Horní město: Porovnání verzí

'''Horní město''' je obecné historické označení [[město|měst]] vzniklých v místech těžby [[Drahé kovy|drahých kovů]]. Horní města podléhala přímo [[panovník]]ovi, neboť [[výnos]]y z těžby drahých kovů byly jeho hlavním příjmem. Jednalo se tedy o specifickou variantu [[královské město|královských měst]].

Horní města měla, a některá z nich doposud mají, specifický [[urbanismus]]. Často totiž nebyla vysazována na pravidelném rastru ulic s čtvercovým či obdéným [[náměstí]]m, ale podél cest k jednotlivým [[štola|štolám]], takže působí dojmem [[rostlé sídlo|rostlých sídel]]. Jejich půdorys je proto dnes někdy mylně chápán jako poněkud chaoticky utvářený. Příkladem je [[půdorys]] [[Kutná Hora|Kutné Hory]]. V bývalých horních městech jsou často dochovány velmi náročně řešené [[měšťanský důmMěšťanstvo|měšťanské]] domy]], například [[Kamenný dům v Kutné Hoře]], velice nákladně vybavené [[radnice]], [[kostel]]y atp.

Nejvýznamnějším horním městem Čech byla Kutná Hora, do jehož [[Vlašský dvůr|Vlašského dvora]] byla po [[mincovní reforma|mincovní reformě]] [[Václav II.|Václava II.]] soustředěna veškerá [[ražba mincí]]. Údajně nejstarším horním městem byla [[Jihlava]]. Velmi důležitou roli hrály i [[rudné doly na Příbramsku|rudné doly v Příbrami]] ze 14. století, kde se těžilo především [[stříbro]] a [[olovo]].

Bývalá horní města lze často dodnes identifikovat podle jejich názvu. Zpravidla se v něm objevuje slovo ''hora'' ([[Kutná Hora]], [[Hora Svatého Šebestiána]], [[Hora Svaté Kateřiny]]) či ''hory'' ([[Zlaté Hory]], [[Stříbrné Hory]], [[Kašperské Hory]], [[Hory Matky Boží]]), případně ''horní'' ([[Horní Slavkov]], [[Horní Blatná]], [[Horní Město]]). V tomto případě je však nutné odlišit města a obce, která jsou „horní“ pouze svou polohou, například [[Horní Planá]], [[Horní Stropnice]]. V těchto případech je ovšem [[Přídavné jméno|adjektivum]] „horní“ téměř vždy mladším rozlišovacím doplňkem původního jednoslovného názvu. Těžbu drahých kovů může název vyjadřovat i jinak ([[Stříbro]], [[Zlaté Hory]], [[Stříbrné Hory]])

Velice často identifikují bývalá horní města vyobrazení zkříženého kladívka a mlátku v [[Městská heraldika|městském znaku]] (např. [[Rudolfov]]), případně i [[heraldickéObecné figury|heraldická figura]] nerostné suroviny (např. měsíc jako symbol stříbra v tzv. velkém znaku [[České Budějovice|Českých Budějovic]] z roku 1648, které se zde těžilo od 13.–14. století). Naopak příkladem bývalého horního města, které neidentifikuje název ani znak je například [[Jílové u Prahy]] či [[Jihlava]].

== Horní města vna ČRúzemí Česka ==

* [[Adamov (okres České Budějovice)|Adamov u Českých Budějovic]]

* [[Janov (okres Bruntál)|Janov u Krnova]]

* [[MěstoČistá Litrbachy(Rovná)|Lauterbach (Čistá)]]