Parlamentní republika: Porovnání verzí

'''Parlamentní republika''' je forma [[republika|republiky]] působící v rámci [[Parlamentarismus|parlamentního systému]] vlády. Tento systém je postaven na [[Dělba moci|dělbě moci]] mezi mocí [[zákonodárná moc|zákonodárnou]], [[Výkonná moc|výkonnou]] a [[Soudní moc|soudní]], rovněž tak na implementaci [[Systém brzd a protivah|systému brzd a protivah]], typickyvětšinou v [[Ústava|ústavě]], tedy na vzájemném korigování a ovlivňování těchto jednotlivých mocí, přičemž hlavní roli zde hraje [[parlament]]. Ačkoli naprosté oddělení mocí nemusí být pro tento systém uspořádání příznačné, protože vrcholný orgán výkonné moci, kterým je [[vláda]], tedy kabinet, respektive její hlava – [[hlava vlády]], typicky [[předseda vlády|premiér]] či [[kancléř]], zde zpravidla nejsou do této exekutivní funkce voleni, jejích legitimita tak bývá odvozována od legislativy, většinou právě od voleb do [[Parlament|parlamentu]].

Zcela základním rysem tohoto systému pak bývá, že vláda, tedy exekutiva, je odpovědna legislativě – v parlamentní republice je pak institut [[hlasování o důvěře vládě]]. V tomto systému je pak většinou [[hlava státu]] – typicky [[prezident]], s omezenými exekutivními pravomocemi, není však hlavou vlády – prezident zde může být volen přímo, či nepřímo (může se můžezde jednat i o monarchu, například ve [[Spojené království|Spojeném království]], které bývá často uváděno jako modelový příklad parlamentní demokracie – v tomto případě tedy přesněji parlamentní monarchie), nicméně podstatou je, že vrcholným orgánem exekutivy hlava státu v tomtotakovémto systému nebývá.

Představitelé třetí moci – justice, tedy [[Soudce|soudci]], zcelapak bývají většinou jmenováníjmenováni exekutivou.