Boček z Jaroslavic a ze Zbraslavi: Porovnání verzí

m
Robot: odstranění již nepotřebných klíčových slov; kosmetické úpravy
(typos)
m (Robot: odstranění již nepotřebných klíčových slov; kosmetické úpravy)
| místo pohřbení = [[Žďár nad Sázavou (klášter)]]
}}
'''Boček z Jaroslavic a ze Zbraslavi''', někdy také '''Boček z Obřan''', (těsně před [[1210]] − prosinec [[1255]]) byl významný moravský šlechtic z rodu [[Páni z Kunštátu a Poděbrad|pánů ze Zbraslavi]].
 
Narodil se jako nejstarší syn [[Gerhard ze Zbraslavi|Gerharda ze Zbraslavi]] zřejmě těsně před rokem [[1210]]. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1232. V roce 1233 se účastnil bojů mezi [[Václav I.|Václavem I.]] a babenberskými vojsky. Král Václav I. se mu odvděčil tím, že mu ještě téhož roku udělil titul [[Moravský maršálek|maršálka]]. V roce 1238 byl jmenován znojemským purkrabím. Své postavení zužitkoval při sňatku s [[Eufémie z Křižanova|Eufémií]], dcerou velmože [[Přibyslav z Křižanova|Přibyslava z Křižanova]], po němž později zdědil rozsáhlé statky. Roku 1252 Boček získal titul hraběte z [[Pernegg]]u. Téhož roku založil [[Žďár nad Sázavou (klášter)|cisterciácký klášter ve Žďáru]]. V roce 1254 se účastnil křížové výpravy do Pruska. Angažoval se ve vysoké politice a významnou měrou přispěl k proslulosti svého rodu. Ve starší literatuře byl dokonce považován za zakladatele rodu [[Páni z Kunštátu a Poděbrad|pánů z Kunštátu]]. Zemřel v prosinci roku [[1255]].
| issn = 1803-4233
| poznámky = [dále jen Boček]
}}</ref><ref>Páni z Kunštátu, s. 42</ref> Boček se následně oženil s [[Eufémie z Křižanova|Eufémií z Křižanova]],{{#tag:ref|V některé literatuře se objevuje varianta jejího jména Ofka.<ref name=B182>Boček, s. 182</ref>|group="pozn."}} dcerou moravského velmože [[Přibyslav z Křižanova|Přibyslava z Křižanova]]. Tento sňatek je důkazem pozice, jakou Boček v tehdejší hierarchii zaujímal. Svazkem s Eufémií se ocitl ve vybrané společnosti. Jeho tchyně [[Sibyla z Křižanova|Sibyla]] byla vysoce urozená dáma z daleké [[Sicílie (ostrov)|Sicílie]] a oba Bočkovi švagři, [[Havel z Lemberka]] (manžel svaté [[Zdislava z Lemberka|Zdislavy z Lemberka]]) a [[Smil z Lichtenburka]], patřili mezi nejmocnější muže v Čechách. Někdy po roce 1240 zemřel Bočkův otec Gerhard. Odmlku ve zprávách o Bočkovi v letech 1241 a 1242 si lze podle Miroslava Plačka vysvětlit bouřlivou dobou. Plaček uvádí, že Boček v roce 1241 zřejmě působil jako vojenský velitel moravských oddílů, které měly bránit mongolským nájezdníkům proniknout do nitra země. Na jaře následujícího roku Boček hájil jižní Moravu před opětovným vpádem Fridricha II. Bojovného. V roce 1243 vydal král Václav I. listinu práv a svobod určenou pro město Brno, kterou osvědčil i Boček. Brzy poté byl spolu s purkrabím na [[Děvičky|Děvičkách]] [[Crha z Ceblovic|Crhou z Ceblovic]] a s [[Markvard z Týnce|Markvardem z Týnce]] jedním z delegátů orodujících na [[Křivoklát|Křivoklátě]]ě u krále Václava za [[Maltézský řád|johanity]] z [[Mailberg]]u, aby dostali mlýn u [[Hrádek nad Dyjí|Hrádku nad Dyjí]].<ref>Páni z Kunštátu, s. 43−46 a 566</ref>
 
Při lednovém nájezdu Čechů na Rakousy v roce 1246 byl Boček i s bratrem [[Kuna ze Zbraslavi a Kunštátu|Kunou z Kunštátu]] zajat a načas držen jako rukojmí.<ref>Páni z Kunštátu, s. 46−47</ref> Ještě téhož roku padl Fridrich II. v [[Bitva na Litavě|bitvě na Litavě]] a Rakous se zmocnil starší syn Václava I. [[Vladislav Český|Vladislav]]. O půl roku později však zemřel i Vladislav, což pro Přemyslovce znamenalo dočasnou ztrátu Rakous.<ref>České dějiny, s. 774−775 a 778</ref> O Bočkově úloze v občanské válce mezi mladým moravským markrabětem [[Přemysl Otakar II.|Přemyslem Otakarem II.]] a jeho otcem králem Václavem I. v letech 1248 a 1249 neexistují žádné prameny. V období Přemyslovy revolty proti otci Boček nefiguruje na listinách ani jednoho z obou Přemyslovců,<ref name=Boček /><ref name=PK48>Páni z Kunštátu, s. 48</ref> avšak protože Bočkovi švagři Havel z Lemberka a Smil z Lichtenburka byli předními podporovateli Václava I., lze stejný postoj očekávat i od Bočka. Na druhou stranu Přemysl Bočka později zahrnoval stálou přízní, což mluví spíše pro Bočkův nestranný postoj během konfliktu.<ref name=PK48 /><ref>{{Citace sborníku
| isbn = 9783702905439
| jazyk = de
}}</ref>
}}</ref>|group="pozn."}} Otázkou zůstává, zda Boček toto území dostal, nebo působil pouze jako jeho správce. Jisté je jen to, že Boček v perneckém hrabství jistá majetková práva měl. Tento titul ovšem nebyl dědičný či jinak přenosný − byl vázán pouze na Bočka. Bočkův hraběcí titul byl zřejmě hlavním zdrojem historky o hraběcím původu pánů z Kunštátu, ačkoli nebyli potomky Bočka, ale jeho bratra Kuny.<ref>Páni z Kunštátu, s. 49−50</ref>
| group = "pozn."
}}</ref>|group="pozn."}} Otázkou zůstává, zda Boček toto území dostal, nebo působil pouze jako jeho správce. Jisté je jen to, že Boček v perneckém hrabství jistá majetková práva měl. Tento titul ovšem nebyl dědičný či jinak přenosný − byl vázán pouze na Bočka. Bočkův hraběcí titul byl zřejmě hlavním zdrojem historky o hraběcím původu pánů z Kunštátu, ačkoli nebyli potomky Bočka, ale jeho bratra Kuny.<ref>Páni z Kunštátu, s. 49−50</ref>
 
[[Soubor:Žďár_nad_Sázavou_-_05_crop.jpg|náhled|Klášter ve [[Žďár nad Sázavou|Žďáru nad Sázavou]], který Boček založil]]
Ještě před udělením perneckého hrabství zemřel v roce 1251 Bočkův tchán Přibyslav z Křižanova. Boček se následně ujal větší části z jeho rozsáhlého majetku. Mimo jiné tak získal [[Obřany (hrad, okres Brno-venkov)|Obřany]], [[Křižanov (okres Žďár nad Sázavou)|Křižanov]], vrcholovou moravskou část [[Kraj Vysočina|Vysočiny]] s městem [[Žďár nad Sázavou|Žďárem nad Sázavou]] a okolím dnešního [[Nové Město na Moravě|Nového města na Moravě]], které Boček zřejmě založil pod názvem Bočkonov, dále statky mezi [[Hustopeče|Hustopečemi]]mi a [[Nosislav]]í, jako například [[Starovičky]], [[Moravecké Pavlovice|Pavlovice]], [[Pouzdřany]], [[Zaječí]], [[Kobylí]], [[Hrušovany]] či [[Novošice]]. Od Přibyslava možná získal také [[Velká Bíteš|Velkou Bíteš]]. Otázkou zůstává, zda [[Moravský Krumlov]] držel již Přibyslav a po něm Boček, nebo jej získal až Bočkův syn [[Gerhard ze Zbraslavi a Obřan]] po smrti Přemysla Otakara II.<ref>Páni z Kunštátu, s. 51</ref> Brzy poté v roce 1252 Boček završil práci svého zesnulého tchána založením cisterciáckého žďárského kláštera.<ref>Boček, s. 180−182</ref><ref>Páni z Kunštátu, s. 51−52</ref>
 
Roku 1251 Boček vedl moravské oddíly při Přemyslově vpádu do Bavor. Roku 1253 spoluorganizoval obranu Moravy před útokem Kumánů a asistoval Přemyslovi při státních aktech v [[Linec|Linci]] a [[Štýrský Hradec|Štýrském Hradci]]. Brzy poté zemřel král Václav a Přemysl nastoupil na český trůn. Do rukou papežského legáta Velasca Přemysl téhož roku odpřisáhl věrnost kurii. Přísahu potvrdil Boček, [[Jaroš ze Slivna]] a Smil z Lichtenburka. I nadále se Boček pohyboval v nejužším okolí českého krále.<ref>Páni z Kunštátu, s. 52−53</ref> Na přelomu let 1254 a 1255 se zúčastnil Přemyslovy křížové výpravy proti pohanským Prusům a Litevcům. Po návratu do Čech však nevyvíjel žádné aktivity. Dne 17. prosince 1255 sepsal ve Znojmě svoji závěť, kterou na Nový rok 1256 v Brně za přítomnosti pozůstalých Bočkových bratrů potvrdil Přemysl Otakar II. Svůj majetek Boček rozdělil mezi žďárský klášter a své dva syny [[Smil ze Zbraslavi a Obřan|Smila]] a Gerharda. Bočkův skon v pouhých přibližně 45 letech pozastavil vzestup jeho rodové linie. Smil i Gerhard byli v době otcovy smrti ještě v chlapeckých letech.<ref>Znojemský kastelán, s. 85</ref><ref>Páni z Kunštátu, s. 53−55</ref> Boček byl zřejmě pohřben v klášterním kostele ve Žďáru nad Sázavou.<ref name=B182 /><ref>Páni z Kunštátu, s. 55</ref>
 
== Jméno ==
 
=== Reference ===
<references responsive="" />
 
=== Literatura ===
341 853

editací