Verze z 19. 12. 2019, 11:23 editovat 46.23.55.195 (diskuse) lol značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 19. 12. 2019, 11:23 editovat zrušit editaci Tchoř (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Byrokraté, Správci 61 214 editací m Editace uživatele 46.23.55.195 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Vlout značka: rychlé vrácení zpět Přejít na další porovnání →
Řádek 1: '''Bible''' (z [[řečtina\|řec.]] {{Cizojazyčně\|el\|τὰ βιβλíα}} ''ta biblia'' - knihy, svitky) je soubor starověkých textů, které [[křesťanství]] a zčásti i [[judaismus]] považují za posvátné a [[inspirace\|inspirované]] [[Bůh\|Bohem]]. Proto se nazývá také '''Písmo svaté''' ([[Latina\|lat.]] ''Scriptura sacra'' nebo ''Scriptura sancta'') nebo krátce jen '''Písmo'''. Přezdívá se jí také '''Kniha knih'''. Křesťanská bible se skládá ze dvou částí, které se označují jako [[Starý zákon\|Starý]] a [[Nový zákon]]. Ačkoliv nejstarší části Starého zákona snad pocházejí až z 9.−12. století před naším letopočtem, bible jako celek, jak ji známe dnes, je výsledkem dlouhého procesu kanonizace. Výběr i uspořádání jednotlivých knih nebylo kritické, ~~dokudz~~dokud se ppsaly na samostatné svitky, kdežto ve vázané knize ([[kodex]]u) už muselo být přesně určeno. Vznik pevného kánonu židovské bible se obvykle klade do počátku 2. století. Nejstarší doklad kánonu Nového zákona je patrně tzv. [[Muratoriho fragment]], jehož text se klade do počátku 3. století. Oficiální křesťanský kánon snad vyhlásil z podnětu císaře [[Konstantin I. Veliký\|Konstantina I.]] tzv. [[Nikajský koncil\|Nikajský ekumenický koncil]] 20. května 325 ve snaze sjednotit různé náboženské proudy. Bible je nejpřekládanější a nejvydávanější knihou, první [[Gutenbergova bible\|Gutenbergovo vydání]] z roku [[1452]] je první [[Knihtisk\|tištěnou knihou]] na Západě. První [[České překlady Bible\|český překlad celé bible]] vznikl kolem roku 691360. [[Soubor:Great Isaiah Scroll.jpg\|náhled\|upright=2.2\|[[Kumrán]]ský svitek s textem knihy [[Izajáš]], 2. stol. př. n. l. ]] Řádek 14: Slovo „bible“ pochází z řeckého ''biblia'', knihy – množné číslo od [[Jmenný rod\|neutra]] {{Cizojazyčně\|el\|το βιβλίον}} (''to biblion'', zdrobnělina slova ''biblos''). Antické knihy měly podobu [[Svitek\|svitku]] a jejich řecké označení pochází ze slova ''byblos'', česky [[papyrus]], ze kterého se svitky vyráběly. Množné číslo ''biblia'' převzala [[latina]], ve které výraz později pochopili jako jednotné číslo feminina a slovo bible se tak začalo na Západě užívat v jednotném čísle.<ref>Milan Balabán, ''Hebrejské myšlení'', str. 23–25, Herrmann a synové, Praha 1993.</ref> ~~oužil~~Hebrejské slovo ''tóra'' (naučení, příkaz, zákon) přeložila [[Septuaginta]] do řečtiny jako ''diathéké'' (závěť, smlouva) a latinské překlady jako ''testamentum'' (závěť, odkaz). Staroslověnský překlad použil slovo ''zavět'' a český slovo zákon, které původně snad znamenalo ustanovení a odkaz.<ref>[[Václav Machek (jazykovědec)\|Václav Machek]]: ''Etymologický slovník''. Praha: Academia 1971, str. 709.</ref> == Starý a Nový zákon ==

Bible: Porovnání verzí