Skalák u Senotína: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Robot: Opravuji 1 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15)
Odkazy, typografie, závěrečné sekce, portály
Řádek 8:
| vyhlásil = Okresní úřad Jindřichův Hradec
| kód = 2218
| umístění = Nová Bystřice[[Senotín]]
| nadmořská výška = 662 - 670662–670
| zeměpisná šířka = 49.0641389
| zeměpisná délka = 15.1573722
Řádek 16:
| název nižšího celku = Jindřichův Hradec
| commonscat = Skalák u Senotína
| loc-map = {{LocMap | Česko | lat_deg = 49 | lat_min = 3 | lat_sec = 51 | lon_deg = 15 | lon_min = 9 | lon_sec = 27 | caption = | label = Skalák u Senotína | position = top | mark = Green pog.svg | relief = 1 | float = center }}
}}
'''Skalák u Senotína''' je [[přírodní rezervace]] ev. č. 2218.<ref name="aopk">{{Citace elektronické monografie
Řádek 31:
| jazyk =
| strana =}}
</ref> Nachází se poblíž obce [[Senotín]]a u [[Nová Bystřice|Nové Bystřice]] v&nbsp;[[Jihočeský kraj|Jihočeském kraji]] v areálu [[přírodní park Česká Kanada|přírodního parku Česká Kanada]] v&nbsp;Česku. Rezervace byla vyhlášena nařízením Okresního úřadu Jindřichův Hradec č. 6/2002 roku 2002.<ref name="urady">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = anonym
| jméno =
Řádek 46:
</ref>
 
Rozkládá se v&nbsp;nadmořské výšce od 662 do 670&nbsp;m n. m.<ref name="aopk" /> Na rozloze zhruba 14&nbsp;hektarů se nachází oligotrofní až mezotrofní rybník Skalák, který lemují mokřady, rašeliniště, [[vřesoviště]] a suché pastviny s balvanitými rozpady.<ref name="botanika">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Ekrtová
| jméno = Ester, Mgr.
Řádek 78:
 
== Historie ==
Na dnešním místě rybníka Skalák se vodní plocha a přilehlé mokřady objevují nejpozději v druhé polovině 18. století, zobrazení v [[První vojenské mapování|I. (josefském)prvním vojenském mapování]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
Řádek 90:
| místo =
| jazyk =
}}</ref> VNa II.mapách [[Druhé vojenské mapování|druhého]] ani ve[[Třetí III.vojenské vojenskémmapování|třetího vojenského mapování]] není rybník patrný,. jeJe možné, že v případě neobhospodařování zarostl.<ref name="oldmap">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
Řádek 120:
</ref>
 
Ochrana nad územím byla vyhlášena 9. prosince 2002 nařízením Okresního úřadu Jindřichova Hradce s datem účinnosti od 24. &nbsp;prosince 2002.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = AOPK ČR - PR Skalák u Senotína
| url = http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=2218
| datum přístupu = 2013-12-11
}}</ref> Stávající PRpřírodní rezervaci nově vyhlásil Krajský úřad Jihočeského kraje, odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví roku 2010, z důvodu uvedení zřizovacího předpisu do souladu s nynější legislativou.<ref name="urad">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Oznámení návrhu na nové vyhlášení přírodní rezervace Skalák u Senotína
| url = http://www.kraj-jihocesky.cz/file.php?par%5Bid_r%5D=64582...0
| datum vydání = 8.11.2010-11-08
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 10.12.2013-12-10
| vydavatel = Krajský úřad Jihočeského kraje, odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví
| místo = České Budějovice
Řádek 157:
=== Flora ===
Většina plochy PR je pokryta nelesními rostlinnými společenstvy mozaikovitě rozrůzněnými podle množství vody v půdě a historie hospodaření na plochách. Vyskytují se zde suchá pastvinná vřesoviště, rašeliniště a mokřadní společenstva na okrajích rybníka. Menší část území je v sušších místech porostlá náletovými dřevinami [[Bříza bělokorá|břízou bělokorou]] (''Betula pendula'') a [[Borovice lesní|borovicí lesní]] ''(Pinus sylvestris'') a na zamokřených místech se vyskytuje především [[vrba]] (''Salix sp.'').<ref name="botanika" />

[[Soubor:Nalet.JPG|náhled|nekosenáNekosená louka, v pozadí starší náletové dřeviny]]
 
Floristický inventarizační průzkum provedený v roce 2009 zaznamenal výskyt celkem 225 druhů cévnatých rostlin, z toho 16 druhů zapsaných v Červeném seznamu ČR<ref name="crrostliny">{{Citace elektronické monografie
Řádek 190 ⟶ 192:
 
Negativně je nahlížen úbytek pastvy a seče na lučních a rašelinných porostech, změna vodního režimu způsobená vytvořením odvodňovacího kanálu a vyhrnutí sedimentu rybníka Skalák na jeho okraje, které zřejmě změnilo pochody v litorální části rybníka.<ref name="botanika" />
 
[[Soubor:Kveten pr skalak u senotina 41.jpg|náhled|Skalák u Senotína (přírodní rezervace) – Dactylorhiza majalis (Rchb.) P. F. Hunt et Summerh., prstnatec májový – status ohrožení v ČR: C3 (ohrožený)]]
[[Soubor:Kveten pr skalak u senotina 41.jpg|náhled|upright|Prstnatec májový]]
 
Mykologický průzkum neproběhl, přesto byl zaznamenán výskyt několika významnějších druhů hub, zejména na rašelinném poloostrově rybníka, a to voskovka ''[[Hygrocybe cantharellus]]'' a pavučinec'' [[Cortinarius uliginosus]]''.<ref name="Hesoun">Ing. Petr Hesoun, 30. 10. 2013, osobní sdělení</ref>
 
Řádek 208 ⟶ 212:
| strana =}}
</ref>, který patří v ČR ke kriticky ohroženým druhům (7) a vyžaduje mozaikovité kosení podmáčených luk. Důležitý je výskyt živné rostliny housenek – kozlíku (''Valeriana sp.''). Dále byly zjištěny některé významnější lokální druhy jako například: [[ohniváček modrolesklý]] ''(Lycaena alciphron'')<ref name="bezob" />, [[okáč voňavkový]] (''Brintesia circe'')<ref name="Hesoun"/> a [[světlopásek bahenní|světlopáska bahenní]] (''Deltote uncula''). Z teplomilnějších druhů se zde vyskytoval například [[zelenopláštník trnkový]] (''Hemithea aestivaria''). Na Jindřichohradecku byla nově zjištěna [[pestroskvrnka ozdobná]] (''Polymixis gemmea'').<ref name="bezob" /> Podhorský druh [[saranče malá]] (''Stenobothrus stigmaticus'') byl na lokalitě zaznamenán v letech 2008 a 2009.<ref name="sarance">{{Cite journal| issn = 1804-3062| volume = 3| pages = 17–21| last = Hesoun| first = Petr| title = Výskyt saranče malé ''Stenobothrus stigmaticus'' (Orthoptera, Acrididae) na Jindřichohradecku [Occurrence of ''Stenobothrus stigmaticus'' (Orthoptera, Acrididae) in the Jindřichův Hradec region]| journal = Západočeské entomologické listy| date = 2012-05-03 | url = http://www.entolisty.cz/2012/03-05-Hesoun.pdf}}</ref>
 
Coleoptera – brouci: chráněné ohrožené druhy: ''[[Carabus problematicus]]'', [[zlatohlávek tmavý]] (''Oxythyrea funesta''), [[střevlík polní]] (''Carabus arvensis''), vodní: potápníci ''[[Agabus unguicularis]]''<ref name="bezob" />, ''[[Dytiscus circumcinctus]]'', ''[[Graphoderus zonatus]]'', ''[[Hydaticus aruspex]]''<ref name="Hesoun" />, vázáni na pastviny: střevlík rodu (''[[Amara equestris]]''), [[chrobák velký]] (''Geotrupes stercorarius''), mandelinka ''[[Timarcha metallica]]'', významné mokřadní druhy: reliktní střevlík (''[[Patrobus assimilis]]''), dřepčík (''[[Neocrepidodera motschulskii]]'') a druh lesáka zařazeného na červeném seznamu ohrožených druhů ČR – bezobratlí (''[[Airaphilus elongatus]]'') v kategorii kriticky ohrožený.<ref name="cerv">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Farkač, J., Král, D., Škorpík, M.
Řádek 223 ⟶ 227:
| strana =}}
</ref> Na porosty orobince je vázaná mandelinka (rákosníček) (''[[Donacia cinerea]]''), na rdesty zejména ''[[Rdest vzplývavý|Potamogeton natans]]'' pak rákosníček ''D. versicolorea''.<ref name="Hesoun"/>
 
Odonata – vážky: výzkum této skupiny byl prováděn mezi roky 1997–2002. Mezi nejvýznamnější nálezy patří: [[šidélko jarní]] (''Coenagrion lunulatum''), [[vážka jasnoskvrnná]] (''Leucorrhinia pectoralis''), [[šídlatka tmavá]] (''Lestes dryas'').<ref name="bezob" />
 
Řádek 230 ⟶ 234:
== Plán péče ==
Z hlediska managementu je doporučeno zachovat extenzivní chov ryb a rybník neletnit ani nezimovat zvláště s přihlédnutím k populaci leknínu bělostného.<ref name="botanika" /> Mozaikovitě kosit mokré louky i ponechávat část luk celoročně neposekanou, kvůli populacím denních motýlů, zachovat pastvu, omezit růst [[Lupina mnoholistá|vlčího bobu mnoholistého]] (''Lupinus polyphyllus''), [[Třtina křovištní|třtiny křovištní]] (''Calamagrostis epigejos'') a náletových dřevin.<ref name="bezob" />
 
=== Management ===
[[Soubor:Management 1.JPG|náhled|setkáníupright|Setkání dvou různých managementových zásahů, vpravo nekosená suchopýrová louka]]
 
Hlavním cílem nynějšího managementu území je udržení bezlesí a regulace obsádky ryb v rybníku Skalák. Pastva je prováděna na sušších místech území, pasením ovcí, nepravidelně, ale alespoň dva měsíce v roce (nejlépe začátek léta a podzim). Kosení na mokřadech probíhá jednou ročně. Invaze [[třtina křovištní|třtiny křovištní]] je potlačována kosením jednou až dvakrát za rok dle stavu porostu.
 
Řádek 250 ⟶ 255:
</ref>
 
=== Odkazy ===
* {{Commonscat|Skalák u Senotína}}
 
=== Reference ===
<references />
 
{{Portály|Česká Kanada}}
 
=== Související články ===
* [[Seznam chráněných území v okrese Jindřichův Hradec]]
 
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat|Skalák u Senotína}}
 
{{Portály|Česko|Česká Kanada|Příroda}}
 
[[Kategorie:Přírodní rezervace v okrese Jindřichův Hradec]]