'''Bipolární tranzistor''' je elektronickádruh součástka[[tranzistor]]u. tvořenáJde o elektronickou součástku tvořenou třemi oblastmi [[polovodič]]e s různým typem vodivosti v uspořádání NPN nebo PNP, které vytvářejí dvojici [[přechod PN|přechodů PN]]. Prostřední oblast se nazývá '''báze''' ('''B'''), krajní '''emitor''' ('''E''') a '''kolektor''' ('''C''', výjimečně '''K'''). Ke každé z oblastí je zapojen vývod. Při vhodném zapojení je velikost [[elektrický proud|elektrického proudu]] tekoucího mezi emitorem a kolektorem řízena malými změnami proudu tekoucího mezi bází a emitorem. Bipolární tranzistory se používají jako [[zesilovač]]e, [[spínač]]e a [[invertor]]y. Vyrábějí se jako samostatné součástky nebo jako prvky [[integrovaný obvod|integrovaných obvodů]]. Ve složitých integrovaných obvodech však převládá používání [[unipolární tranzistor|unipolárních tranzistorů]].
