Sovětský svaz: Porovnání verzí

'''Sovětský svaz''' ({{Vjazyce|ru}} {{Cizojazyčně|ru|''Советский Союз''}}, ''Sovětskij Sojuz''), oficiálním názvem '''Svaz sovětských socialistických republik''', zkráceně '''SSSR''' ([[Ruština|rusky]] '''{{Audio|Ru-CCCP.ogg|Сою́з Сове́тских Социалисти́ческих Респу́блик}}, СССР''', ''Sojuz Sovětskich Socialističeskich Respublik''), byl [[Eurasie|eurasijský]] stát se [[socialistický stát|socialistickýmkomunistickým zřízením]], který existoval v rozmezí let [[1922]] až [[1991]] na většině území dřívějšího [[Ruské impérium|Ruského impéria]].

Po smrti prvního sovětského vůdce [[Vladimir Iljič Lenin|Vladimira Iljiče Lenina]] v roce [[1924]] se dalším vůdcem země stal [[Josif Vissarionovič Stalin]], který zahájil rozsáhlou [[Industrializace|industrializaci]] spojenou s [[Plánovaná ekonomika|plánovanou ekonomikou]] a politickým útlakem; v tzv. [[gulag|gulazích]] tehdy zahynulo několik milionů lidí. Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] v roce [[1941]] [[nacistické Německo]] a jeho spojenci [[Operace Barbarossa|napadli]] Sovětský svaz, přestože s ním dříve podepsali [[Pakt Ribbentrop-Molotov|dohodu o neútočení]]. Z následujících [[Východní fronta (druhá světová válka)|čtyř let těžkých bojů]] Sovětský svaz vyšel jako jedna ze dvou světových [[supervelmoc]]í; tou druhou se staly [[Spojené státy americké|Spojené státy]]. Zároveň získal (staro)nová území ve východní Evropě, obzvláště v [[Baltské státy|Pobaltí]], a počet svazových republik stoupl na 16 (od roku [[1956]] se ustálil na 15).

Sovětský svaz se spolu se satelitními zeměmi [[Východní blok|východního bloku]] podílel na [[Studená válka|studené válce]], dlouhém [[ideologie|ideologickém]] a politickém boji se Spojenými státy a jejich spojenci, v němž nakonec neuspěl kvůli ekonomickým problémům a také zahraničním a domácím nepokojům. Na konci 80. let se poslední sovětský vůdce [[Michail Sergejevič Gorbačov|Michail Gorbačov]] pokusil reformovat stát politikou ''[[Perestrojka|perestrojky]]'' a ''[[Glasnosť|glasnosti]]'', avšak Sovětský svaz se [[Rozpad Sovětského svazu|zhroutil a byl rozpuštěn]]. Práva a povinnosti Sovětského svazu převzala [[Rusko|Ruská federace]]uspěl.

Jedním z&nbsp;nejznámějších plánů budování socialistického státu se stala násilná kolektivizace [[zemědělství]], kdy zemi po následných chybách v&nbsp;celém zemědělském sektoru postihl [[hladomor]], často vyvolaný jako donucovací nástroj proti odpůrcům kolektivizace. V&nbsp;[[gulag|gulazích]] na [[Sibiř]]i zahynuly miliony odpůrců tehdejšího režimu. Stalinem vyvolaný [[Hladomor na Ukrajině|hladomor v&nbsp;letech 1932-33]], který postihl Ukrajinu, jižní Rusko a severní Kazachstán, si vyžádal až 7 milionů obětí.<ref>„[http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/21578-ukrajina-chce-hladomor-z-30-let-oficialne-uznat-za-genocidu/ Ukrajina chce hladomor z 30.&nbsp;let oficiálně uznat za genocidu]“. Česká televize.</ref> Odhaduje se, že celkem měl Stalinův režim ve 30. letech na svědomí až 11 milionů obětí.<ref>{{cite book | author=Geoffrey A. Hosking| title=Russia and the Russians: a history| url=http://books.google.com/?id=oh-5AAmboMUC&pg=PA469| year=2001| publisher=Harvard University Press| isbn=978-0-674-00473-3| page=469 }}</ref> Tyto akce snížily i jinak velký hospodářský růst země, snížily bojeschopnost [[Rudá armáda|Rudé armády]], ale poškodily i další důležité složky státu. Do roku [[1936]] již bylo zkolektivizováno 90 % veškerých zemědělských hospodářství.