Vilém Amort: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m WPCleaner v2.02 - Robot: Automatické opravy / Opraveno pomocí WP:WCW (Opravy pravopisu a typografie)
m typo
Řádek 41:
Vilém Amort chápal uměleckou práci jako poslání, kterému je třeba vše obětovat,<ref>Svitáková A, Sochař Vilím Amort, 2012, str. 9</ref> ale ve svých názorech byl značně konzervativní, neuznával moderní směry umění a vedl polemiku s historiky umění i se spolkem Mánes. Poté, co malíři [[Beneš Knüpfer]] a [[Antonín Slavíček]] spáchali sebevraždu, se jeho nenávist proti "surové zhovadilosti" kritiky prohloubila a hledal morální oporu pro své postoje u [[Josef Mauder|Josefa Maudera]]. Některé veřejné zakázky nakonec ztratil pro svou konfliktní povahu (Sochy Světlonošů pro [[Čechův most|most Svatopluka Čecha]]) a nepohodl se s několika zadavateli náhrobků (mj. [[Ladislav Rott]]). Ze svých současníků si vážil belgického sochaře [[Constantin Meunier|Constantina Meuniera]], z českých [[Josef Václav Myslbek|J. V. Myslbeka]] nebo [[Josef Mauder|Josefa Maudera]].
 
Zemřel v Praze 5. září 1913 ve věku pouhých 49 let. Je pohřben na [[Olšanské hřbitovy|Olšanských hřbitovech]].
 
=== Ocenění ===
Řádek 50:
Vilém Amort je autorem komorních děl, řady štukových reliéfů na budovách nebo soch na veřejných prostranstvích v Praze, v Plzni, Berouně, Kolíně, Pardubicích, Poličce, Dvoře Králové, Nymburku, Jiřicích, Přerově, Černošicích, Karlových Varech, Turnově, Klokotech, Valči, Hořovicích a na Želivském klášteře.
 
Jeho první zakázkou byla bystabusta kardinála hraběte [[František Schönborn|Františka Schönborna]], která však nebyla přijata příznivě. Jako portrétní sochař se Amort prosadil až roku 1896 podobiznami [[Jaroslav Vrchlický|Jaroslava Vrchlického]] a [[Svatopluk Čech|Svatopluka Čecha]] z karrarského mramoru, které zadavatel věnoval [[Národní muzeum|Muzeu království českého]]. Po roce 1900 vytvořil řadu portrétů pro nakladatele Františka Topiče (například plakety s portréty S. Čecha, J. Nerudy, V. B. Třebízského, B. Smetany a Topičovy ženy), busty Julia Zeyera, [[František Adolf Šubert|Františka Adolfa Šubrta]], Karla Václava Raise nebo portrét [[František Ladislav Rieger|Františka Ladislava Riegera]] pro [[Národní divadlo]].<ref>Benešová Z, Straková P, Busty v Národním divadle, ND 2010</ref>
 
Ve volné sochařské tvorbě se inspiroval literaturou (Lešetínský kovář), náboženskými náměty (Kalvárie, sv. Jan Nepomucký, Ahasvér), svými sny (Žena-matka) nebo přírodní scenérií (Vodník). Zlomovým se pro něj stal rok 19931893, kdy nečekaně zvítězil se svým sousoším v soutěži na pomník [[Jan Hus|mistra Jana Husa]] na Malém rynku na Starém městě v Praze. Pomník však nebyl realizován a další soutěž vypsanou pro hlavní Staroměstské náměstí roku 1900 vyhrála modernější koncepce [[Ladislav Šaloun|Ladislava Šalouna]]. Ostatní návrhy, včetně Amortova, se nedochovaly<ref>Zuzana Patiová, Okolnosti vzniku Husova pomníku v Praze (bakalářská práce), Seminář dějin umění, FF MUNI, Brno 2008</ref>, ale Amort se pokoušel uspět s novým návrhem ještě roku 1902 a do své smrti se domníval, že se stal obětí nespravedlnosti.<ref>Svitáková A, Sochař Vilím Amort, 2012, str. 39</ref>
 
=== Realizace (výběr) ===
* 1893 návrh pomníku [[Jan Hus|Jana Husa]] v Praze, první soutěž, oceněno 1. cenou (v kameni podle předlohy provedl Vojtěch Brůžek r. 1926, osazeno v Praze – Tróji-Troji)<ref>[http://www.socharstvi.info/realizace/jan-hus-na-hranici-v-praze-troji/ Sochařství: Jan Hus na hranici v Praze – Tróji]</ref>
* 1893 Náhrobek Aloise Pravoslava Trojana na Vyšehradském hřbitově v Praze
* 1896–1897 [[Atlant]]i nesoucí nárožní arkýř, alegorické sochy ''Stará doba'' a ''Nová doba'' nad vstupem ze Staroměstského náměstí, ''Schrierův dům'', čp. 934, Praha 1 – Staré Město, Staroměstské náměstí 5, Pařížská 2,<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Šámal
| jméno = Petr
Řádek 73:
* 1899 Rytíř Roland na štítu radnice v Kolíně
* 1899 ''Touha'', bronzová socha byla původně umístěná v Petřínských sadech. Po opakovaných pokusech o její odcizení byla přemístěna do depozitáře [[Galerie hlavního města Prahy]].
* 1900 štukový reliéf ''Jan Hus na hranici'', č. p. 621, ulice U Divadla, Pardubice,
* 1902 štuková výzdoba průčelí Občanské záložny, č. p. 55, Perštýnské náměstí, Pardubice. Horní část: ''Kristus'', střední část: ''[[Jan Žižka]] na koni'', dolní část: Slyšení papežského legáta Fantina de Vale u krále Jiříka z Poděbrad {{Citace periodika
| titul = Vilím Amort/ Pardubické plastiky : Slyšení papežského legáta Fantina de Vale u Jiříka z Poděbrad
| periodikum = Zprávy Klubu přátel Pardubicka
Řádek 83:
}}
* 1903 Výzdoba průčelí a interiéru radnice v Berouně<ref>[http://www.socharstvi.info/realizace/vyzdoba-pruceli-a-interieru-radnice-v-beroune/ Sochařství: Výzdoba průčelí a interiéru radnice v Berouně]</ref>
* 1905 ''Kristus'', štukový reliéf na západním průčelí [[Kostel svatého Jiljí (Pardubice)|kostela svatého Jiljí]], Pardubice-[[Pardubičky]]
* před 1907 socha ''Světlo'' na pilířích [[Čechův most|mostu Svatopluka Čecha]],
* před 1907 náhrobek [[Luděk Marold|Luďka Marolda]], Olšanské hřbitovy, Praha,
* 1908 Náhrobeknáhrobek rodiny Zbirovských na Vyšehradském hřbitově v Praze
* 1909 Madona s dítětem, průčelí Želivského kláštera
* 1910 Poprsíbusta JUDr. [[Karel Kramář|Karla Kramáře]], bronz
* kolem 1910 ''Snímání z kříže'', bronz, Husův sbor Praha-Dejvice
* 1913 ''Ukřižovaný'' na západním průčelí [[Kostel svatého Bartoloměje (Pardubice)|kostela sv. Bartoloměje]], Pardubice,<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Hrubý
Řádek 111:
Soubor:Pardubice Obcanska zalozna 2.JPG|Průčelí bývalé Občanské záložny v Pardubicích, 1902. Horní část: ''Kristus'', střední část: ''[[Jan Žižka]] na koni'', dolní část: ''Slyšení papežského legáta Fantina de Vale u krále [[Jiří z Poděbrad|Jiříka z Poděbrad]]'', 1902
Soubor:Pardubice Sv Jilji 06.JPG|[[Kostel svatého Jiljí (Pardubičky)|Kostel svatého Jiljí]], Pardubice – Pardubičky, západní průčelí. Reliéf Ježíše Krista, 1905
Soubor:Madonna by Amort 2.JPG|''Madona'', dům č. p. 586, ulice Bratranců Veverkových, Pardubice.
Soubor:Kostel sv. Bartolomeje Crucifixion by Amort 2.jpg|Západní průčelí kostela svatého Bartoloměje v Pardubicích, detail. Štuková výzdoba: ''[[Boží oko]]'', ''Ukřižovaný'', erby rodu [[Pernštejnové|Pernštejnů]] a města Pardubic, 1913
</gallery>