Bavlnářství: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 94:
}}</ref>
 
Koncem 20. století se zpracování bavlny z velké části přesunulo z Evropy a severní Ameriky do regionů s nízkými mzdovými náklady, především do jihovýchdní Asie.<ref>{{Citace elektronické monografie
== Produkce ve světě ==
| titul = Cotton – a History
Světový bavlnářský průmysl zažil v posledních několika desetiletích dramatické změny. Produkce bavlny se od 2. poloviny 20. století téměř zčtyřnásobila, a to ze 6,6 milionu tun v letech 1950/51 na 26,3 milionů tun v letech 2004/05. Průměrná míra růstu světové produkce bavlny mezi lety 1950/51 a 2004/05 činila asi 2,5 % ročně, tj. 280 000 tun. Plocha určená pro pěstování bavlny se trvale pohybuje mezi 28 a 36 miliony hektarů. Vzhledem k tomu, že celková plocha nevykazuje tendenci růstu, veškerý růst světové produkce [[Bavlna|bavlny]] pochází ze zvýšených výnosů.
| url = https://newint.org//features/2007/04/01/history/
{| class="wikitable"
| datum vydání = 2007-04-01
|+Top 5 producentů bavlny (tuna×10<sup>3</sup>)
| datum přístupu = 2020-01-06
| vydavatel = New Internationalist
| jazyk = anglicky
}}</ref> (Např. na území České Republiky se výroba bavlnářských tkanin snížila ze 591 milionů m<sup>2</sup> v roce 1989 <ref name = "Sta"> ''Statistická ročenka ČSFR 1990'', SNTL Praha 1990, ISBN 80 03 00516 7, str. 412–415</ref> na 47 milionů m<sup>2</sup> v roce 2015<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Veřejná databáze
| url = https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/index.jsf?page=vystup-objekt&pvo=PRU07&z=T&f=TABULKA&katalog=30835&c=v3~8__RP201
| datum vydání = 2016
| datum přístupu = 2017-02-20
| vydavatel = Český statistický úřad
| jazyk = česky
}}</ref>)
== Bavlnářství v 21. století ==
<ref name = „fao“>{{Citace elektronické monografie
| titul = OECD-FAO Agricultural Outlook 2019-2028
| url = http://www.fao.org/3/ca4076en/ca4076en.pdf
| datum vydání = 2019
| datum přístupu = 2020-01-06
| vydavatel = OECD/FAO
| jazyk = anglicky
}}</ref>
{| class="wikitable"
|+Top 5 producentů bavlny (tuna×10<sup>6</sup>)
!Pořadí
!Země
!2019
!2010
! Prognóza<br />na rok 2028
!2014
|-
|1.
|Čína
|Číná
|5 970,5
|5,4
|6 532
|-
|2.
|Indie
|6,1
|5 683
|7,2
|6 423
|-
|3.
|USA
|4,1
|3 942
|4,3 553
|-
|4.
|Brazílie
|Pákistán
|1 869,9
|3,0
|2 308
|-
|5.
|Pákistán
|Brazílie
|9741,7
|2,0
|1 524
|} Ve 2. dekádě 21. století se zpracovává cca 40 % z celkového množství přírodních a umělých textilních vláken na bavlnářské příze.<ref name = „fao“/> <ref name „ Mix“>{{Citace elektronické monografie
|}
| titul = Link customer magazine No. 65
| url = https://www.thoughtco.com/spinning-wheel-evolution-1992414 https://web.archive.org/web/20170202234814/http://www.rieter.com/fileadmin/user_upload/picturepark/link_no._65_customer_magazine__64391_Original__64391.pdf
|datum vydání = 2014
datum přístupu = 2019-12-30
| vydavatel = Rieter
| jazyk = anglicky
}}</ref> Z dostupných údajů se dá odvodit, že výroba bavlnářských tkanin (z bavlny a směsí s bavlnou) dosahuje řádově 200 miliard m<sup>2</sup>.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Sustainable Apparel Materials
| url = https://web.archive.org/web/20170517073658/http://msl.mit.edu/publications/SustainableApparelMaterials.pdf
| datum vydání = 2015-10-07
| datum přístupu = 2020-01-06
| vydavatel = Massachusetts Institute of Technology
| jazyk = anglicky
}}</ref>
 
Bavlnářstvím se se zabývá (od pěstování bavlníku až po prodej hotových textilií) zhruba 250 milionů lidí.<ref>{{Citace elektronické monografie
== Trendy ==
| titul = Forward-facing: the future of the cotton industry
Vlákna vyráběná člověkem (manmade) v posledních letech zaznamenala růst na [[Trh (ekonomie)|trhu]] jako největší konkurent bavlny. V posledním desetiletí ovšem značky reagovaly na stále náročnějšího a ekologičtějšího spotřebitele a začaly upřednostňovat přírodní [[Tkanina|tkaniny]], včetně [[Bavlna|bavlny]]. Řada významných světových značek tedy prodává udržitelnou módu a nabízí zákazníkům ekologické oblečení. Módní průmysl jako takový má velký dopad na produkci bavlny. Například jógové kalhoty se v posledních letech staly velmi módní, ale na výrobu vyžadují mnohem méně bavlny než tradiční modré [[džíny]].<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika
| url = https://www.ldc.com/blog/horizon/forward-facing-future-cotton-industry/
| titul = Louis Dreyfus Company
| datum vydání = 2017-07-18
| periodikum = www.ldc.com
| datum přístupu = 2020-01-06
| url = https://www.ldc.com/global/en/
| vydavatel = LDC
| datum přístupu = 2019-12-11
| jazyk = anglicky
}}</ref>
}}</ref>
 
Zatímco v prvních dvou dekádách 21. století narůstala spotřeba bavlny ročně o 1,3 %, <ref>{{Citace elektronické monografie
== Budoucnost bavlnářského průmyslu ==
| titul = What´s New in Cotton?
{{Upravit část}}
| url = https://baumwollboerse.de/wp-content/uploads/2018/03/Bruce-Atherley_Final_noVideos.pdf
Mnoho historiků tvrdí, že zasílání [[Bavlna|bavlny]] v 19. století z jedné strany světa na druhou, zapříčinilo vznik cest celosvětového [[Obchod|obchodu]], jak je známe dnes. V dnešní době je [[bavlna]] stále jedním z nejdůležitějších přírodních vláken na Zemi, které každý používá denně. Ročně se vyprodukuje více než 25 milion tun, což podporuje nejméně 250 milionů lidí podílejících se na pěstování, přepravě, tkaní a jiném zpracování vlákna.<ref name=":1" />
| datum vydání = 2018
| datum přístupu = 2020-01-06
| vydavatel = Cotton USA
| jazyk = anglicky
}}</ref> počítá se do konce 3. dekády se zvýšením na cca 29 milionů tun, tj . s 0,2 % ročním přírůstkem. <ref name = „fao“/>
 
Bavlnářství je často kritizováno zelména za extrémně vysokou spotřebu vody při pěstování (5800 cbm/ha) a za plýtvání (minimální četnost použití) hotových výrobků.<ref name="Eng">Engelhardt: ''Schwarzbuch Baumwolle'', Deuticke im Paul Zsolnay Verlag, Wien 2012, str. 160-178, ISBN 978-3-552-06197-2</ref>
Jen samotná produkce bavlny vyžaduje velké množství [[Voda|vody]], což ve skutečnosti znamená velké nároky na [[Vodní zdroj|vodní zdroje]] k výrobě pouze jednoho trička nebo kalhot. Budoucnost tohoto odvětví průmyslu sebou nese poptávku po průhlednosti dodavatelského řetězce poté, kdy bylo v roce 2016 mnoho výrobků falešně označeno jako „egyptská bavlna“.<ref name=":1" /> Předpokládá se, že se bude prosazovat ekologická výroba a výroba spolu s podniky, které jsou na zdroji příjmu závislé na [[Bavlna|bavlně]]. Díky využívání biotechnologií v průmyslu se dá očekávat zvýšení výnosů bavlněných vláken, a dokonce použití bavlněných semen jako zdroje potravy pro člověka.<ref>{{Citace elektronického periodika
 
| titul = Cotton Incorporated - US Upland Cotton Research & Marketing Company
Ve snaze o udržitelný rozvoj bavlnářství se ve 2. dekádě 20. století spojily významné obchodní řetězce a sdružení dodavaltelů bavlny k akcím s cílem: zavedení [[cirkulární ekonomika| cirkulární ekonomiky]] od pěstování bavlníku až po použití hotových textilii. <ref>{{Citace elektronické monografie
| periodikum = Cotton Incorporated
| titul = Cotton 2040
| url = https://www.cottoninc.com/
| url = http://cottonconnect.org/cotton-2040-sustainable-cotton/
| jazyk = en-US
| datum přístupuvydání = 2019-12-11
| datum přístupu = 2020-01-06
| vydavatel = Cotton Connect
| jazyk = anglicky
}}</ref>
Některé podniky bavlnářského průmyslu jsou zapojeny do sdružení, která financovala obsáhlé průzkumy s výsledným doporučením zejména radikálně zvýšit použití [[recyklace textilií| recyklovaných textilií]], zvýšit četnost použití oděvních textilií a urychlit technický rozvoj.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = A New Textiles Economy
| url = https://www.ellenmacarthurfoundation.org/assets/downloads/publications/A-New-Textiles-Economy_Full-Report.pdf
| datum vydání = 2017
| datum přístupu = 2018-07-15
| vydavatel = Ellen MacArtur Foundation
| jazyk = anglicky
}}</ref>