých údolí (řeka, která jimi protékala, teče nyní v podzemí), vyvěraček a holých kamenných polí. Vápencová pole jsou členěna na jednotlivé plochy zvané škrapy asi 50 cm širokými rýhami. Vznikly rozleptáním puklin, často s následným ohlazením činností ledu.V krasu se mohou vyskytovat četné doliny (trychtýřovité vpadliny v průsečících puklin) a polje (uzavřená údolí odvodněná do jeskyní). Tropický kras je typický věžemi a kužely, které vymodelovala intenzívní [[Eroze|erozní]] činnost. Vlivem vnějších geologických činitelů vznikly jednotlivé hornaté útvary, kuželovité a věžovité hory, které jsou odděleny kokpity (sedly).
== Stalaktity a stalagmity ==
[[Stalaktit|Stalaktity]] a [[Stalagmit|stalagmity]] (společně označované jako speleolity) vznikají vysrážením uhličitanu vápenatého z vody bohaté na hydrogenuhličitan vápenatý, která prosakuje stropní částí jeskyně. Stalaktity vyrůstají na stropě jako stébelnaté trubičky (brčka), jejichž vnitřkem stéká voda. Jak uvnitř brčka narůstají jednotlivé krystaly, stalaktit sílí. Stalagmity vyrůstají v místě, kde kapky vody odkapávající ze stalaktitů dopadají na zem.
Jestliže kapky jeskynní vody dopadají do malých bazénků obsahujících na dně zrnka hrubého písku, mohou se jednotlivá zrníčka obalit vápencovými vrstvami a vytvořit jeskynní perly. Jiné formy speleolitů představují stalaktitové záclony rostoucí podél okrajů skalních stěn. V místech, kde se stalaktity spojují se stalagmity, vznikají sloupy (stalagnáty); zčeřené povlaky uhličitanu vápenatého (sintru) vytvářejí na stěnách kamenné vodopády. Heliktity jsou stalaktity skládající se ze shluků nepravidelně se větvících prstovitých bočních výrůstků. Jejich růst je podporován kapilárním vzlínáním vody uzoučkými trubičkami.Mnoho speleolitů obsahuje malé množství uranu a měřením jeho radioaktivního rozpadu můžeme získat údaj o stáří jeskynního útvaru. Je to jedna z mála možností, jak datovat věk jeskynních formací, protože růstové rychlosti stalaktitů jsou mnohem proměnlivější, než se dříve předpokládalo.
== Nevápencové jeskyně ==
Z jeskyní vzniklých v horninách jiných než vápencových lze uvést zejména mořské jeskyně, které vznikly odnosem málo odolných částí mořských útesů. Lávové jeskyně se vyskytují v mnoha vulkanických oblastech, např. na [[Island|Islandu]], [[Havajské ostrovy|Havaji]], v [[Keňa|Keni]] a v [[Austrálie|Austrálii]]. Uvnitř lávových proudů vznikají obvykle tunely, kterými odtekl roztavený materiál zpod již utuhlé povrchové krusty. V některých oblastech budovaných tvrdými horninami se vyskytují puklinové jeskyně, a to v místech, kde byly zlomové plochy rozšířeny [[Eroze|erozí]] nebo mechanickým oddálením jednotlivých segmentů (např. tektonicky).
Ledové jeskyně mohou být dvojího typu. První je tzv. englaciální (ledovcový) tunel, kterým protékají podledovcové potoky odtávající vody. Ačkoliv jsou tyto tunely v ledu, mají mnoho znaků společných s [[Vápenec|vápencovými]] dutinami. Může však v nich docházet k velmi rychlým změnám následkem pohybů ledovce. Druhým typem jsou jeskyně ve vysokých horských oblastech, v nichž teplota vzduchu jen výjimečně stoupne nad bod mrazu. Voda prosakující během léta z povrchu a stékající po stěnách jeskyně tvoří rampouchy, často značně veliké, nebo se připojuje k podzemním ledovým masám.
== Život ==
| |||