Džahanara Begum: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m W420marryjane přesunul stránku Jahanara Begum na Džahanara Begum: Když jsem stránku zakládala, použila jsem anglický přepis a tím pádem by výslovnost jména mohla být špatně pochopena.
Bez shrnutí editace
Řádek 9:
| místo úmrtí = [[Dillí]], [[Indie]]
| místo pohřbení = [[Nové Dillí]], [[Indie]]
| vyznání = [[IslámSúfismus]]
| dynastie = [[Tímúrovská dynastie|Tímúrovská]]
| otec = [[Šáhdžahán]]
| matka = [[Mumtaz Mahal]]
}}
'''JahanaraDžahanara Begum Sahib''' ([[23. březen|23. března]] [[1614]] – [[16. září]] [[1681]]) byla mughalská princezna a nejstarší dcera císaře [[Šáhdžahán|Šáhdžahána]] a jeho manželky [[Mumtaz Mahal]]. Byla také starší sestrou korunního prince [[Dara ShikohŠikoh|Dary Šikoha]] a císaře [[Aurangzéb|Aurangzeba]].
 
Poté, co její matka v roce [[1631]] zemřela při porodu svého čtrnáctého dítěte se JahanaraDžahanara stala první dámou [[Mughalská říše|Mughalské říše]] i přesto, že měl její otec další tři manželky.
 
== Mládí a výchova ==
O její výchovu se starala ''Sali al-Nisa Khanam'', sestra Šahdžahánova básníka Taliba Amuliho. Sati al-Nisa byla známá svými znalostmi perské literatury a znalostem etiky, domácích prací a medicíny. Sloužila také jako hlavní dvorní dáma její matce [[Mumtaz Mahal|Mumtaz]].
 
Mnoho žen v harému bylo nadaných ve čtení a psaní poezie a malbě. Také hrály šachy, polo a venku lovily. Od vlády císaře [[Akbar Veliký|Akbara]] měly ženy přístup k jeho knihovně, která byla plná světové, [[Perská literatura|perské]], turecké a indické literatury. Jahanara nebyla výjimkou. Zrovna hrála se svým otcem [[šachy]], tak jako každý den, když se dozvěděli o komplikacích při porodu její matky. JahanarDžahanara ihned běžela za matkou, aby stála při ní, avšak nic ji nemohlo zachránit.
 
== První dáma (Padšah Begum) ==
Od smrti své matky v roce [[1631]], kdy jí bylo sedmnáct let, zastávala místo ní funkci první dámy v říši, i když měl její otec ještě další tři manželky. Starala se hlavně o své mladší bratry a sestry a také podporovala svého otce v nejhorších časech, které touto událostí pro něj začali. Díky ní nakonec začal znovu fungovat a nezavíral se v komnatách.
 
Jeden z úkolů, které ji po smrti matky čekaly byl pomoci Sati al-Nise se zásnubami a svatbou bratra [[Dara ShikohaŠikoh|Dary Šikoha]] s [[Nadira Banu Begum|Begum Nadirou Banu]], kterou původně plánovala její matka, ale kvůli jejímu úmrtí nic neproběhlo.
 
Její otec si od ní často nechal radit a svěřoval se jí se státními záležitostmi. V roce [[1644]], když [[Aurangzéb|Aurangzeb]] jejich otce rozzlobil, Jahanara se omluvila za jeho chování a přesvědčila otce, aby mu prominul a vrátil mu jeho hodnosti. Šáhdžahánova náklonost k jeho dceři byla vyjádřena mnohými tituly, které jí přidělil, např. ''Sahibat al-Zamani'' (dáma všech dob), ''Padišah Begum'' (císařovna) nebo ''Begum Sahib'' (princezna princezen). Měla takovou moc, že na rozdíl od ostatních princezen žila ve svém vlastním paláci, mimo pevnost Ágru.
 
V březnu [[1644]], pár dní po jejích třicátých narozeninách, utrpěla Jahanara četné popáleniny po celém těle a na následky toho zemřela. Šáhdžahán daroval většinu jejího majetku chudým lidem, dal milost některým vězňům, jen aby sehnal dost modliteb pro oživení své dcery. Aurangzeb, Murad a Šiastáh Han se vrátili do [[Dillí]], aby ji mohli vidět. Zvěsti o tom, co se princezně přihodilo, se liší. Je možné, že její oděv vzplanul díky vonným parfémovaným olejům. Jiná verze popisuje, že šaty princezniny oblíbené tanečnice vzplanuly a princezna se jí snažila pomoci, přičemž se sama popálila.
 
Během léčby byl Šáhdžahán schopen udělat vše pro blaho své dcery, díky čemuž se neúčastnil ani každodenního zasedání divanu. Palácoví lékaři selhali při léčení jejích popálenin. Přijel i doktor z Persie a léčil ji několik měsíců. Nebyl však žádný lék, který by jí mohl pomoci, až dokud se neobjevil Arif Chela, který namíchal mast, která konečně uzavřela její rány. Rok po léčbě touto mastí se JahanaraDžahanara úplně uzdravila.
 
Po nehodě se JahanaraDžahanara účastnila poutě do svatyně Moinuddin Chishti v Ajmeru[[Adžmér|Adžméru]].
 
Po jejím zotavení jí [[Šáhdžahán]] daroval drahokamy a šperky, a vzal ji do přístavu v [[Súrat|Suratu]]. Později znovu navštívila [[Adžmér]], čímž následovala svého pradědu [[Akbar Veliký|Akbara]].
 
== Majetek a charita ==
JahanaraDžahanara byla velmi bohatá. Na počest [[Šáhdžahán|Šáhdžahánovi]] korunovace daroval své ženě [[Mumtaz Mahal]] 700 tisíc zlatých a každý rok dostávala výplatu milion zlatých. Po smrti Mumtaz byl tento její majetek rozdělen mezi JahanaruDžahanaru (která dostala celou polovinu) a ostatní přeživší děti.
 
Bylo jí přiděleno několik vesnic a vlastnila několik zahrad, včetně ''Bagh-i-Jahanara'', ''Bagh-i-Nur'' a ''Bagh-i-Safa''. Mezi její vesnice patřili ''Achchol'', ''Safapur'' a ''Doharah.'' K tomu jí bylo darováno i prosperující město Surat[[Súrat]].
 
Matka JahanaryDžahanary vlastnila loď, která obchodovala v Suratu[[Súrat|Súratu]] a na [[Rudé moře|Rudém moři]]. Loď obchodovala především s oblečeními a látkami, s čímž pak Jahanara pokračovala. Vlastnila také lodě, které udržovali obchodní vztahy s [[Anglie|Anglií]] a [[Holandsko|Holandskem]].
 
JahanaraDžahanara byla známá pro svou starost a péči o chudé lidi a financování staveb nových mešit. Když její loď ''Sahibi'' poprvé vyplouvala ([[1643]]), její první trasa vedla do svatých měst Mekky a Mediny, kam nechávala každý rok posílat čtyři a půl tuny rýže. Ta byla darována hladovým a potřebným.
 
I když byla de facto hlavní královnou [[Mughalská říše|Mughalské říše]], byla JahanaraDžahanara největším charitativním dárcem. Organizovala hromadné rozdávání almužen v důležité státní svátky a významné náboženské dny, dávala jídlo hladovým a putovala do [[Mekka|Mekky]].
 
JahanaraDžahanara také přispívala na umělecké vzdělání nadaným dětem. Podporovala publikaci uměleckých děl, včetně sérií prací na téma islámské mystiky Rumi’s Mathnawi, který je největším mystickým dílem v [[Indie|Indii]] z dob [[Mughalská říše|Mughalské říše]].
 
== Súfismus ==
Společně se svým bratrem [[Dara Šikoh|Darou Šikohem]] byla žákyní ''Mullaha Šáha Badakšiho'', který ji zasvětil do sofijského[[Súfismus|súfijského]] řádu [[Kádiríja]] v roce [[1641]]. Jahanara pro tento řád vynaložila tolik úsilí, že ji ''Mullah Šáh'' jmenoval svým následníkem; pravidla to však nedovolovala.
 
Napsala životopis Moínuddína Čistího, zakladatele řádu Čistíja v Indii, kde také popisuje obdiv k němu. Její verze životopisu je nejlepší díky literární kvalitě. Díky ní jsou oba známí i dnes po čtyři sta letech, které uplynuly od jejich smrti.
 
JahanaraDžahanara a její bratr Dara jsou uváděni jako jediní potomci Tímúra[[Tamerlán|Tamerlána]], kteří se obrátili k súfismu. Nicméně, [[Aurangzéb|Aurangzeb]] byl také vychováván jako následník [[Súfismus|súfismu]]. Jako patronka súfistické literatury, přeložila spoustu děl klasické literatury.
 
== Místo odpočinku ==
JahanaraDžahanara si nechala vybudovat hrobku už během svého života. Je postavena z bílého mramoru a laťkových mřížích a je nahoře je otevřená k nebi. Hrobka se nachází v [[Nové Dillí|Novém Dillí]].
 
== Reference ==