Salické právo: Porovnání verzí

V minulosti bylo následnickým řádem v těchto zemích: [[Albánie]], [[Francouzské království|Francie]], [[Italské království|Itálie]], [[Korejské císařství|Korea]], [[Rumunské království|Rumunsko]], [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců|Království Jugoslávie]] a [[Německé císařství]] (a zároveň v [[Pruské království|Prusku]]). Především pak ve velké části Německa, resp. Svaté říše římské. Z tohoto důvodu se [[Marie Terezie]] po vymření Habsburků v mužské linii jako žena nemohla stát císařovnou. Pragmatická sankce nebyla ve Svaté říši římské uznána. Císařem se stal až její manžel [[František I. Štěpán Lotrinský|František Lotrinský]]. Spolu založili habsbursko-lotrinskou dynastii. Po smrti Františka Lotrinského se císařem stal jejich syn [[Josef II.|Josef II]].

 

 

Tzv. '''polo-salické právo''' nebo '''agnatická primogenitura''' je dědický řád, pocházející z [[agnatické následnictví|agnatického následnictví]], z něhož pochází i [[seniorát]]. Přednost má prvorozený, starší linie před mladšími liniemi a všichni mužští členové rodu před ženami. To znamená, že ženy mohou na trůn nastoupit pouze v případě, že již není žádný vládyschopný mužský člen rodu, ale následnicí ženy jsou opět nejbližší mužští příbuzní, resp. mužští potomci. ''De facto'' jde o [[primogenitura|primogenituru]] s vyloučením žen, pokud má rod mužské členy. Díky částečnému vyloučení žen a tím i podobnosti se salickým právem je někdy tento následnický systém nazýván jako ''polo-salické právo''.