Avia BH-11: Porovnání verzí

Avia BH-11 přímo navazuje na svého předchůdce, letoun [[Avia BH-9]]. Od BH-9 se liší tvarem první přepážky za [[Motorletecký motor|motorem]] (u [[Avia BH-9|BH-9]] eliptická, u BH-11 obdélníková), většími nádržemi a změnami v palivové instalaci. Na fotografiích jsou oba [[Letoun|letouny]] téměř nerozeznatelné, pokud není vidět označení. BH-11 měla dřevěný trup obdélníkového průřezu se dvěma otevřenými prostory pro letce sedící za sebou. Letadla měla dvojí řízení, řízení instruktora bylo v zadním prostoru, v předním bylo vypínatelné (později spolehlivější stálé) řízení pro žáka. Na hřbetě [[Trup letadla|trupu]] za zadním pilotním prostorem byla pyramida, chránící hlavy letců při převrácení letadla na zemi. [[Palivová nádrž]] byla v trupu za motorem, za zadním sedadlem byl zavazadlový prostor. Ocasní plochy tvořila [[svislá ocasní plocha]] bez pevné části (charakteristický znak letadel [[Avia]] té doby – pevnou část nahrazovala vysoká plochá zadní část trupu) a samonosná (bez vzpěr) [[vodorovné ocasní plochy||vodorovná ocasní plocha]] s pevným [[Stabilizátor (letectví)|stabilizátorem]] (možnost nastavení na zemi pomocí podložek). Ovládání kormidel pomocí zdvojených ocelových lan. [[Křídlo letadla|Křídla]] byla dřevěná polosamonosná, potažená po zadní nosník překližkou a jako celek plátnem, byla osazena [[křidélka|křidélky]], [[Vztlakové klapky|klapky]] neměla. Křídlo mělo nejtlustší profil v místě upevnění vzpěr, k trupu i koncům se profil ztenčoval. Křídlo i ocelové vzpěry byly spojeny s trupem i navzájem kloubovými vzpěrami, které byly rozebíratelné, a křídlakřídlo bylo možno ve dvou lidech snadno demontovat. Letadlo mělo pevný kolový [[podvozek letadla|podvozek]] (možno namontovat lyže) s ostruhou, a pevnou (nestavitelnou) dřevěnou [[vrtule|vrtuli]]. Jeho [[prototyp]] vzlétl 17. června [[1924 v letectví|1924]].<ref>{{Citace monografie

Letadlo bylo schopné plné [[Letecká akrobacie|akrobacie]], která však byla po několika [[letecká nehoda|nehodách]] v září [[1924 v letectví|1924]] zakázána, a povolena znovu až za dva roky. Příčinou zákazu bylo podezření na nedostatečnou pevnost konstrukce, ale svou roli na nehodách měl i u nás zavedený letecký výcvik na velmi [[stabilita letadla|stabilních]] [[dvouplošník|dvouplošnících]] [[Hansa-Brandenburg B.I|Brandenburg]], který nedostatečně připravil piloty[[pilot]]y na pilotáž mnohem obratnějších a nestabilnějších [[Dolnoplošník|dolnoplošníků]].

Všem malým [[Dolnoplošník|dolnoplošným]] Aviím ([[Avia BH-5|BH-5]], [[Avia BH-9|BH-9]], [[Avia BH-10|BH-10]] i BH-11) se říkalo ''"Boska"''. Tento název pocházel z [[Imatrikulace (letectví)|imatrikulace]] L-BOSA letadla [[Avia BH-5|BH-5]], se kterým pilot JUDr. [[Zdeněk Lhota (letec)|Zdeněk Lhota]] v roce [[1923 v letectví|1923]] získal několik vítězství v leteckých závodech.

* Dne 27.června 1924 startoval pilot JUDr. [[Zdeněk Lhota (letec)|Zdeněk Lhota]] z Prahy na sériovém, kurýrním letadle Avia BH-11[[Walter NZ-60|Walter NZ-]] k letu do [[Belgie]] a [[Francie]]. Jednalo se o propagační dálkový a etapový přelet na trati Praha – [[Brusel]] – [[Paříž]] – [[Londýn]] – Paříž – Praha. Přes nepříznivý vítr byl čistý čas letu s BH-11 (L-BONB) z Prahy do Bruselu 7 hod. 10 min. V Bruselu byl takový zájem o letadlo, že opakované předvádění letadla prodloužilo pobyt o celý týden. Podobně tomu bylo i v Paříži, kde bylo předváděno na [[letiště|letištích]] [[Le Bourget]] a Villacoublay. Následovala ještě návštěva Londýna a návrat do Paříže. Bylo to poprvé, co československé letadlo přeletělo kanál [[Lamanšský průliv|La Manche]] a přistálo na anglické půdě. Na přání technických kruhů zanechal Lhota letadlo v Paříži. Celková trať takto ukončeného propagačního letu dosáhla délky 1800 km.<ref>{{Citace periodika