Voděrady (Bílence): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: standardizace parametru „aktuální k“ |
Historie, náboženství, pamětihodnosti |
||
Řádek 17:
| zeměpisná délka = 13.5155556
| nadmořská výška = 258
| loc-map = {{LocMap | Česko | label = Voděrady |
| web =
| commonscat = Voděrady (Bílence)
}}
'''Voděrady''' ({{Vjazyce2|de|''Wodierad''}}) jsou malá vesnice, část obce [[Bílence]] v
Voděrady leží v
== Název ==
Název Voděrady označoval (pravděpodobně ironicky) lidi, kteří mají rádi vodu, ale existuje také možnost, že byl odvozen z příjmení Voděrad ve významu ves Voděradovy rodiny. V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: de Wodihrade (1281), in Wodyerad (1362), in Woyerad (1372), na Voděradech (1495) nebo Wodierad a Woděrad (1846).<ref name="profous"/>
== Historie ==
Voděrady byly od třináctého století sídlem drobného šlechtického statku. [[První písemná zmínka]] o vesnici pochází z roku [[1229]] a je uvedena ve druhém svazku edice pramenů {{Cizojazyčně|la|''[[Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae]].''}} V roce 1281 ve Voděradech sídlili Bohuš a Beneš z Voděrad, kteří byli uvedeni jako svědci na listině, kterou Chotěbor z Račic odkázal [[křimov]]ský újezd [[Chomutov (zámek)|chomutovské komendě]] [[Řád německých rytířů|řádu německých rytířů]].<ref name="binterova"/> V letech 1362–1372 je písemně doložena existence voděradské [[tvrz]]e, která i se vsí patřila Litoltovi z Moravěvsi.<ref name="andel"/> Okolo roku 1387 ji získal Bořita ze Pšovlk. Z jeho příbuzných patřila roku 1412 Albrechtovi a v roce 1415 Křížovi ze Pšovlk. Roku 1495 byl majitelem Jindřich z Vřesovic a v roce 1519 Bedřich [[Satanéřové z Drahovic|Satanéř z Drahovic]]. Po Bedřichovi Voděrady připadly Pavlovi, který je vlastnil ještě roku 1544. Po něm na tvrzi sídlil v roce 1579 Cyril Satanéř z Drahovic a po něm Kryštof, který vesnici prodal Magdaléně Lobkovicové ze Salmu. O čtyři roky později od ní vesnici koupil Václav mladší Hochhauser z Hochhausu a od roku 1601 statek spravovala jeho manželka Marie. Když jejich syn dosáhl dospělosti, prodal roku 1613 Voděrady Anně Hruškové z Března, rozené z Hochhauzu. Její dcery Eva Kelblová, Alžběta Kaplířocá a Brigita statek prodaly roku 1629 Pavlovi Michnovi z Vacínova, který jej připojil k [[Bílence (zámek)|Bílencům]]. Nepotřebná tvrz poté chátrala a roku 1652 je uvedena jako pustá.<ref name="sedlacek"/> Stávala v poli jihovýchodně od vesnice. Terénní nerovnosti po [[Příkop (válečnictví)|příkopu]] a pozůstatcích zdiva byly patrné ještě na počátku dvacátého století.<ref name="andel"/>
Během [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] zpustla řada usedlostí a podle [[Berní rula|berní ruly]] z roku 1654 ve vsi žil pouze jeden [[sedlák]] a pět [[chalupník]]ů. Dohromady jim patřily tři potahy, čtrnáct krav, šest [[Jalovice|jalovic]], jedna ovce, jedenáct prasat a jedna koza. Hlavním zdrojem obživy bylo pěstování [[pšenice]] a [[Žito|žita]]. Bílenecký statek včetně Voděrad patřil od roku 1637 k [[Postoloprty (zámek)|postoloprtskému]] panství Václava Michny z Vacínova,<ref>Binterová (2001), s. 52.</ref> ale roku 1667 od něj byly obě vsi odděleny. O rok později se staly součástí panství [[Záluží (Litvínov)|Záluží]], nicméně v letech 1694–1704 byly Bílence správním centram statku Bílence a Voděrady, ke kterému patřily také [[Hořetice (Žiželice)|Hořetice]] a [[Žiželice (okres Louny)|Žiželice]].<ref>Binterová (2001), s. 6.</ref> Statek vlastnili [[Kolowrat-Krakowští|Krakovští z Kolovrat]] a roku 1738 jej od nich koupil [[kníže]] Jindřich z Auersperku a připojil k [[Červený hrádek (zámek, Jirkov)|červenohrádeckému]] panství.<ref>Binterová (2001), s. 7.</ref>
V polovině osmnáctého století si ve Voděradech soukromý mlynář pronajímal od vrchnosti mlýn a jedna [[Židé v Česku|židovská]] rodina provozovala [[Koželuh|koželužskou]] dílnu, u které také obchodovala s dobytkem, plátnem, peřím a řemeny. Roku 1880 byl založen [[sbor dobrovolných hasičů]].<ref name="b53">Binterová (2001), s. 53.</ref> Mlýn fungoval až do [[První světová válka|první světové války]]. Vodu k němu přiváděl zaniklý [[náhon]] od jezu mezi hořeneckým mlýnem a Bílenci. Zanikl také rybník, který býval u cesty do Škrle. Zásobování [[Pitná voda|pitnou vodou]] zajišťovala jediná studna. Neměla však dostatek vody, a proto si pro ni voděradští chodili až do Bílenců nebo hořeneckého mlýna. Nová, osmnáct metrů hluboká studna, byla vyhloubena až ve třicátých letech dvacátého století poblíž Ovčího mostu přes [[Chomutovka|Chomutovku]]. Na konci šedesátých let byl postaven [[vodovod]], který přivádí vodu z [[Údlice|údlického]] [[vodojem]]u.<ref>Binterová (2001), s. 54.</ref> Od roku 1869 jsou Voděrady částí obce Bílence.<ref name="prehled-obci"/>
Až do roku 1925 fungoval zdejší ovčín, který si poté koupila první česká rodina, jež se do vesnice přistěhovala. Roku 1926 byla do vsi zavedena elektřina. I v období po první světové válce bývalo hlavním zdrojem příjmů zemědělství. Pěstovalo se obilí, brambory, hrách a [[cukrová řepa]]. Před [[Druhá světová válka|druhou světovou válkou]] se zvýšil podíl pěstované zeleniny ([[Hlávkové zelí|zelí]], [[Locika setá|hlávkový salát]], okurky) a [[Pícnina|pícnin]] ([[Tolice vojtěška|vojtěška]], [[jetel]], [[vikev]]). Produkty a přebytky z hospodářství se prodávaly v Chomutově. Ne všichni obyvatelé měli dostatečně velké pozemky, a proto si lidé přivydělávali řemesly nebo obchodem. Ve vesnici bývala hospoda s prodejem lihovin a tabáku a malý obchod s lahvovým pivem a minerálkami.<ref>Binterová (2001), s. 55.</ref>
Na začátku druhé světové války voděradští muži nastoupili do armády a první z nich padli už v roce 1940.<ref>Binterová (2001), s. 58.</ref> Do vesnice a jejího okolí spadlo při bombardovacích náletech mnoho bomb. Dne 15. února 1945 byly bombami poškozeny tři usedlosti, hospoda a stodola usedlosti čp. 11. [[Rudá armáda]] do Voděrad dorazila večer 8. května 1945 a zanechala v nich jeden [[tank]] s posádkou. V průběhu jara a léta roku 1946 byli čtyřmi transporty [[Vysídlení Němců z Československa|vystěhováni němečtí obyvatelé]].<ref name="b59">Binterová (2001), s. 59.</ref>
Ve druhé polovině dvacátého století byla zbořena řada statků, které lemovaly původní náves.<ref name="b59"/> Zbořen měl být i Ovčí most, ale roku 1993 byl opraven. Část domů sloužila na počátku 21. století jako rekreační chalupy.<ref>Binterová, s. 60.</ref>
== Obyvatelstvo ==
Řádek 48 ⟶ 45:
{| class="wikitable" style="text-align:right;"
|+ Vývoj [[Počet obyvatel|počtu obyvatel]] a
|-
!
Řádek 91 ⟶ 58:
| colspan="15" align="center" | {{Malé|Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů obce [[Bílence]].}}
|}
=== Náboženství ===
Voděrady patřily až do roku 1910 k [[Římskokatolická farnost Vysočany|římskokatolické farnosti Vysočany]]. Hřbitov ve vesnici nebyl, a mrtví se pohřbívali ve [[Škrle|Škrli]].<ref name="b53"/> Později byly Voděrady součástí [[Římskokatolická farnost Údlice-Přečaply|farnosti Údlice–Přečáply]]<ref name="katalog-dieceze"/> a po jejím zániku připadly k [[Římskokatolická farnost – děkanství Chomutov|chomutovskému děkanství]].
== Doprava ==
Voděrady leží na [[Silnice III. třídy|silnici třetí třídy]] č. 25117, která sem vede z Bílenců a zde končí.<ref name="rsd"/> Se silnicí č. 25116 je vesnice spojena krátkou komunikací a u jejich křižovatky stojí zastávka autobusové linkové dopravy.<ref name="mapa"/> Nejbližší železniční stanice jsou ''Hořetice'' na [[Železniční trať Praha – Lužná u Rakovníka – Chomutov/Rakovník|trati Lužná u Rakovníka – Chomutov]] vzdálené asi pět kilometrů. Chomutovské stanice na [[Železniční trať Chomutov–Cheb|trati Chomutov–Cheb]] jsou asi devět kilometrů daleko. Nevedou tudy žádné turisticky značené trasy ani cyklotrasy.<ref name="mapa"/>
== Pamětihodnosti ==
Voděradská kaple Srdce Panny Marie<ref name="b59"/> byla postavena na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Po roce 1945 chátrala, a jeden čas sloužila dokonce jako kurník. Opravena a znovu vysvěcena byla až roku 1994. U vjezdu do vesnice stojí nad silnicí kříž z roku 1866.<ref name="b53"/>
== Galerie ==
Řádek 106 ⟶ 76:
== Reference ==
<references>
<ref name="binterova">{{Citace monografie
| příjmení = Binterová
| jméno = Zdena
| titul = Bílence
| vydavatel = Okresní muzeum Chomutov
| místo = Chomutov
| rok = 2001
| počet stran = 64
| isbn = 80-239-4168-2
| strany = 50
| poznámka = Dále jen Binterová (2001)
}}</ref>
<ref name="andel">{{Citace monografie
| editoři = [[Rudolf Anděl]]
| titul = Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
| vydavatel = Nakladatelství Svoboda
| místo = Praha
| rok = 1984
| počet stran = 664
| svazek = III. Severní Čechy
| kapitola = Voděrady – tvrz
| strany = 517
}}</ref>
<ref name="sedlacek">{{Citace monografie
| příjmení = Sedláček
| jméno = August
| odkaz na autora = August Sedláček
| titul = Hrady, zámky a tvrze Království českého
| url = https://archive.org/details/hrady-zamky-tvrze-14-litomericko
| vydavatel = Šolc a Šimáček
| místo = Praha
| rok = 1923
| počet stran = 502
| svazek = XIV. Litoměřicko a Žatecko
| kapitola = Tvrze okolo Borku
| strany = 274
}}</ref>
<ref name="katalog-dieceze">{{Citace monografie
| titul = Katalog litoměřické diecéze AD 1997
| vydavatel = Biskupství litoměřické
| místo = Litoměřice
| rok = 1997
| počet stran = 432
| kapitola = Přehled jednotlivých farností diecéze
| strany = 198
}}</ref>
<ref name="Domy">{{Citace elektronické monografie
| korporace = Ministerstvo vnitra ČR
| odkaz na korporaci = Ministerstvo vnitra České republiky
| titul = Adresy v České republice
| url = http://aplikace.mvcr.cz/adresy/Region.aspx?regid=20213
| datum přístupu = 2014-07-17
}}</ref>
<ref name="Katastr">{{Citace elektronické monografie
| korporace = Územně identifikační registr ČR
| titul = Územně identifikační registr ČR
| url = http://www.uir.cz/katastralni-uzemi/604151
| datum vydání = 1999-01-01
| datum přístupu = 2009-10-22
}}</ref>
<ref name="profous">{{Citace monografie
| příjmení = Profous
| jméno = Antonín
| odkaz na autora = Antonín Profous
| příjmení2 = Svoboda
| jméno2 = Jan
| odkaz na autora2 = Jan Svoboda (lingvista)
| titul = Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny
| vydavatel = Nakladatelství Československé akademie věd
| místo = Praha
| rok = 1957
| počet stran = 868
| svazek = IV. S–Ž
| typ kapitoly = heslo
| url kapitoly = https://mjc.ujc.cas.cz/search.php?where=strana&svazek=IV&heslo=0590
| kapitola = Voděrady, Woděrad
| strany = 590–591
}}</ref>
<ref name="sldb2001">{{Citace monografie
| titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl)
| url = http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/9200404384/$File/13n106cd1.pdf
| vydavatel = Český statistický úřad
| místo = Praha
| rok = 2006
| počet stran = 760
| strany = 376, 377
| isbn = 80-250-1310-3
}}</ref>
<ref name="sldb2011">{{Citace monografie
| titul = Statistický lexikon obcí České republiky 2013
| url = http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/0D0030CBD5/$File/4116-13_e.pdf
| vydavatel = Český statistický úřad
| místo = Praha
| rok = 2013
| počet stran = 900
| strany = 289
| isbn = 978-80-250-2394-5
}}</ref>
<ref name="sldb1921">{{Citace monografie
| titul = Statistický lexikon obcí v Republice Československé
| svazek = I. Čechy
| vydavatel = Státní úřad statistický
| místo = Praha
Řádek 118 ⟶ 185:
}}</ref>
<ref name="sldb1930">{{Citace monografie
| titul = Statistický lexikon obcí v Republice Československé
|
| vydavatel = Státní úřad statistický
| místo = Praha
Řádek 136 ⟶ 202:
}}</ref>
<ref name="rsd">{{Citace elektronické monografie
| titul = Silniční a dálniční síť ČR (veřejná aplikace)
| url = https://geoportal.rsd.cz/webappbuilder/apps/7/?composition=aab30
| datum přístupu = 2017-12-18
| vydavatel =
}}</ref>
<ref name="prehled-obci">{{Citace elektronické monografie
| titul = Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí
| url = https://www.czso.cz/documents/10180/20537734/13008415abc.pdf
| datum vydání = 2015-12-21
| datum přístupu = 2019-07-13
| vydavatel = Český statistický úřad
629 | formát = PDF online
}}</ref>
</references>
===
* {{Citace monografie
| příjmení = Binterová
| jméno = Zdena
| odkaz na autora = Zdena Binterová
| titul = Bílence
| vydavatel = Okresní muzeum Chomutov
| místo = Chomutov
| rok = 2001
| počet stran = 64
| isbn = 80-239-4168-2
| kapitola = Voděrady
| strany = 50–60
}}
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{KM|604151|katastru Bílence}}
| |||