Ofión: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: doplnění referencí; kosmetické úpravy
přepracování, zdroje, interpretace, pryč děsivý infobox
značka: odstraněn infobox
Řádek 1:
'''Ofión''' ([[Starořečtina|starořecky]] ''Ὀφίων''), též '''Ofioenus''' (''Ὀφιονεύς'') je [[Řecká mytologie|řecká mytická postava]] nepříliš jasné povahy povahy a funkce. Nejucelenější zmínka o Ofiónovi se objevuje v eposu ''[[Argonautika]]'' z [[3. století př. n. l.]], sepsaného [[Apollónios z Rhodu|Apollóniem Rhódským]], který shrnuje [[Orfeus|Orfeovu]] píseň o stvoření světa:
{{infobox - osoba}}
V řecké [[mytologie|mytologii]] '''Ofión''' ([[starořečtina|starořecké]] Ὀφίων znamená „had“), nazývaný rovněž Ophioneus (Ὀφιονεύς), vládl světu společně s [[Eurynomé]], než byli oba dva svrženi [[Kronos|Kronem]] a [[Rhea|Rheou]].
 
{{Citát v rámečku|Zpíval o tom, jak nebe, země a moře byly kdysi nerozlišené jedno, a teprve po úporném zápase se rozdělily; také o tom, jak hvězdy a měsíc a slunce běh si navždy ponechaly své místo na obloze; a o tom, jak povstaly hory, a o tom, jak byly spolu s šumícími řekami a jejich [[Nymfy|nymfami]] stvořeni i všichni zeměplazi. Zpíval o tom jak jako první Ofión a [[Eurynomé (ókeanovna)|Eurynomé, dcera Ókeanova]], vládli sněžnému [[Olymp|Olympu]], jak je síla paží donutila předat své místo [[Kronos|Kronovi]] a [[Rheia|Rheie]], jak padli do vln Ókeanu,...}}
Podle [[Pelasgický mýtus o stvoření světa|pelasgického mýtu o stvoření světa]] se právě všichni [[Pelasgové]] zrodili z Ofióna, respektive z jeho zubů.
 
Ofión se také objevuje v kosmogonii [[Ferekýdés ze Syru|Ferekýda ze Syru]], mytografa z [[6. století př. n. l.]], která se však zachovala pouze ve zlomcích, podle které na počátku existovala trojice božstev [[Chronos]], Zas a [[Chthonía]]. Podle [[Órigenés|Órigenova]] díla ''[[Proti Kelsovi]]'' Feredýkos tvrdil že proběhla válku o vládu na nebesích během které proti sobě stál Ofioneus a Kronos<ref group="pozn.">Kronem je nejspíše myšlen Chronos objevující se v dalších zlomcích Feredýkova mýtu.</ref>, přičemž Ofioénea ztotožnil Órigenés s biblickým hadem z rájem. Mezi válčícími stranami byla uzavřena dohoda podle které ta jež spadne do Ókeanu bude považována za poraženou, zatímco druhá získá vládu nad nebesy.<ref>{{Citace elektronické monografie
== Zdroje ==
| příjmení =
| jméno =
| autor = Órigénes
| odkaz na autora = Órigénes
| titul = Proti Kelsovi, Kniha VI, kapitola 42-43
| url = http://www.newadvent.org/fathers/04166.htm
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 16.12.2019
| vydavatel = New Advent
| jazyk = en
}}</ref> Historik [[Filón z Byblu]], podle svědectví [[Eusebios z Kaisareie|Eusébia z Kaisareie]], prohlašoval že Ferekýdos převzal Ofioena a Ofionidai „Ofiónovce“ od [[Féničané|Féničanů]].<ref name="West">{{Citace periodika
| příjmení = West
| jméno = Martin L.
| autor =
| odkaz na autora = Martin Litchfield West
| spoluautoři =
| titul = Three Presocratic Cosmologies
| periodikum = The Classical Quarterly
| odkaz na periodikum =
| rok vydání = 1963
| měsíc vydání =
| ročník = 13
| číslo = 2
| strany = 154-176
| url =
| issn =
| jazyk =
}}</ref>
 
Mezi další torzovité zmínky náleží:
V Heptamychii od [[Ferekýdés ze Syru|Ferekýda ze Syru]] je první doložená zmínka o Ofiónovi.
 
* ''Mythographus Primus'' uvádí že filosofové ztotožňují Ofióna s Ókeanem
Příběh Ofióna a Eurynomé byl zřejmě populární v [[Orfeus|orfické]] poesii, z níž se dochovaly pouze zlomky.
* [[Nonnos z Panopole]] ve své ''Dionýsiace'' také nejspíše ztotožňuje Ofióna s Ókeanem, ale také s [[Úranos|Úranem]]<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| autor = Nonnus z Panopole
| odkaz na autora = Nonnus z Panopole
| titul = Dionýsiaka, Kniha VIII.110, Kniha XII.43
| url = https://www.theoi.com/Titan/TitanOphion.html
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 17.12.2019
| vydavatel = Theoi
| jazyk = en
}}</ref>
* Ve zlomcích z [[Kallimachos z Kyrény|Kallimachova]] díla ''Aitía'' je Ofión pravděpodobně ztotožněn s Úranem a Ofionidai s [[titáni|titány]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| autor = Kallimachos
| odkaz na autora = Kallimachos z Kyrény
| titul = Aitiá, fragment 177
| url = https://www.theoi.com/Titan/TitanOphion.html
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 18.12.2019
| vydavatel = Theoi
| jazyk = en
}}</ref>
* [[Lykofrón (básník)|Lykofrón]] ve svém díle ''Alexandra'' tvrdí že Diův trůn kdysi náležel Ofiónovi a že Rhea svrhla Eurynomé do [[Tartaros|Tartaru]] svými pěstmi.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| autor = Lykofrón
| odkaz na autora = Lykofrón (básník)
| titul = Alexandra 1191
| url = https://www.theoi.com/Titan/TitanOphion.html
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 18.12.2019
| vydavatel = Theoi
| jazyk = en
}}</ref>
 
== Interpretace ==
[[Apollónios z Rhodu]] ve své [[Argonautica|Argonautice]] (1.495f) shrnuje píseň o Orfeovi:
 
Jméno Ofión vychází ze starořeckého ''ὄφῐς'' ofis „had“, ale jeho hadí povaha nikde v pramenech explicitně zmiňována, ale odpovídá jí fakt že Ofiónova partnerka Eurynomé byla ve [[Figeléia|Figeléii]] ctěna v podobě [[Mořská panna|mořské panny]]. [[Martin Litchfield West|Martin L. West]] se domnívá že Ofión a jeho děti Ofionidai, které snad zplodil s Euryonomé, mají přirozenost monster a celou tuto rodinu přirovnává k [[Týfón]]ovi a [[Echidna|Echidně]], včetně jejich nestvůrných dětí jako je [[Hydra (mytologie)|Hydra]], [[Kerberos]] nebo [[Chiméra (mytologie)|Chiméra]], kteří jsou z řecké mytologie lépe známi. V širším kontextu je pak spojuje s dalšími rody s hadími rysy či příslušníky, kteří jsou protivníky bohů jako jsou severští [[Jotnar|jotunové]], zarathuštrický [[Angra Mainju|Ahriman]] a jeho [[Daéva|daévové]] nebo také mezopotámskou [[Tiámat]] a jejími potomky. V některých podáních navíc Týfón nebyl svržen do Tartaru či pod [[Etna|Etnu]], ale do jezera či moře, podobně jako Ofión padl do Ókeanu.<ref name="West"/>
Zpíval o tom, jak nebe, země a moře byly kdysi nerozlišené jedno, a teprve po úporném zápasu se rozdělily; také o tom, jak hvězdy a měsíc a slunce běh si navždy ponechaly své místo na obloze; a o tom, jak povstaly hory, a o tom, jak byly spolu s šumícími řekami a nymfami stvořeny i všechny zeměplazy. A zpíval o tom, jak nejdříve ze všeho Ofión a Eurynomé, dcera [[Okeanos|Okeana]], vládli ze sněžného [[Olymp]]u, a jak se kdysi ten první vzdal své výsady pro Chrona a ona ji darovala Rhei, a jak oba spadli do vln Okeanu; jak však ti druzí dva vládli nad požehnanými [[Titáni|Titány]], když [[Zeus]] byl ještě dítě a žil v jeskyni Dikté; a ze země zrození [[Kyklopové]] ho ještě nevyzbrojili klínem s hromem a bleskem; tím vším, čím Zeus nakonec proslul.
 
Původ Ofióna je nejasný, nemusel mít žádné rodiče, mohl se zrodit v Tartaru<ref>{{Citace monografie
Lykofrón (1191) vypravuje, že Diova matka, kterou byla Rhea, byla obratná v zápasení a svrhla bývalou vládkyni Eurynomé do [[Tartaros|Tartaru]].
| příjmení = Schibli
| jméno = Hermann S.
| titul = Pherekydes of Syros
| vydavatel = Oxford: Clarendon Press
| místo =
| rok = 1990
| strany = 128-129
| isbn = 978-0-19-814383-3
}}</ref> nebo být synem Chrona a Chthónie, vzhledem k tomu že sám Chronos má v pozdních zdrojích hadí přirozenost.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Kirk
| jméno = Geoffrey S.
| titul = The Presocratic Philosophers: A Critical History with a Selection of Texts
| vydavatel = Cambridge University Press
| místo =
| rok = 1984
| strany = 48-72
| isbn = 978-0521274555
}}</ref> Po svém zrození byl Ofión nejspíše velmi silný a vyhrožoval tím že se stane králem nebes či se jím skutečně stal – vzhledem k podáním podle kterých Ofión vládl před Kronem.<ref group="pozn.">M. L. West přirovnává motiv Ofiónovy vlády před Kronem k [[Zarathuštrismus|zarathuštrickému]] motivu podle kterého devět tisíc let po stvoření vládl světu Ahriman.</ref> Podání o dohodě podle které bojující strana která spadne do Ókeanu prohraje připomíná [[Sparta|spartský]] rituál, během kterého dvě skupiny chlapců zápasily na místě zvaném Platanistas a ta která padla do příkopu jež ho obklopoval byla považována za poraženou.<ref name="West"/>
 
Ztotožnění s Ókeánem, jakožto Titánem i moře-řekou obtékající svět, kromě přímé identifikace a Ofiónova pádu do něj napovídá i jiné skutečnosti. Ókeanos je otcem [[Eurynomé (okeánovna)|Eurynomé]], jež povila [[Zeus|Diovy]] [[Charitky]], která může být totožná s Eurynomé zmiňované Apollóniem Rhodským jako Ofiónova družka, a taktéž je mu v pozdějších pramenech přisuzována hadí přirozenost. Řeky jsou obecně srovnává s hady a hadem obklopujícím svět je například také severský [[Jörmungandr|Jörmungand]].<ref name="West"/>
[[Nonnos z Panopole]] nechává ve svém díle Dionysiaca [[Héra|Héru]] promlouvat takto (8.158f):
 
Ofión se také objevuje v takzvaném ''pelasgickém mýtu o stvoření světa'' [[Robert Graves|Roberta Gravese]], který je však literárním dílem , nikoliv akademickou rekonstrukcí. Podle něj na počátku povstala z Chaosu
Půjdu k nejzazším hranicím oceánu a budu mít účast na krbu nejstarší [[Tethys]]; přejdu k domu [[Harmonia|Harmonie]] a budu bydlet s Ofiónem.
bohyně Eurynomé. Protože nemohla najít oporu pro své nohy, oddělila od oblohy moře a začala tančit na jeho vlnách. Při tanci, kterým se pohybovala směrem k jihu, se za ní začal zvedat severní vítr, s kterým se dalo začít tvořit svět. Třením v dlaních stvořila z tohoto větru Ofióna, který se posléze začal ovíjet kolem božské Eurynomé a nakonec se s ní spojil. Z tohoto spojení vzniklo vejce všehomíra, které Eurynomé změněná na holubici vyseděla a které na její příkaz Ofión obtočil. Teprve pak vejce prasklo vedví a následně se z něj vylíhly všechny věci, které nás obklopují - slunce, měsíc, planety hvězdy, hory, řeky, stromy, rostliny a živočichové. Oba dva se poté usadili na hoře Olympu, kde Ofión rozzlobil Eurynomé tvrzením, že celý svět je jeho dílem. Ta mu poté vykopla zuby, poranila ho patou na hlavě a zahnala do temných děr pod zemí.<ref name="Eliade">{{Citace monografie
 
| příjmení1 = Graves
''Harmonie'' je v tomto textu uvedena zřejmě omylem, jedná se totiž o ''Eurynomé''. Ofióna dále znovu zmiňuje [[Nonnos z Panopole|Nonnos]] (12.43):
| jméno1 = Robert
 
| odkaz na autora1 = Robert Graves
Poblíž věštecké zdi uviděla první tabulku, starou jako nekonečná minulost, obsahující najednou všechny věci: bylo na ní vše, co Ofión, svrchovaný pán, stvořil, vše, co tento starodávný [[Kronos]] dokázal.
| titul = Řecké mýty
 
| vydavatel = Levné knihy KMa
Máme tedy fragmenty spisů raného filozofa [[Ferekýdés ze Syru|Ferekýda ze Syru]] (6. století př. n. l.) s vymyšlenými legendami nebo mýty, kde síly známé jako Zas a Chronos ("Čas") a Chthonie ("ze Země zrozená") existují od samého počátku, když Chronos stvořil vesmír. Některé fragmenty této práce se zmiňují o narození Ofióna a o bitvě bohů mezi Cronem (nejedná se o Chrona) na jedné straně a Ofiónem a jeho dětmi na straně druhé. Bylo přitom dohodnuto, že která strana bude druhou zatlačena až do ''Ogenu'', ta prohraje, zatímco vítěz obdrží za odměnu nebe.
| místo = Praha
 
| rok = 2004
[[Eusebios z Kaisareie]] ve svém díle ''Praeparatio'' (1.10) cituje Filóna z Byblu, který prohlašuje, že [[Ferekýdés ze Syru|Ferekýdés]] převzal Ofióna a Ofiónidy od Féničanů.
| strany = 21-22
 
| isbn = 80-7309-153-4
== Interpretace ==
}}</ref>
 
== Odkazy ==
[[Robert Graves]] se ve své knize ''Řecké mýty'' pokusil zrekonstruovat [[pelasgický mýtus o stvoření světa]], který zahrnuje báji o stvoření Ofióna bohyní Eurynomé, která povstala nahá z Chaosu. Protože Eurynomé nemohla najít oporu pro své nohy, oddělila od oblohy moře a začala tančit na jeho vlnách. Při tanci, kterým se pohybovala směrem k jihu, se za ní začal zvedat severní vítr, s kterým se dalo začít tvořit svět. Třením v dlaních stvořila z tohoto větru Ofióna, který se posléze začal ovíjet kolem božské Eurynomé a nakonec se s ní spojil. Z tohoto spojení vzniklo vejce všehomíra, které Eurynomé změněná na holubici vyseděla a které na její příkaz Ofión obtočil. Teprve pak vejce prasklo vedví a následně se z něj vylíhly všechny věci, které nás obklopují - slunce, měsíc, planety hvězdy, hory, řeky, stromy, rostliny a živočichové. Oba dva se poté usadili na hoře [[Olymp]]u, kde Ofión rozzlobil Eurynomé tvrzením, že celý svět je jeho dílem. Ta mu poté vykopla zuby, poranila ho patou na hlavě a zahnala do temných děr pod zemí.
=== Poznámky ===
<references group="pozn." />
 
=== Reference ===
<references />
 
== LiteraturaExterní odkazy ==
* [https://www.theoi.com/Titan/TitanOphion.html Theoi – Titan Ophion]
* Robert Graves ([[1982]]) Řecké mýty - Odeon, [[Praha]].
 
{{Řecká mytologie}}
 
[[Kategorie:BájníŘečtí tvorové řecké mytologiebohové]]
[[Kategorie:StvořitelskáMytičtí božstvahadi]]