Panský stav: Porovnání verzí

S [[Obnovené zřízení zemské|Obnoveným zřízením zemským]] z 10. května [[1627]] byla zároveň vytvořena nová posloupnost českých stavů. Na vrcholu stál nejvyšší [[Duchovenstvo|klérus]] ([[Seznam pražských biskupů a arcibiskupů|arcibiskup pražský]], ostatní biskupové atd.), následoval panský stav, který nyní vedle svobodných pánů a hrabat zahrnoval také [[Vévoda|vévody]] a [[Kníže|knížata]], následovaný [[rytíř]]stvem s pozemky, a nakonec [[Královské věnné město|královská města]]. K přijetí do panského stavu však od té doby postačovalo udělení titulu [[Svobodný pán|svobodných pánů]], [[hrabě]]cího nebo [[Kníže|knížecího]] titulu českým králem, případně udělení [[inkolát|inkolátu]] zahraničnímu rodu s odpovídajícím titulem (v Čechách ovšem byly po r. 1627 automaticky uznávány jen tituly [[Svatá říše římská|říšské]] šlechty, nikoli tituly z jiných zemí). Spolurozhodovací právo dosavadních panských rodů odpadlo. Byl-li někdo pouze příslušníkem rytířstva, obdržel nejprve přijetí mezido ''českého panského stavu''. Teprve o tři generace později mohlo proběhnout přijetí mezi ''starou šlechtu'' nebo byl udělen titul ''starý český pán''. Od této lhůty byly osvobozeny byly ty rody, kde tento titul již dříve získala alespoň jedna z panských nebo hraběcích linií rodu.