Nová Ves u Klikova: Porovnání verzí

'''Nová Ves u Klikova''' (''německy'' '{{Vjazyce2|de|''Kößlersdorf''', ''}} hovorově'' '''Najdorf''') je [[Zaniklé sídlo|zaniklá]] vesnice v [[Jihočeský kraj|Jihočeském kraji]], při [[Dolní Rakousy|dolnorakouských]] hranicích.<ref name="Kostohryzová, 2011-10-20"/> Ves se nachází v stejnojmenném katastrálním území, které je součástí obce [[Rapšach]]. Na okraji katastrálního území protéká řeka [[Dračice]]. V roce 2011 zde trvale nikdo nežil,<ref name="sldb2011" /> v obci je evidován jediný objekt – bývalá hájovna.

Německojazyčný název {{Cizojazyčně|de|''Kößlersdorf''}} je odvozen od jména ředitele chlumeckého panství Hermana Kößlera. Do roku 1920 se souběžně používal českojazyčný název Nová Ves. Po přičlenění nedaleké [[Nová Ves nad Lužnicí|Nové Vsi nad Lužnicí]] spolu s dalšími obcemi tzv. [[Vitorazsko|Vitorazska]] k Československu v roce 1920 nastala situace, kdy na území Třeboňského okresu bylo potřeba navzájem odlišit dvě stejnojmenné obce. Proto se začal užívat úřední název Nová Ves u Klikova, podle příslušného poštovního úřadu. Zároveň již nejstarší sklářská osada v 17. století je v pramenech označována jako „Huť u Klikova“ (také jako Skleněná Huť, Officina vitraria Chlumecencis, Chlumetzer Glasshütte).

V běžné mluvě se nejvíce používal – a stále používá – lidový název ''Najdorf.''.{{Fakt/dne|20191214171436|}}

Nejstarším osídlením v místě byla sklářská osada při vrchnostenské sklárně založené roku [[1753]]. V roce 1769 žilo u 115 osadníků – tavičů, tovaryšů, pomocníků, dřevorubců a jejich žen a dětí. Sklářská osada farou příslušela k poměrně vzdálenému kostelu v [[Lutová|Lutové]], tehdy jedinému farnímu kostelu na panství. (Zároveň při sklárně existovala kaple.) Pro vyčerpání zásob dřeva v okolí byla tato „starástará huť“huť přesunuta roku [[1782]] severněji do místa, kde vznikla osada Nová Huť.

V roce 1782 byla přeložena sklárna z lokality pozdější Nové Vsi do lesů blíže k [[Chlum u Třeboně|Chlumu]]. Při sklárně vznikla osada Nová Huť (německy ''{{Cizojazyčně|de|Fichtenthal''}}). K zastavení provozu sklárny a odchodu sklářů došlo v roce 1826. Po zrušení sklárny zde vzniknul malý vrchnotenský dvůr Huťský dvůr (německy {{Cizojazyčně|de|Hüttenhof}}). V 80.osmdesátých letech 19. století byl dvůr přeměněn na sídlo polesí. Při lovech zde pobýval majitel panství a následník rakousko-uherského trůnu [[František Ferdinand d'Este]].

Novou Ves založil hrabě Jan František [[Fünfkirchenové|Fünfkirchen]] v letech 1791/1792 a pojmenoval ji {{Cizojazyčně|de|Kößlersdorf}} podle ředitele zdejšího panství [[Chlum u Třeboně|Chlum]] a svého rádce Hermana Kößlera († &nbsp;&nbsp;1807). Založení vesnice bylo součástí tzv. fünfkirchenovské kolonizace, která měla řešit tehdejší hlavní problém panství Chlum – nedostatek půdy pro domkáře a bezzemky. Zároveň podle historika Emanuela Janouška byla většina z padesáti příchozích kolonistů z německojazyčných oblastí, což byl na českém panství Chlum nový prvek.<ref>{{Citace monografie

Místní obecná škola byla do roku [[1875]] dvojjazyčná. Novostavbu německojazyčné školy, která byla otevřena v roce 1892, financoval spolek [[Deutscher Schulverein]]. (Německojazyčná škola byla zrušena po roce 1918 a znovuobnovena ve válečných letech). Novostavbu českojazyčné otevřela [[Ústřední matice školská]] v roce 1896 a existovala s přestávkou válečných let do vysídlení obce roku 1953.

V květnu 1945 následoval [[Vysídlení Němců z Československa|odsun]]/[[Vysídlení Němců z Československa|vyhnání]] několika rodin do [[Rakousko|Rakouska]]. Dne 24. &nbsp;května 1945 byli zastřeleni tři občané z obce – mezi nimi i starosta Alfred Apfelthaler – partyzány [[Vladimír Hobza|Vladimíra Hobzy]] v [[Tušť|Tušti]].<ref>{{Citace monografie