Jim Clark: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Odkaz na Mistrovství světa jezdců F1 |
Doplnil jsem heslo, v němž dosud nebyly téměř žádné informace o kompletní biografii tohoto jezdce. Čerpal jsem především ze dvou encyklopediíí o formuli 1 značky: možné subjektivní formulace nevhodný zdroj možné problémové formulace editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 19:
| poslední závod = [[Grand Prix Jihoafrické republiky 1968|GP JAR 1968]]
}}
'''Jim''' (Jimmy) '''Clark''' (*
<br />
== Před formulí 1 ==
Narodil se jako James Clark 4. března 1936 v Kilmany ve skotském hrabství Fifeshire do rodiny farmáře jako páté a nejmladší dítě a také jediný syn. K závodění se poprvé dostal, když se jeho nejstarší sestra provdala za místního závodníka, který Jima zasvětil do závodění, ačkoli rodina byla proti tomu. Clark na sebe poprvé upozornil, když v sedmnácti letech vyhrál místní automobilový test. Na start prvního závodu se postavil o tři roky později ve vypůjčeném sedanu DKW. Závodil také ve skotských rallyeových soutěžích.<ref name=":0">{{Citace monografie
| příjmení = JONES
| jméno = Bruce
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Encyklopedie formule 1
| vydání =
| vydavatel =
| místo =
| rok vydání = 2005
| počet stran =
| strany = 132
| isbn =
}}</ref>
Od roku 1958 jezdil pro tým Border Reivers pro Iana Scott-Watsona nejprve s Jaguarem D a později s vozem Elite začínající automobilky Lotus. Právě start v Brands Hatch s tímto vozem zaujal zakladatele Lotusu Colina Chapmana. Ten byl Clarkovými schopnostmi ohromen a nabídl mu místo ve svém voze pro start formule Junior. Jim byl sice původně dohodnut s Astonem Martinem, pro formuli 2, ale když z dohody sešlo, kývl na Chapmanovu nabídku. Prvního vítězství dosáhl už při svém čtvrtém startu opět na domácí půdě v Brands Hatch. Šéf Lotusu se jej proto rozhodl nasadit i do závodů formule 1 namísto Johna Surteese, který v té době jezdil jiné závody na motocyklech.
<br />
== Formule 1 ==
Jim debutoval ve Velké ceně Nizozemska na okruhu v [[Zandvoort|Zandvoortu]]. Vedl si velmi dobře, většinu závodu se držel na páté pozici, pak však udělal chybu a havaroval. Následovala belgická Grand Prix ve Spa. Clarkův kolega Stirling Moss během tréninku havaroval tak vážně, že si zlomil obě nohy. V závodě pak na tomtéž místě zahynuli dva britští piloti – Jimův kolega Alan Stacey a Chris Bristowe, jemuž Jim jako první přispěchal na pomoc. Tyto tragédie Clarkem otřásly a k okruhu si vypěstoval silný odpor (startoval zde už na konci padesátých let, kdy byl svědkem smrti jiného závodníka). Jim nicméně závodil dál a svou první sezónu završil třetím místem ve Velké ceně Portugalska. Kromě toho dojel téhož roku třetí v závodě [[24 hodin Le Mans]] (o rok dříve skončil druhý).<ref name=":0" />
V roce 1961 opět závodil ve formuli 1 za Lotus. Sezóně tehdy dominovaly vozy Ferrari, Jim však znovu dokázala dvakrát dojet mezi prvními třemi – v Nizozemí a ve Francii. V předposledním závodě v italské Monze se však zapletl do havárie, při níž zahynul pilot Ferrari [[Wolfgang von Trips]] a také třináct diváků. Pro další rok připravil tým povedený Lotus 25 a Jim s ním vyhrál svůj první závod Grand Prix – paradoxně to bylo na neoblíbené trati v belgickém Spa. Vítězství navíc dosáhl ve velmi těžkých podmínkách – na trati pršelo a pokrývala ji mlha. Vyhrál ještě dva závody a skončil druhý za [[Graham Hill|Grahamem Hillem]].
Své schopnosti naplno předvedl v sezóně 1963. První závod v Monaku sice nedokončil, ale poté zvítězil čtyřikrát za sebou a celkem sedmkrát. Vyhrál například premiérovou Velkou cenu v Mexiku. K těmto vítězstvím přidal ještě druhé a třetí místo a titul získal s téměř dvojnásobným počtem bodů než šampion z předchozího roku Hill.<ref name=":0" /> Clark ohromil také diváky za oceánem, když dokázal dojet druhý ve slavném závodě [[500 mil Indianapolis]], který byl do té doby záležitostí výhradně domácích jezdců a vozů. Závodil navíc s motorem za zády, což byla v Americe také novinka.
Ve formuli 1 pokračoval Jim ve svém vítězném tažení z předchozího roku. Za volantem [[Lotus 25|Lotusu 25]] vyhrál tři z prvních pěti závodů. Chapman tehdy nasadil v půli sezóny nový vůz Lotus 33, který byl však málo spolehlivý a právě malá výdrž vozu stála Clarka titul, jehož se v dramatickém finále zmocnil [[John Surtees]].
V roce 1965 však bylo vše při starém a Jim znovu dominoval závodům formule 1. Vyhrál šest závodů v řadě, což bylo do té doby něco nevídaného, a přestože v jednom závodě nestartoval a závěrečné dva nedokončil, opět slavil titul s výrazným náskokem před [[Graham Hill|Grahamem Hillem]]. Téhož roku se také vrátil do Indianapolis a slavil zde vítězství, poprvé s motorem umístěným až za řidičem. Clark je dodnes jediným jezdcem, který dokázal vyhrát tento prestižní závod a také titul mistra světa ve formuli 1 v jediné sezóně.<ref>{{Citace monografie
| titul = Jim Clark
| url = https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Jim_Clark&oldid=926492568
| poznámka = Page Version ID: 926492568
| jazyk = en
}}</ref>
Rok 1966 znamenal pro formuli 1 velkou změnu, když byl zaveden nový požadavek na třílitrové motory. Lotusy do té doby poháněl malý 1,5 litrový osmiválec Climax a tajemství jejich úspěchu bylo právě v lehké konstrukci motoru i vozu. Protože žádný konkurenceschopný třílitrový motor nebyl k dispozici, museli v Lotusu vzít zavděk dvoulitrovým Climaxem, který na nejlepší nestačil. Nutně se to projevilo na výsledcích. Zatímco o titul bojoval [[John Surtees|Surtees]] a [[Jack Brabham|Brabhamem]], Clark skončil v šampionátu až šestý. Přesto dokázal s málo výkonným vozem vyhrát americkou Grand Prix a v Nizozemí dojel třetí. V Indianapolis dokázal opět dojet druhý.
Aby se tým opět dostal na špici, přesvědčil jeho šéf Colin Chapman vedení Fordu, aby financovalo konstrukci nového třílitrového motoru. Zkonstruovala jej britská firma [[Ford Cosworth|Cosworth]]. Dal tak vzniknout legendárnímu motoru Ford Cosworth, který byl do monopostů formule 1 nasazován ještě v polovině osmdesátých let, přičemž ještě v roce 1983 dokázal závod vyhrát. Chapman dodal k novému motoru také nový vůz Lotus 49. Kromě toho výrazně posílit svou jezdeckou sestavu a k Jimovi přišel jako týmový kolega šampion Graham Hill.<ref name=":1">{{Citace monografie
| příjmení = SELUCKÝ
| jméno = David
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Grand Prix a Formule 1 - kompletní historie od roku 1894 po současnost
| vydání = první
| vydavatel =
| místo =
| rok vydání = 2006
| počet stran =
| strany = 63
| isbn =
}}</ref>
Začátky nového vozu s novým motorem byly těžké, protože Cosworth neoplýval velkou spolehlivostí a během sezóny oba šampiony mockrát zradil a připravil je o čelní umístění. Clark bojoval i s poruchovým vozem a v šampionátu nakonec skončil třetí. Jeho výkony vyniknou daleko více při pohledu na bilanci vítězství – Clark zvítězil čtyřikrát, zatímco nový mistr [[Denny Hulme]] a vicemistr [[Jack Brabham|Brabham]] každý pouze dvakrát. Jimův kolega Hill nepřivezl [[Lotus F1|Lotusu]] toho roku vítězství žádné.
Clark s Hillem vzbudili v této sezóně pozornost v americké Grand Prix. Ta byla pro Lotus velmi důležitá, neboť se konala na domácí půdě jejich dodavatele motorů a tým nutně potřeboval po problematické sezóně dobrý výsledek. Poprvé v sezóně se oběma pilotům v trénincích dařilo takovým způsobem, že mohli pomýšlet na první dvě místa v závodě. Aby nedošlo během závodu ke zbytečné kolizi, hodili si před startem mincí, která určila, že vítězem bude Hill. Ten také většinu závodu skutečně vedl, ale v závěru začal mít technické problémy a musel zpomalit. Jim, nechtěje porušit dohodu také zpomalil, ale když Hillovy problémy vygradovaly tak, že další zpomalení už by překračovalo všechny meze, předjel Clark svého kolegu a zvítězil. Hillovi se i s těmito problémy podařilo uhájit druhé místo. Ihned po závodě přispěchal Jim za Hillem se svou omluvou a vše si vysvětlili. Úkol však splnili – vyhráli s přehledem před zraky vedoucích představitelů [[Ford Motor Company|Fordu]].<ref name=":1" />
== Smrt ==
S vyhlídkami na třetí titul nastoupil Jim Clark do sezóny 1968. Zvítězil v úvodním závodě v Jižní Africe.<ref name=":1" /> Tímto triumfem, již pětadvacátým v kariéře, překonal co do počtu vítězství legendárního [[Juan Manuel Fangio|Juana Manuela Fangia]]. V přestávce mezi africkou a španělskou Grand Prix měl Jim s Grahamem Hillem startovat v silně obsazeném závodě formule 2 na německém Hockenheimu. V pátém kole prvního závodu Clark na extrémně rychlé trati zřejmě v důsledku defektu pneumatiky havaroval a narazil do stromu. Při nehodě utrpěl závažné zranění hlavy a krční páteře, kterým podlehl ještě před příjezdem do nemocnice.
Clarkova smrt svět F1 zdrtila. Přátelský a skromný Jim měl mezi piloty spoustu přátel počínaje Grahamem Hillem, přes [[Jackie Stewart|Jackieho Stewarta]], [[Dan Gurney|Dana Gurneyho]] nebo [[Jack Brabham|Jacka Brabhama]]. [[Chris Amon]] prohlásil: ''„Když se něco takového mohlo stát Jimovi, jakou šanci máme my ostatní?“''<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Latest Formula 1 Breaking News - Grandprix.com
| periodikum = www.grandprix.com
| url = https://www.grandprix.com/gpe/drv-clajim.html
| datum přístupu = 2020-01-03
}}</ref> Truchlil i šéf Lotusu [[Colin Chapman]], pro nějž byl Jim Clark nejen skvělým jezdcem, ale také velkým přítelem. Chapman si už s žádným jezdcem nerozuměl tak jako právě s Jimem. [[Graham Hill]] musel pozvednout morálku v týmu, aby mohl pokračovat v sezóně, a podařilo se mu zvítězit v španělské Grand Prix, která následovala. Na konci roku dobyl Hill svůj druhý titul mistra světa a věnoval jej právě Jimu Clarkovi, svému kolegovi a příteli.
Jim Clark byl pohřben v rodném skotském městě Chirnside, kam chodil do školy. Na jeho náhrobku je, podle jeho přání, nejprve uveden jako farmář a až poté jako automobilový závodník.<ref>{{Citace monografie
| titul = Jim Clark
| url = https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Jim_Clark&oldid=926492568
| poznámka = Page Version ID: 926492568
| jazyk = en
}}</ref>
== Pocty ==
Výjimečná osobnost Jima Clarka se dočkala v dalších letech mnoha poct. Když v osmdesátých letech dominovaly závodům Grand Prix turbomotory, byl pro vozy s atmosférickými motory vytvořen zvláštní bodovací systém, a trofej nesla jméno Jima Clarka. V rodném městě stojí jeho socha v závodní kombinéze. Ve městě Duns se zase nachází jeho muzeum nazvané Jim Clark Room. Jeho jméno nese několik skotských soutěží a také rallyeový závod pamatující na Jimovy počátky závodění.
== Rekordy ==
Jim Clark vytvořil během své úspěšné kariéry řadu rekordů. Startoval v celkem 72 Velkých cenách, z nichž 25 vyhrál. Bylo to více, než kolik zaznamenal legendární [[Juan Manuel Fangio]] (který jich však dosáhl při menším počtu startů) a tento rekord vydržel až do roku 1973, kdy jej přepsal [[Jackie Stewart]], jenž zvítězil v celkem 27 závodech.<ref>{{Citace monografie
| titul = Jackie Stewart
| url = https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Jackie_Stewart&oldid=931784794
| poznámka = Page Version ID: 931784794
| jazyk = en
}}</ref>
Mnohem déle vydržel další Jimův rekord – 33 [[pole position]] (první pozice na startu), kterou pokořil až [[Ayrton Senna]] během své rekordní sezóny [[Formule 1 v roce 1988|1988]]. Clark dodnes zůstává na celkovém pátém místě co do celkového počtu [[pole position]] ve formuli 1.
Stále platným rekordem je počet takzvaných [[Grand Slam|Grand slamů]] – pole position, vedení od startu až do cíle, vítězství a zajetí nejrychlejšího kola. Clark jich během kariéry získal 8 a tento primát mu nesebral ani [[Michael Schumacher]] během svých nejlepších sezón. Stejně tak rekord pěti vítězství v řadě, který Jim ustanovil v roce 1965, překonal Schumacher až v sezóně [[Formule 1 v roce 2004|2004]].
Jak již bylo řečeno, Jim Clark je dodnes jediným jezdcem, který se stal v jednom roce mistrem světa F1 a také vyhrál [[500 mil Indianapolis]] a tento rekord už zřejmě nebude překonán.
V roce 1965 Clark ustavil další platný rekord – nejvyšší procentuální počet kol na první pozici – 71,47%. V obou svých mistrovských sezónách navíc dosáhl maximálního počtu bodů (míněno v závodech, které dokončil) – o tento primát se dělí s [[Alberto Ascari|Albertem Ascarim]]. Pro úplnost je třeba dodat, že do tehdejšího šampionátu se nezapočítávaly všechny výsledky.
== Kariéra ve formuli 1 ==
| |||