Wikipedie

Bavlnářství: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
formulace
Bez shrnutí editace
Řádek 1:
'''Bavlnářství''' je odvětví ekonomiky, které se zabývá produkcí, obchodem a zpracováním bavlněných vláken.<ref>{{Citace elektronické monografie
{{wikifikovat}}
| titul = bavlnářství
| url = https://www.nechybujte.cz/slovnik-soucasne-cestiny/bavlnářství
|datum vydání = 2007-11-09
datum přístupu = 2019-12-30
| vydavatel = Lingea
| jazyk = česky
}}</ref> <ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Pracovní dokument útvarů komise
| url = https://ec.europa.eu/transparency/regdoc/rep/2/2007/CS/2-2007-1482-CS-1-0.Pdf
|datum vydání = 2007-11-09
datum přístupu = 2019-12-30
| vydavatel = Komise evropských společenství
| jazyk = česky
}}</ref>
 
Součástí bavlnářství je '''bavlnářský průmysl''', do kterého patří výroba [[příze]] a [[tkanina|tkanin]] z bavlny a ze směsí s bavlnou. Výroba bavlněných textilií jiným způsobem než tkaním (např. [[pletenina|pletením]], [[proplétací stroj|proplétáním]] aj.) se v češtině k bavlnářství obvykle nezařazuje.<ref>{{Citace elektronické monografie
'''Bavlnářství''' je odvětví [[textilní průmysl|textilního průmyslu]], který zahrnuje pěstování, spřádání, tkaní, produkci a přepravu výrobků z [[Bavlna|bavlny]]. Pěstování [[Bavlník|bavlníku]] je vázáno na specifické přírodní podmínky. Navzdory tomu je bavlnářství jedním z územně nejrozšířenějších odvětví.<ref>LIBOR, Krajíček. ''Geografie průmyslu''. 1.. vyd. Praha: Státní nakladatelství, 1982. 125 s.</ref>
| titul = Bavlnářský průmysl
| url = https://encyklopedie.vseved.cz/Bavlnářský+průmysl
|datum vydání = 2005-2011
datum přístupu = 2019-12-30
| vydavatel = Netpoint
| jazyk = česky
}}</ref> V angličtině se bavlnářství označuje výrazem ''cotton industry''. <ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Cotton King of Crops in Georgia
| url = http://www.georgiacottoncommission.org/images/E0010401/WEB_BrochureTEXT.pdf
|datum vydání = 2011-06-22
datum přístupu = 2019-12-30
| vydavatel = Georgia Cotton Comission
| jazyk = anglicky
}}</ref>
 
== Z historického vývoje bavlnářství ==
== Historie ==
Historie pěstování bavlny sahá až několik tisíc let zpět, o čemž svědčí 7000 let staré nálezyNálezy z [[Egypt|Egypta]] nebo [[Mexiko|Mexika]]. Formovánídokazují, bavlnářskéhože průmyslubavlna dokazujebyla známá už před 7000 lety. nejstaršíNejstarší písemná zmínka o obchodu s bavlnou pochází ze 7. století př. n. l., kdyke kterému docházelo k obchodu s bavlnou mezi státy IndieIndií a dnešním Íránem. Do Evropy se poprvé importovala bavlna asi o 200 let později z Číny.<ref>Riello: ''Cotton The Fabric that Made the Modern World'', Cambridge University Press 2013, ISBN 978-1-107-00022-3</ref>
 
Až do konce 18 . století pocházela naprostá většina bavlny a bavlněných výrobků z indické subkontinentu. V Evropě se pokoušeli řemeslní textiláci napodobovat indické výrobky (zčásti ve směsích bavlny se [[len|lnem]]) a od 18. století se začala dovážet bavlna z karibské oblasti a z Brazílie.<ref>{{Citace elektronické monografie
Do konce 18. století neexistovaly žádné souhrnné údaje o pěstování, produkci nebo exportu a importu. Tudíž ze získaných informací se dá jen zhruba odvodit spotřeba bavlny. Podíl bavlny na textilních vláknech nepřesahoval 5 %.
| titul = Cotton: The Making of Modern Commodity
| url = https://warwick.ac.uk/fac/arts/history/people/staff_index/griello/cotton--the_making_of_a_modern_commodity_-_riello.pdf
|datum vydání = 2016
datum přístupu = 2019-12-30
| vydavatel = East Asian Journal of British History
| jazyk = anglicky
}}</ref>
 
Zlom ve využíváníPodíl bavlny přišelna ssvětové vynálezemspotřebě vyzrňovacíhotextilních stroje,vláken kdyse produkcev prudceté stoupla.době Vodhadoval Angliina byla5 do%. provozu uvedena první průmyslová přádelna v roce 1771.<ref name=":0Cot"> ''Cotton Trading Manual'', Elsevier 2005, ISBN 978-1-84569-092-2</ref> V roce 1797 byla založena první továrna ve střední Evropě ve Verneřicích.<ref>Seibt: Lebensbilder zur Geschichte der böhmischen Länder, Band 4, Oldenbourg Verlag 1981, ISBN 978-3-486-50591-7, str. 102</ref>
 
Asi ve 13. století se dostalo z Indie do Evropy předení bavlny na [[kolovrat]]u. Zkušená přadlena uměla v polovině 18. století na (vylepšeném) kolovratu vyrobit za 12 hodin asi 450 gramů bavlněné příze 45 [[tex (jednotka)|tex]] (cca poloviční výkon oproti spřádání [[ovčí vlna|vlny]]).<ref>{{Citace elektronické monografie
Od 18. století se produkce bavlny zvýšila až 100 krát. Nicméně zpracování bavlny se z [[Evropa|Evropy]] a [[Spojené státy americké|USA]] přesunula do [[Asie]] ([[Čína]], [[Indie]]), která je nyní největším vývozcem [[Bavlna|bavlny]] na světě.<ref name=":0" />
| titul = Robert Allen´s spinning jenny is still broken
| url = http://spinning-wheel.org/blog/
|datum vydání = 2019-05-29
datum přístupu = 2019-12-30
| vydavatel = The Spinning Project
| jazyk = anglicky
}}</ref> [[Tkaní]] bylo pokročilejší: Ruční [[tkalcovský stav]] (s „létajícím člunkem“) mohl zpracovat přízi od nejméně dvou přadlen, většina bavlněných přízí se proto dovážela z Indie.<ref>Vynálezci z Manchestru (anglicky): http://www.manchester2002-uk.com/celebs/engineers1.html {{Wayback|url=http://www.manchester2002-uk.com/celebs/engineers1.html |date=20100803034918 }}</ref>
 
Prudký rozmach bavlnářství nastal v posledních letech 18. století po využití vynálezu dopřádacího stroje (již v nejjednodušším provedení mohl nahradit 25 kolovratů.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Die Spinning Jenny
| url = https://www.deutsches-museum.de/sammlungen/meisterwerke/meisterwerke-iv/spinning-jenny/
|datum vydání = 2019
datum přístupu = 2019-12-30
| vydavatel = Deutsches Museum
| jazyk = německy
}}</ref>) a stroje na [[vyzrňování bavlny|vyzrňování]] surové bavlny <ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Biography of Eli Whitney
| url = https://www.thoughtco.com/the-cotton-gin-and-eli-whitney-1992683
|datum vydání = 2019-09-24
datum přístupu = 2019-12-30
| vydavatel = Thought
| jazyk = anglicky
}}</ref>
V roce 1771 byla otevřena přádelna v anglické vesnici ''Cromford'', která je považována za první bavlnářskou továrnu na světě a za začátek průmyslové revoluce.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Richard Arkwright, Cotton King
| url = http://www.exnet.com/1995/10/10/science/science.html
|datum vydání = 1995-10-10
datum přístupu = 2019-12-30
| vydavatel = Science and Technology
| jazyk = anglicky
}}</ref> První přádelna bavlny ve střední Evropě začala vyrábět v roce 1797 ve Verneřicích.<ref>Seibt: ''Lebensbilder zur Geschichte der böhmischen Länder'', Band 4, Oldenbourg Verlag 1981, ISBN 978-3-486-50591-7, str. 102</ref>
 
Celosvětová spotřeba bavlny se zvýšila v období od roku 1790 do roku 1861 ze 700 tun na 10 000 tun<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Production of Raw Cotton 1790-1861
| url = http://www.williamapercy.com/wiki/index.php?title=File:Cotton_Production.jpg
| datum vydání = 2006-08-02
| datum přístupu = 2020-01-06
| vydavatel = William A. Percy
| jazyk = anglicky
}}</ref> a o 100 let později na 7 milinů tun.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = The State of Food and Agriculture 1961
| url = http://www.fao.org/3/ap649e/ap649e.pdf
| datum vydání = 1961
| datum přístupu = 2020-01-06
| vydavatel = FAO
| jazyk = anglicky
}}</ref>
 
== Produkce ve světě ==
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Bavlnářství“