Verze z 21. 12. 2017, 23:02 editovat Horst (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Správci 155 294 editací m odebrána Kategorie:Calais; přidána Kategorie:Narození v Calais za použití HotCat ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 21. 12. 2019, 16:36 editovat zrušit editaci Dobroš (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 25 774 editací podle cit. lit. Přejít na další porovnání →
Řádek 6: <!-- [[Soubor:Jean-Pierre Blanchard.gif\|thumb\|Jean-Pierre Blanchard]] [[Soubor:L'aéronautique d'aprés nature.jpg\|thumb\|left\|Ilustrace znázorňuje 14 různých prototypů padáku včetně Blanchardova padáku]] --> == Život == Blanchard již od dětství toužící létat, experimentoval nejprve několik let s vlastním létajícím strojem na bázi [[ornitoptéra\|ornitoptéry]], ale úspěch se nedostavil. Po letech [[bratři Montgolfierové\|bratří Montgolfierů]] balonem plněným horkým vzduchem (tzv. [[Horkovzdušný balon\|montgolfiéra]]) v roce [[1783]] nadšeně se přiklonil k letounům lehčím vzduchu. Již 2. března [[1784]] vzlétl z [[Champ-de-Mars\|Martova pole]] v [[Paříž]]i k prvnímu letu balonem plněným [[vodík]]em (tzv. [[Jacques Charles\|charliéra]]), přeletěl [[Seina\|Seinu]] a vítr jej zavál do [[Sèvres]]. V říjnu téhož roku pak uskutečnil let v [[Londýn]]ě. Slavným se stal Blanchard svým dobrodružným letem přes kanál [[Lamanšský průliv\|La Manche]]. První přelet kanálu v historii lidstva uskutečnil 7. ledna [[1785]] spolu s americkým lékařem a sponzorem Dr. Johnem Jeffriesem z [[Dover (Anglie)\|Doveru]] do [[Calais]]. Koncem letu museli vzduchoplavci, aby udrželi balon ve vzduchu, odhodit postupně všechnu zátěž, včetně svého oblečení až na spodky a nakonec i gondolu, když se vyšplhali do lanoví. Úspěšně přistáli v Calais, kde byli nadšeně uvítáni davem. Blanchard se stal čestným občanem města a od krále obdržel doživotní rentu 1200 livrů ročně. Poté s úspěchem pořádal veřejné lety, po celé tehdejší Evropě (první vzlety v dnešních státech ([[Belgie]], [[Nizozemsko\|Nizozemí]], [[Německo]], [[Rakousko]], [[Polsko]]). ▼ Blanchard pocházel z rodiny soustružníka ebenu a mechanika v Normandii. Již v dětství ho bavilo vynalézat a konstruovat mechanické stroje: zhotovil například hydraulický šlapací stroj se 133 metrovým vodovodem vedoucím z řeky Seiny na zámek Gaillard a pro úspěch konstrukci zopakoval ještě ve Vernonu a v Grenoblu<ref>L. COUTIL: ''Jean-Pierre Blanchard: Aéronaute - Biographie-Iconographie'', Évreux 1911, s. 13, dostupné online [https://gallica.bnf.fr/ark:/12148/bpt6k4413682/f430.tableDesMatieres]</ref>. Toužil také létat a experimentoval nejprve několik let s vlastním létajícím strojem na bázi [[ornitoptéra\|ornitoptéry]], svou létací loď se šesti křídly a kormidlem předvedl 5. května roku [[1782]] bez úspěchu. Po zhlédnutí letů [[bratři Montgolfierové\|bratří Montgolfierů]] s balonem plněným horkým vzduchem, nazvaným [[Horkovzdušný balon\|montgolfiéra]] v roce [[1783]] se Blanchard nadšeně přiklonil k letounům lehčím než vzduch. [[Soubor:Early flight 02562u (7).jpg\|thumb\|left\|Přelet kanálu LaManche - Blanchard a Jeffries, 7. ledna 1785]]▼ === Balóny === Historicky první let uskutečnil i v Praze koncem října [[1790]] kdy jeho společníkem v gondole byl hrabě [[Jáchym Šternberk]]. Start byl v Královské oboře (dnešní [[Královská obora\|Stromovka]]) a přistání v Bubenči, výška letu cca 1700 m a trvání letu jedna hodina. Ve Vídni letěl 6. července [[1791]] na trase [[Prater]] – [[Groß-Enzersdorf]]. Blanchard též poprvé úspěšně předvedl seskok [[padák]]em 3. října [[1785]], když ve [[Frankfurt nad Mohanem\|Frankfurtu nad Mohanem]] připoutal k padáku svého psa a spustil jej k zemi. Tento padák mu pak zachránil život 21. listopadu 1785, když po vzletu hrozilo balonu v důsledku přetlaku roztržení. Blanchard byl nucen prorazit na vrcholu balonu několik děr, ale ty se roztrhly a balon se řítil k zemi. Blanchard okamžitě uskutečnil první (neplánovaný a nedobrovolný) seskok padákem v historii lidstva a zachránil si tím život. ▼ ▲[[Soubor:Early flight 02562u (7).jpg\|thumb\|left\|Přelet kanálu ~~LaManche~~La Manche - Blanchard a Jeffries, 7. ledna 1785]] ▲Blanchard již od dětství toužící létat, experimentoval nejprve několik let s vlastním létajícím strojem na bázi [[ornitoptéra\|ornitoptéry]], ale úspěch se nedostavil. Po letech [[bratři Montgolfierové\|bratří Montgolfierů]] balonem plněným horkým vzduchem (tzv. [[Horkovzdušný balon\|montgolfiéra]]) v roce [[1783]] nadšeně se přiklonil k letounům lehčím vzduchu. Již 2. března [[1784]] vzlétl z [[Champ-de-Mars\|Martova pole]] v [[Paříž]]i k prvnímu letu balonem plněným [[vodík]]em (tzv. [[Jacques Charles\|charliéra]]), přeletěl [[Seina\|Seinu]] a vítr jej zavál do [[Sèvres]]. V říjnu téhož roku pak uskutečnil let v [[Londýn]]ě. Slavným se stal Blanchard svým dobrodružným letem přes kanál [[Lamanšský průliv\|La Manche]]. První přelet kanálu v historii lidstva uskutečnil 7. ledna [[1785]] spolu s americkým lékařem a sponzorem Dr. Johnem Jeffriesem z [[Dover (Anglie)\|Doveru]] do [[Calais]]. ~~Koncem~~ ~~letu museli~~Aby vzduchoplavci, ~~aby~~koncem letu udrželi balon ve vzduchu, museli odhodit postupně všechnu zátěž, včetně svého oblečení až na spodky, a nakonec i gondolu, když se vyšplhali do lanoví. Úspěšně přistáli v Calais, kde byli nadšeně uvítáni davem. Blanchard se stal čestným občanem města a od krále obdržel doživotní rentu 1200 livrů ročně. Na další let nad Londýnem 4. května 1785 Blanchard vzal 14 letou dceru svého kamaráda Simonse<ref>L. COUTIl, s. CCII</ref>. Poté s úspěchem pořádal veřejné lety, po celé tehdejší Evropě. ~~(první~~První vzlety uskutečnil v ~~dnešních~~několika státech: ([[Belgie]]: Brusel a Lutych 1786, [[Nizozemsko\|Nizozemí]]: Rotterdam 1785, [[Německo]]: Cáchy a Hamburk 1786, Norimberk a Lipsko 1787, Berlín a Brunšvik 1788, Lübeck 1789; [[Rakousko]], 1790 a [[Polsko]]): Varšava a Vratislav 1789. * Historicky první let v Praze uskutečnil] 31. října [[1790]], byl to jeho 37. let a jeho společníkem v gondole byl hrabě [[Jáchym Šternberk]]<ref>L. COUTIL, s. CCVII</ref>. Start byl v Královské oboře (dnešní [[Královská obora\|Stromovka]]) a přistání v Bubenči, výška letu cca 1700 metrů a trvání letu jedna hodina<ref>Antonín NOVOTNÝ, ''Staropražské senzace''. Žikeš Praha 1941, reprint 1993, s. 58-60</ref>. * Druhý let nad Prahou podnikl 11. září roku [[1791]] u příležitosti korunovace císaře [[Leopold II.\|Leopolda II.]. * Nad Vídní letěl čtyřikrát, nejslavnější byl let ze 6. července [[1791]] na trase [[Prater]] – [[Groß-Enzersdorf]], očitý svědek [[Emanuel Schikaneder]] napsal pod dojmem této události libreto k opeře [[Kouzelná flétna]]. * Turné po [[Spojené státy americké\|USA]] Blanchard uskutečnil 9. ledna [[1793]] za přítomnosti [[George Washington]]a (a budoucích prezidentů Johna Adamse, Thomase Jeffersona, Jamese Madisona a Jamese Monroea) startoval ve [[Filadelfie\|Filadelfii]] a přistál v [[Depford]]u. * Turné po [[Spojené státy americké\|USA]] Blanchard uskutečnil 9. ledna [[1793]] za přítomnosti [[George Washington]]a (a budoucích prezidentů Johna Adamse, Thomase Jeffersona, Jamese Madisona a Jamese Monroea) startoval ve [[Filadelfie\|Filadelfii]] a přistál v [[Depford]]u. === Seskok padákem === Uskutečnil též turné po [[Spojené státy americké\|USA]] a 9. ledna [[1793]] za přítomnosti [[George Washington]]a (a budoucích prezidentů Johna Adamse, Thomase Jeffersona, Jamese Madisona a Jamese Monroea) startoval ve [[Filadelfie\|Filadelfii]] a přistál v [[Depford]]u. Roku [[1804]] se Blanchard oženil s 26 letou [[Sophie Blanchard\|Marií Madeleine Sophie Armantovou]], která se též vyprofilovala v nadšenou příznivkyni vzduchoplavby a v první letkyni. Manželé spolu uskutečnili řadu vzletů m. j. i první let přes kanál La Manche v obráceném směru (z [[Calais]] do [[Dover (Anglie)\|Doveru]]). Blanchardovi byl balon osudným – 7. března [[1809]] během svého 66. letu postihla letce ataka [[iktus\|iktu]] (mozková mrtvice) a zemřel. Manželka pak pokračovala v řadě vzletů samostatně. Blanchard byl autodidakt a stal se jedním z největších průkopníků letectví. Jeho zásluhy jsou nezaslouženě dnes poněkud pozapomínány. ▲Historicky první let uskutečnil i v Praze koncem října [[1790]] kdy jeho společníkem v gondole byl hrabě [[Jáchym Šternberk]]. Start byl v Královské oboře (dnešní [[Královská obora\|Stromovka]]) a přistání v Bubenči, výška letu cca 1700 m a trvání letu jedna hodina. Ve Vídni letěl 6. července [[1791]] na trase [[Prater]] – [[Groß-Enzersdorf]]. Blanchard též poprvé úspěšně předvedl seskok [[padák]]em 3. října [[1785]], když ve [[Frankfurt nad Mohanem\|Frankfurtu nad Mohanem]] připoutal k padáku svého psa a spustil jej k zemi. Tento padák mu pak zachránil život 21. listopadu 1785, když po vzletu hrozilo balonu v důsledku přetlaku roztržení. Blanchard byl nucen prorazit na vrcholu balonu několik děr, ale ty se roztrhly a balon se řítil k zemi. Blanchard okamžitě uskutečnil první (neplánovaný a nedobrovolný) seskok padákem v historii lidstva a zachránil si tím život. === Rodina a smrt === Poprvé se Blanchard oženil roku 1774 v rodném Petit Andely s Viktorií Lebrunovou, s níž měl čtyři děti. Roku [[1796]] nebo 1797 se Blanchard podruhé oženil, a to s 26 letou [[Sophie Blanchard\|Marií Madeleine Sofií Armandovou]] (1778-1819), nadšenou příznivkyní vzduchoplavby, která se také naučila řídit balón. Manželé spolu uskutečnili řadu vzletů mj. i první let přes kanál La Manche v obráceném směru (z [[Calais]] do [[Dover (Anglie)\|Doveru]]). Roku 1808 při letu nad zámkem v [[Blois]] Blanchard spadl z výšky 18 metrů, ale nezabil se. Osudným se mu let balónem stal až 7. března [[1809]]. Během tohoto 66. letu postihla letce ataka [[iktus\|iktu]] (mozková mrtvice) a zemřel. Manželka pak pokračovala v létání samostatně, při jednom letu strávila v balónu noc nad Paříží a při svém 67. letu července 1819 se zabila pádem z hořícího balonu<ref>L.COUTIL, s. CCX-CCXIII</ref>. Blanchard byl autodidakt a stal se jedním z největších průkopníků letectví. Jeho zásluhy jsou nezaslouženě dnes poněkud pozapomínány. == Odkazy == === Reference === <references /> == Externí odkazy == * https://gallica.bnf.fr/ark:/12148/bpt6k4413682/f430.tableDesMatieres * {{Commonscat}} {{Autoritní data}}

Jean-Pierre Blanchard: Porovnání verzí