Filozof předvádí tellurium: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m překlepy |
mBez shrnutí editace |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Wright of Derby, The Orrery.jpg|náhled|Joseph Wright: ''Filosof předvádí tellurium'']]
'''Filosof předvádí tellurium''' (plným názvem v originále {{Vjazyce|en}} {{Cizojazyčně|en|''A Philosopher giving a Lecture on the Orrery in which a lamp is put in place of the Sun''}} - ''Filosoft předvádí tellurium, v kterém je na místě slunce umístěna lampa'') je obraz [[Joseph Wright of Derby|Josepha Wrighta z Derby]], na kterém přednášející předvádí malému kroužku posluchačů model [[sluneční soustava|sluneční soustavy]], neboli tellurium. Obraz je dnes vystaven v [[Derby Museum and Art Gallery|Derbském muzeu a umělecké galerii]] a jedná se o předchůdce známého obrazu ''[[Experiment na ptáku ve vývěvě|Experiment na ptáku ve vzdušné pumpě]]'' (dnes [[Národní galerie (Londýn)|Národní galerie]] v [[Londýn]]ě).
Obraz filosofa předvádějícího tellurium je jedním z řady Wrightových obrazů, kde je scéna nasvícena jediným malý zdrojem světla v centru obrazu. Prvním z nich byl obraz ''[[Tři osoby si prohlížejí gladiátora ve světle svíčky]]'', který byl namalován v roce 1765 a na kterém jsou zobrazeni tři muži, kteří studují sošku gladiátora. Tento obraz byl velmi obdivován, ale větší vzrušení přinesl právě až obraz zobrazující telurrium. Na něm je totiž v centru dění vědecký objekt místo klasického umění nebo duchovní události. Wright zde zobrazuje úctu, jíž se dostává vědeckým „zázrakům“ a jež byla dříve tradičně rezervována pouze pro náboženské záležitosti. Pro Wrighta totiž byly divy technického věku stejně obdivuhodná jako předměty zobrazované na významných obrazech s náboženskou tematikou.
V obou jmenovaných dílech je osvětlení z centra obrazu přirozené. Pozorování soch při umělém osvětlení svíčky, při kterém mohou vyniknout kontury a mihotání plamene může dokonce vzbuzovat iluzi pohybu, byla dobová doporučovaná praktika, kterou jako takovou popsal i [[Johann Wolfgang von Goethe]]. V případě modelu sluneční soustavy je dokonce umístění světla na místě [[slunce]] věcí nezbytnou pro modelování osvětlení a stínů na ostatních vesmírných objektech. Naproti tomu se zdá, že jediným důvodem, proč Joseph Wright osvětlil jedinou svíčkou scénu svého pozdějšího obrazu ''[[Experiment na ptáku ve vývěvě|Experiment na ptáku ve vzdušné pumpě]]'', byla snaha dodat mu dramatičnosti – ostatně na pozdějších obrazech stejné scény, které kreslil [[Charles-Amédée-Philippe van Loo]], je běžné osvětlení.
''Experiment na ptáku ve vzdušné pumpě'' a ''Filosof předvádějící tellurium'' jsou si jinak v mnoha ohledech podobné a měly obdobný společenský a kulturní dopad. Především určitým způsobem rozrušovaly tehdejší pevně danou [[žánrová hierarchie|žánrovou hierarchii]], neboť se snažily vetřít mezi vážené obrazy, jejichž předmětem byly mytologické nebo klasické scény. Umělecký historik dvacátého století [[Ellis Waterhouse]] oba obrazy srovnává s „genre serieux“ současného francouzského dramatu, jak jej definovali [[Denis Diderot]] a [[Pierre-Augustin Caron de Beaumarchais]].
| |||