Jules Hardouin-Mansart: Porovnání verzí

Jules Hardouin se narodil v Paříži a studoval u svého prastrýce a renomovaného architekta [[François Mansart|Françoise Mansarta]], který byl jedním z tvůrců tradiční francouzské architektury. Hardouin zdědil Mansartovu sbírku plánů a výkresů a připojil jeho slavné jméno k tomu svému. Učil se také od [[Libéral Bruant|Libérala Bruanta]] – architekta královské nemocnice pro veterány v Paříži známé jako Les[[Invalidovna Invalides(Paříž)|Invalidovna]]. Hardouin-Mansart sloužil jako šéfarchitekt Ludvíka XIV. Jako první provedl rozšíření královského paláce [[Château de Saint-Germain-en-Laye|Saint-Germain-en-Laye]] a poté také [[Versailles (zámek)|Versailles]]. Také obdržel titul Surintendant des Bátiments du Roi, což znamená, že byl vrchní dozorčím nad veškerými královskými stavbami a objekty. Navrhl veškerá rozšíření zámku ve Versailles, kterými ho pověřil král, včetně severního a jižního křídla, královské kaple (na té pracoval s Robertem de Cotte, rok 1710) a také navrhl známouznámý ZrcadlovouZrcadlový síňsál, kteroukterý později dekoroval jeho spolupracovník [[Charles Le Brun]]. V okolí kaple dále zbudoval [[Velký Trianon]] a [[oranžérie|oranžérii]], stejně jako některá královská venkovská sídla, např. [[Château de Marly]]. (prácePráce na této stavbě začaly v roce stavby začaly v roce 1679).

Dalšími z jeho velmi známých staveb v Paříži jsou například [[Královský most]] přes řeku [[Seina|Seinu]], [[Kostel svatého Rocha (Paříž)|kostel svatého Rocha]] a [[Invalidovna (Paříž)|Invalidovna]], která zahrnuje muzeum armády, vojenskou nemocnici a katedrální kostel [[Francouzský vojenský ordinariát|Francouzského vojenského ordinariátu]]. Od roku 1684 do roku 1686 pracoval na [[Place des Victoires|Vítězném náměstí]] v Paříži, které bylo následováno náměstím Vendôme. Většina těchto památek se nesmazatelně zapsala do charakteru Paříže a turisté je zde dodnes mohou obdivovat v celé své kráse.

Jeho prominentní pozice mu umožnila stvořit mnoho význačných monumentů své doby a určit tak směr, kterým se později odvíjelo [[klasicismus|pozdní Barokobaroko]]. Jeho vliv v architektuře byl natolik silný, že se některé jeho znaky objevily i v [[Petrohrad]]ě a [[Konstantinopol]]i. Ve stejném čase však zažíval oficiální kritiku, že se jeho schopnosti přeceňují a, že využívá pouze vlastností svého týmu, jehož výsledky pak prezentuje pod svým jménem.

Hardouin využil také tzv. Mansardu[[Mansarda|mansardu]] (nese jméno podle jeho prastrýce) na zámku Dampiere-en-Yvelines, kdy se celé podkroví zámku stalo plně obyvatelným.

{{DEFAULTSORT:Mansart, Jules Hardouin-}}