Sharplessova epoxidace: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m přidána Kategorie:Epoxidační reakce za použití HotCat |
pokračování |
||
Řádek 4:
[[Soubor:Sharpless epoxidation DE.svg|center|400px|Sharplessova epoxidace]]
Na stereochemii vzniklého má vliv enantiomer použitého vinanu. Jako [[oxidační činidlo]] se používá [[terc-butylhydroperoxid|''terc''-butylhydroperoxid]]. Enantioselektivitu zajišťuje kromě vinanu také katalyzátor, kterým je [[isopropoxid titaničitý]]. Za přítomnosti 3[[ångström|Å]] [[molekulové síto|molekulových sít]] je potřebné množství katalyzátoru jen asi 10 až 15 [[Koncentrace (chemie)#Molární zlomek|molárních procent]].<ref>{{Citace periodika| autor1 = Y. Gao | autor2 = R. M. Hanson | autor3 = J. M. Klunder | autor4 = S. Y. Ko | autor5 = H. Masamune | autor6 = K. Barry Sharpless | titul = Catalytic asymmetric epoxidation and kinetic resolution: Modified procedures including in situ derivatization | periodikum = [[Journal of the American Chemical Society]] | rok vydání = 1987 | strany = 5765–5780 | DOI = 10.1021/ja00253a032}}</ref>
Sharplessova epoxidace se používá velmi často, a to díky pěti faktorům. Prvním je to, že epoxidy lze snadno přeměnit na [[diol]]y, [[aminoalkoholy]] nebo [[ethery]], takže je při výrobě přírodních látek potřebná tvorba chiráýlních epoxidů. Druhým důvodem je možnost použití velkého počtu primárních i sekundárních alkoholů. Třetí výhodou je, že produkty mají často [[enantiomerní přebytek]] přes 90 %, čtvrtou výhodu představuje možnost předvídat produkty reakce. Poslední z těchto výhod je dostupnost a nepříliš vysoká cena reaktantů.<ref name=Uetikon1986>{{Citace periodika| autor = C. F. Uetikon | titul = | periodikum = [[Synthesis]] | rok vydání = 1986 | strany = 88–116}}</ref>
Bylo vyvinutdáno několik prací zabývajících se Sharplessovou epoxidací.<ref>{{Citace periodika| autor1 = R. A. Johnson | autor2 = K. Barry Sharpless | titul = Addition Reactions with Formation of Carbon–Oxygen Bonds: (ii) Asymmetric Methods of Epoxidation | periodikum = Compr. Org. Synth. | rok vydání = 1991 | strany = 389–436 | isbn = 978-0-08-052349-1 | DOI = 10.1016/B978-0-08-052349-1.00196-7}}</ref><ref>{{Citace periodika| autor = E. Hüft | titul = Enantioselective epoxidation with peroxidic oxygen | periodikum = Topics in Current Chemistry | rok vydání = 1993 | strany = 63–77 | isbn = 978-3-540-56252-8 | DOI = 10.1007/3-540-56252-4_25}}</ref><ref>{{Citace periodika| autor1 = T. Katsuki | autor2 = V. S. Martin | titul = | periodikum = [[Organic Reactions]] | rok vydání = 1996 | strany = 1–300 | DOI = }}</ref><ref>{{Citace periodika| autor = A. Pfenninger | titul = Asymmetric Epoxidation of Allylic Alcohols: The Sharpless Epoxidation | periodikum = Synthesis | rok vydání = 1986 | strany = 89–116 | isbn = 978-3-540-56252-8 | DOI = 10.1007/3-540-56252-4_25}}</ref>
[[Karl Barry Sharpless]] obdržel roku 2001 [[Nobelova cena za chemii|Nobelovu cena za chemii]] za práci na chirálně katalyzovaných oxidačních reakcích.
== Struktura katalyzátoru ==
Struktura aktivního katalyzátoru není spolehlivě známa, pravděpodobně však jde o dimer [Ti(vinan)(OR)<sub>2</sub>].<ref>{{Citace periodika| autor1 = M. G. Finn, | autor2 = Karl Barry Sharpless | titul = Mechanism of asymmetric epoxidation. 2. Catalyst structure | periodikum = Journal of the American Chemical Society | rok vydání = 1991 | strany = 113–126 | DOI = 10.1021/ja00001a019}}</ref>
== Selektivita ==
[[Kategorie:Epoxidační reakce]]
| |||