Svobodný software: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Čeština (mimo jiné viz http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=software), úprava neencyklopedických formulací ve druhé osobě
Řádek 1:
'''Svobodný software''', někdy nazývaný '''free software''' (z [[angličtina|anglického]] freedom - [[svoboda]]) nebo '''software libre''' je [[software]], který uživatelé mohou používat k libovolnému účelu, kopírovat, distribuovat, studovat a měnit. Svobodný software je tedy otázka volnosti, nikoliv ceny.<ref>[https://www.gnu.org/philosophy/free-sw.en.html GNU: What is free software?]</ref> Jednotliví uživatelé mohou samostatně nebo společně užívat software jak uznají za vhodné, mohou jej bezplatné či za úplatu distribuovat, nabízet technickou podporu či záruku jako dodatečnou placenou službu. Často tyto služby nabízí přímo autor svobodného softwaru. U svobodného softwaru využívanémuvyužívaného k vysoce komerčním účelům (např. [[Red Hat Enterprise Linux]]) je placení služeb obvyklé. Mezi nejznámější svobodný software patří například operační systém [[Linux]], prostředí [[KDE]], prostředí [[GNOME]], aplikace na úpravu grafiky [[GIMP]], webový prohlížeč [[Firefox]] a kancelářský balík [[LibreOffice]]. Množství svobodného softwaresoftwaru je obrovské a lze nalézt software téměř pro každou oblast použití.
 
== Historie termínu svobodný software ==
 
V roce [[1984]] založil [[Richard Stallman]] [[projekt GNU]], aby tak vytvořil kompletní [[unix]]ový [[operační systém]] [[GNU]] založený na svobodném software. Jako krédo svobodného softwaresoftwaru definoval tyto čtyři svobody:
* svoboda používat program za jakýmkoliv účelem
* svoboda studovat, jak program pracuje a možnost přizpůsobit ho svým potřebám
Řádek 9:
* svoboda vylepšovat program a zveřejňovat zlepšení, aby z nich mohla mít prospěch celá komunita
 
Za získání kopií svobodného softwaresoftwaru můžetelze platit, darovat dobrovolný příspěvek, nebo je obdržet zdarma, ovšem bez ohledu na způsob, jakzískání jste je získali, máteuživatel vždy svobodu kopírovat a měnit software, dokonce prodávat nebo darovat jeho kopie nebo pozměněné verze.
 
Stallman založil [[Free Software Foundation]] (Nadace pro svobodný software), která se stará o právní a organizační stránky [[GNU projekt]]u a o rozšiřování povědomí o svobodném software. Myšlenky svobodného softwaresoftwaru byly formulovány prostřednictvím [[copyleft]] [[GNU General Public License]] a [[GNU Lesser General Public License]] (původně nazývaná GNU Library General Public License), které se časem staly nejrozšířenějšími licencemi svobodného software.
 
GNU General Public License zajišťuje uvedené základní svobody svobodného softwaresoftwaru (dále jen základní svobody) a někdy je také nazývána [[copyleft|copyleftovou]] licencí. [[Copyleft|Copyleftová]] licence říká, že pokud se redistribuuje originální nebo pozměněná verze programu, musí se tato verziverze redistribuovat pod stejnou licencí, pod jakou se získal původní program. V podstatě to znamená, že k němu nesmí přidat žádná omezení, abyseaby se tak odepřely základní svobody ostatním. Tato licence tedy nijak neomezuje základní svobody; spíše je chrání.
 
Svobodný software neznamená nekomerční. Svobodný program musí být dostupný pro komerční využití. Komerční vývoj svobodného softwaresoftwaru není ničím neobvyklým; takové programy jsou komerčním svobodným software.
 
== Dvojznačnost termínu svobodný software ==
Řádek 26:
| url = https://opensource.org/docs/definition.php
| datum přístupu = 2020-01-08
}}</ref> Rozdíl je spíše v ideologii. [[Projekt GNU]] uznává většinu otevřených licencí jako licence svobodného softwaresoftwaru, ale vzhledem k jejich nekompatibilitě s licencí [[GNU General Public License|GPL]] je nedoporučuje používat.
 
Tato problematika je vysvětlena na [http://www.gnu.org/philosophy/free-software-for-freedom.cs.html stránkách Projektu GNU].
Řádek 37:
Diskutuje se o bezpečnosti svobodného softwaru v porovnání s [[Proprietární software|proprietárním softwarem]], u kterého není volně k dispozici zdrojový kód. Hlavním předmětem diskuze je [[bezpečnost skrze utajení]]. Populárním testem v počítačové bezpečnosti je počítání známých a dosud neopravených bezpečnostních chyb. Uživatelé této metody obecně doporučují vyhýbat se produktům, které nemají záplaty pro známé bezpečnostní vady, aspoň dokud není k dispozici jejich oprava.
 
Zastánci svobodného softwaru argumentují tím, že tato metoda není objektivní. Svobodný software má totiž zveřejněn úplný [[zdrojový kód]], který může analyzovat kdokoliv a komunita je více otevřená ohledně problémů, které existují.<ref name="cnet"/> Naproti tomu tvůrce [[Proprietární software|proprietárního softwaru]] spoléhá zejména na své zaměstnance. Případný bezpečnostní problém lze totiž najít mnohem snáze ve zdrojovém kódu, než ve zkompilované binární formě (což často obnáší nutnost [[Reverzní inženýrství|reverzního inženýrství]], které je někdy dokonce licenčně zakázáno). Podle [[Richard Stallman|Richarda Stallmana]] spočívá další výhoda svobodného softwaresoftwaru v tom, že je mnohem obtížnější dostat do softwaru skrytou a nežádoucí funkcionalitu ([[spyware]] či [[malware]]).<ref name="rms-fs-2006-03-09"/> Zmiňoval dva případy, kdy [[Windows XP]] poskytovaly informace [[Microsoft]]u. To bylo odhaleno navzdory tomu, že odhadovaných 50 miliónů řádků kódu Windows nebylo k dispozici pro koncové uživatele, aby mohli provést audit. Stránky projektu GNU <ref>[https://www.gnu.org/philosophy/proprietary.html GNU: Proprietary Software Is Often Malware]</ref> zmiňují další případy známého [[malware]] v proprietárních produktech.
 
Bylo provedeno několik kvantitativních studií ohledně tohoto tématu.<ref name="Wheeler"/><ref name="Delio"/><ref name="fuzz-revisited"/><ref name=fuzz-macos/>
Řádek 78:
* [http://www.gnu.cz GNU.cz]
* [http://www.gnu.org/gnu/thegnuproject.cs.html GNU.org]
* [http://www.gnu.org/philosophy/free-sw.cs.html Definice svobodného softwaresoftwaru]
 
* [http://www.fsfeurope.org/index.cs.html Evropská Nadace pro svobodný software]