Elektromotor: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: editace z Vizuálního editoru |
m →Nejjednodušší komutátorový stroj: Doplněno + rozšířeno značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 138:
Nejjednodušší motor na [[stejnosměrný proud]] má stator tvořený permanentním magnetem a rotující kotvu ve formě elektromagnetu s dvěma póly. Rotační přepínač, zvaný [[komutátor (elektrický)|komutátor]], mění směr elektrického proudu a polaritu magnetického pole procházejícího kotvou dvakrát během každé otáčky. Tím zajistí, že síla působící na póly rotoru má stále stejný směr. V okamžiku přepnutí polarity (mrtvý úhel motoru) udržuje běh tohoto motoru ve správném směru [[setrvačnost]]. (Principiálně se tento motor trochu podobá střídavému synchronnímu motoru, kde rotační přepínání směru proudu a jím vytvářeného magnetického pole zajišťuje sama elektrorozvodná síť.) Dvoupólová kotva je používána jen pro výukové účely. V době komutace uhlíků na lamelách komutátoru dochází ke zkratování lamel. Pro motor dojde kezkratování zdroje a pro dynamo ke zkratování kotvy a poklesu výstupního napětí k nule. Prakticky jsou malé levné motorky pro hračky vyráběny se třemi póly a třemi lamelami komutátoru.
Komutátor zajistí, že
<gallery border="1" cellpadding="5" caption="Funkce stejnosměrného motoru">
Řádek 147:
==== Komutátorový stroj buzený permanentními magnety ====
Magnetický obvod statoru je buzen permanentními magnety, což je jeho výhoda.
Kotva je přes uhlíky a komutátor napájena ze stejnosměrného zdroje.<br />▼
Komutátorový motor buzený permanentními magnety nachází použití u všech drobných motorků. Výjimku v současnosti jsou jen speciální případy a motory větších výkonů.<br />
▲
Regulace velikosti proudu kotvou umožňuje v motorického chodu změnu momentu. Otáčky výstupního hřídele motoru jsou dány mechanickými ztrátami motoru a zatěžovacím mometem.
Změna směru proudu kotvou umožňuje změnu směru otáčení (reverzaci). <br />
V generátorickém chodu je využíván jako [[tachodynamo]]. Polarita udává směr a napětí rychlost otáčení. Tachodynamo má specifické konstrukční vlastnosti.
Řádek 155 ⟶ 159:
=== Komutátorový stroj cize buzený ===
=== Derivační (paralelní) komutátorový stroj ===▼
[[Derivační a kompaundní motor|Derivační elektromotor]] má elektromagnet statoru napájený paralelně s rotorem. Jedná se v podstatě o obdobu cize buzeného stroje. Otáčky tohoto motoru jsou méně závislé na zátěži motoru
=== Sériový komutátorový stroj ===
==== Odbuzený nezatížený sériový komutátorový stroj ====
S odbuzením nezatíženého stroje hyperbolicky rostou vlastní otáčky stroje, což je nebezpečné: U příliš vysokých rychlostí hrozí
▲=== Derivační (paralelní) komutátorový stroj ===
▲[[Derivační a kompaundní motor|Derivační elektromotor]] má elektromagnet statoru napájený paralelně s rotorem. Otáčky tohoto motoru jsou méně závislé na zátěži motoru. Navíc lze proud statoru samostatně regulovat. Proto se tento typ motoru využívá především u strojů, kde jsou požadovány relativně neměnné otáčky.
=== Kompaundní (též sérioparalelní, nebo smíšený) komutátorový stroj ===
[[Derivační a kompoudní motor|Kompaundní (také kompaudní nebo kompoudní) elektromotor]] neboli elektromotor se smíšeným buzením má sériové i paralelní budící vinutí, jejichž magnetické toky působí buď souhlasně, nebo proti sobě. Působí-li obě vinutí stejným směrem, má motor větší záběrný moment než motor s paralelním buzením a otáčky se nesnižují tolik jako u motoru se sériovým buzením.
Působí-li sériové vinutí proti paralelnímu, udržuje motor otáčky při proměnném zatížení.
Zvětší-li se zatížení, otáčky klesnou, sériovým vinutím prochází větší proud, buzení se zesílí a otáčky se opět zvýší. Používá se k pohonu výtahů, bagrů, trolejbusů atd.
=== Protikompaundní komutátorový stroj ===
Protikompaudní zapojení se používá u dynam
=== Obecné vlastnosti komutátorových strojů ===
Řádek 179 ⟶ 183:
Výhodou stejnosměrných motorů je relativní jednoduchost a univerzálnost využití. Sériové a derivační motory mohou fungovat nejen na [[Stejnosměrný proud|stejnosměrný]], ale i [[střídavý proud]] nízkých [[Frekvence|frekvencí]]. Jsou to tedy motory univerzální. Další výhodou proti motorům střídavým je možnost dosáhnout libovolných mechanicky dosažitelných otáček (motory na střídavý proud mají obvykle otáčky omezeny frekvencí sítě – 50 Hz = 3000 ot./min). Proto tyto motory nacházejí uplatnění v takových strojích, jako jsou vrtačky, mixéry, ale třeba i automobily a dopravní zařízení s elektrickou trakcí (např. [[lokomotiva|lokomotivy]], [[trolejbus]]y, [[tramvaj]]e či vozy [[metro|metra]]).
Největší nevýhodou stejnosměrných motorů je existence komutátoru, větší velikost a větší hmotnost, pro stejné výkony a momenty, oproti asynchronnímu stroji s frekvenčním měničem.
=== Reverzace chodu stejnosměrných motorů ===
| |||