'''Proskripce''' ([[latina|latinsky]] ''proscriptio'', pl. ''proscriptiones'') ve [[Starověký Řím|starověkém Římě]] představovaly prohlášení člověka za nepřítele státu.
Poprvé byly využity [[Lucius Cornelius Sulla|Luciem Corneliem Sullou]] roku [[82 př. n. l.]] proti stoupencům [[Gaius Marius|Gaia Maria]]. Sulla vydal seznamy římských občanů, jejichž majetek nechal zkonfiskovat. Tito lidé byli prakticky odsouzeni k smrti a kdokoli je mohl beztrestně zabít. Následkem byla vlna vraždění, které jen v samotném [[Řím]]ě padlo za oběť skoro 3000 lidí.
Podruhé byly využity roku [[43 př. n. l.]] [[triumvirát|triumviry]] [[Marcus Antonius|Markem Antoniem]] a [[Gaius Octavius|Gaiem Octaviem]]. Mezi nejznámější oběti těchto proskripcí patří [[Marcus Tullius Cicero]] a jeho mladší bratr [[Quintus Tullius Cicero]], jeden z legátů [[Julius Caesar|Julia Caesara]].
V obou případech bylo proskripcí využito z důvodu snahy o zničení politických oponentů a naplnění prázdné státní pokladny.
