Parlamentní systém: Porovnání verzí

'''Parlamentarismus''' jenebo politický'''parlamentní režim,demokracie''' formaje [[vládademokracie|vládydemokratický]] [[společnost]]i ([[stát]]u)politický systém, vve němžkterém je [[parlament]] voleným orgánem, reprezentující [[Občanství|občanstvo]], [[politický lid]] ([[volič]]e, [[stavy]])občany a je jím pověřen určovat hlavní, dlouhodobá pravidla společnosti ([[zákon]]y), má tedy [[zákonodárná moc|zákonodárnou moc]]<ref> pojetí Kelsenovo{{Fakt/dne|20100622164741}}</ref>. Je to nyní převládající forma států světa a zejména všech států euroamerické civilizace. V těchto státech je vláda (státní administrativa) podřízená, odpovědná parlamentu.

Základem je v parlamentní [[seznam forem vlády|formě vlády]] především princip moci většiny, která sestavuje, jmenuje vládu. V reprezentativní demokracii tento základní princip vlády většiny doplňují další, zejména zásada ochrany menšiny, otevřenost možnosti změny dosavadní menšiny stát se většinou prostřednictvím [[svoboda|svobodných]] [[volby|voleb]], jejíž základní podmínkou je [[Svoboda projevu|svoboda slova]], uznání [[pluralita|plurality]] ve společnosti a existence [[politická strana|politických stran]].

* voličstvo, politický lid, historicky nazývaný „stavy“, jehož většina jmenujevolí parlament

Součást teorie parlamentarismu jako nauky o parlamentu a parlamentní formě vlády a jejím uspořádání je také teorie [[bikameralismus|bikameralismu]] či [[unikameralismus|unikameralismu]], nauka o specifické struktuře parlamentu, jejích důvodech a funkcích. Jinou otázkou je uspořádání [[stát]]u, jeho odstupňování, [[federace|federalizace]] nebo [[centralizace]] a podobně.

Parlamentarismus může mít různě pevný nebo naopak volný vztah k demokracii, protože jako své definiční znaky nezahrnuje některé její složky, například všeobecnost volebního práva, ochranu politických menšin apod. Tak parlamentemParlamentem může být fakticky od skutečně rozhodujícího a jen na svobodné vůli lidu závislého sboru až po pouhý poradní nebo krycí orgán vládce (hlavy státu, panovníka, vůdce, diktátora), tj. z velké části vládcem nebo vládnoucí skupinou (stranou, stavem) jmenovaný. Pak je skutečným voličstvem právě tato určující skupina – monopolní strana, organizace nebo sám diktátor, zpravidla s titulem [[prezident]]a nebo [[panovník]]a.

VParlamentní tomtoforma smysluvlády se ustavila parlamentní vláda [[Spojené království|Velká Británie]] již v [[18. století]], tedy v době, kdy [[volební právo|volebním právem]] disponoval jen nepatrný zlomek populace. Obecně tudíž platí, že mezi parlamentní vláduformu vlády a demokracii nelze{{Fakt/dne|20191224083838|}} klást rovnítko, jakkoliv v [[Evropa|Evropě]] 19. století boj za obojí v podstatě splýval. Carl Schmitt dokonce považuje parlamentarismus založený na [[liberalismus|liberálních]] hodnotách otevřenosti a diskuse za protiklad masové demokracie, jejímž vítězstvím a s ním spjatou dominancí politických stran se parlamentní jednání jako forma hledání pravdy, obecného zájmu a edukace vyprazdňuje. Nastupují pak prvky demokracie plebiscitní, případně [[diktatura]].