Luděk Frýbort: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Aktualizace, typo
Řádek 9:
 
Václav Židek
-->Narodil se v Jičíně jako prostřední ze tří synů v rodině důstojníka hlavního štábu [[Československá armáda|československé armády]]. Ačkoliv rodina žila v Praze, často pobývala v matčině rodišti – v [[Turnov]]ě, kde se u Luďka vyvinul silný vztah ke krajině [[Český ráj|Českého ráje]]. V letech 1944 až 1952 studoval na gymnáziu. Z toho první dva ročníky absolvoval v Praze 7 na [[Reálné gymnázium na Strossmayerově náměstí|gymnáziu na Strossmayerově náměstí]]. Poté přešel na [[Benešovo státní reálné gymnázium|gymnázium v Dejvicích]], kde v roce 1952 maturoval, avšak k vysokoškolskému studiu nebyl (mj. pro svůj [[kádrový původ]]) doporučen. Po maturitě pracoval jako technik ve [[Výzkumný ústav tepelné techniky|Výzkumném ústavu tepelné techniky]] ve [[Vokovice|Vokovicích]] až do doby, kdy nastoupil dvouletou prezenční vojenskou službu, kterou prožil jako vojín - bez povýšení. Od roku 1956 pracoval jako technik v [[Ústřední ústav geologický|Ústředním ústavu geologickém]] v Praze s nadějí na doporučení ke studiu v tomto oboru. Místo toho byl však po necelých třech letech - na udání kolegy, člena [[Komunistická strana Československa|KSČ]] – rozhodnutím [[Kádrový posudek|kádrové komise]] přeřazen k manuální práci. Pracoval téměř 10 let převážně jako dělník na průzkumných vrtech, z toho jeden rok jako horník na uhelné šachtě. V roce 1960 se oženil a z toho manželství se narodil syn Richard.
 
V letech 1969 až 1970 v rámci doznívajícího uvolnění [[Pražské jaro 1968|pražského jara]] provozoval polosoukromou nákladní autodopravu na vlastní náklady a riziko. Po zrušení této možnosti nastoupil do zaměstnání v podniku [[Stavební geologie]], kde pracoval jako technik zprvu v laboratoři mechaniky zemin, posléze ve skupině geologického dozoru na stavbě přehradní hráze [[Přísečnice]], a poté v oddělení ochrany podzemních vod. V roce 1973 se rozvedl. Znovu se oženil v roce 1974 a s manželkou Silvií měli syna Erika.
Řádek 17:
Po všech těchto zkušenostech se rozhodl odejít do exilu, což uskutečnil v roce 1979. Původním jeho záměrem bylo usadit se v [[Spojené státy americké|USA]], avšak během zastávky v [[Západní Německo|Západním Německu]] se ukázalo, že je možné, dík manželčinu [[sudetský Němec|sudetoněmeckému]] původu, získat německé občanství a s ním i určité úlevy a výhody. V Německu byl od roku 1980 zaměstnán v [[Dolní Sasko|Dolnosaském]] úřadu pro [[Geologie|geologii]] a [[nerostné suroviny]] (Niedersächsisches Landesamt für Geowissenschaften und Rohstoffe) v [[Hannover]]u, Spolková republika Německo, a to v oddělení [[hydrogeologie]], kde se podílel na řešení výzkumného úkolu Ukládání [[radioaktivní odpad|radioaktivního odpadu]] (Entsorgung der radioaktiven Abfälle) až do roku 1995, kdy odešel do důchodu. Po přesídlení do Německa spolupracoval s exilovými periodiky: [[Hlas Bohemie]] (Německo), [[Zpravodaj]] a [[Polygon]] ([[Švýcarsko]]), [[Našinec]] ([[Jihoafrická republika]]), nepravidelně i s jinými.
 
[[Listopad 1989|Listopadový zlom]] přinesl Frýbortovi možnost širšího literárního vyjádření, především v listu [[Český Deník]] (později Týdeník), kde měl samostatnou rubriku Pohled zvenčí. Po zániku tohoto periodika pokračovala tato jeho rubrika pod týmž titulem na politické stránce inzertního listu [[Annonce]] až do roku 2009, kdy list změnil majitele. VNásledně současnosti přispívápřispíval do internetového deníku [[Neviditelný pes]] a do dvouměsíčníku s exilovými kořeny [[Nový Polygon]]. V lednu 2010 byl za svou literární a politickou činnost oceněn cenou Torzo naděje udělovanou [[Nadační fond angažovaných nestraníků|Nadačním fondem angažovaných nestraníků]] v Praze, jako jeden ze „sedmi statečných“ (vedle [[Vojtěch Cepl|Vojtěcha Cepla]], [[Tomáš Halík|Tomáše Halíka]], [[Josef Jařab|Josefa Jařaba]], [[Zdena Mašínová mladší|Zdeny Mašínové]], [[Jan Ruml|Jana Rumla]] a [[Ladislav Smoljak|Ladislava Smoljaka]]).
 
Žil v [[Hannover]]u. Jeho zálibami vždy byly psaní, cestování, krajina a příroda, konzervativní malířství a kreslení, [[vodáctví]] a lyžování, na stará kolena přibyly cyklistika, jazyky, hra na [[dudy]], politika a historie.
 
Ve svých textech, které jsou psány typicky archaickým stylem, často argumenty zdravého rozumu obhajoval konzervativní vidění světa a s využitím nadsázky zpochybňoval různé aktuálně módní názory. Často se věnoval vztahu k historii a různým osobnostem, jako byl [[Josef Václav Radecký z Radče|maršál Radecký]],<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Pomník Radeckého a kniha dějin českých - Neviditelný pes
| url = http://neviditelnypes.lidovky.cz/spolecnost-pomnik-radeckeho-a-kniha-dejin-ceskych-f7s-/p_spolecnost.aspx?c=A160810_163704_p_spolecnost_wag
| periodikum = Neviditelný pes
| datum vydání = 2016-08-11
| datum přístupu = 2019-09-04
| příjmení = Frýbort
| jméno = Luděk
| titul = Pomník Radeckého a kniha dějin českých - Neviditelný pes
| periodikum = Neviditelný pes
| vydavatel =
| url = http://neviditelnypes.lidovky.cz/spolecnost-pomnik-radeckeho-a-kniha-dejin-ceskych-f7s-/p_spolecnost.aspx?c=A160810_163704_p_spolecnost_wag
| datum vydání = 2016-08-11
| url archivu =
}}</ref> netajil se také svým monarchistickým přesvědčením.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Přímluva za monarchii - Neviditelný pes
| url = https://neviditelnypes.lidovky.cz/spolecnost/spolecnost-primluva-za-monarchii.A190901_174755_p_spolecnost_wag
| periodikum = Neviditelný pes
| datum vydání = 2019-09-03
| datum přístupu = 2019-09-04
}}</ref> netajil se také svým monarchistickým přesvědčením.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Frýbort
| jméno = Luděk
| titul = Přímluva za monarchii - Neviditelný pes
| periodikum = Neviditelný pes
| vydavatel =
| url = https://neviditelnypes.lidovky.cz/spolecnost/spolecnost-primluva-za-monarchii.A190901_174755_p_spolecnost_wag
| datum vydání = 2019-09-03
| url archivu =
| datum přístupu = 2019-09-04
}}</ref>
 
Řádek 58:
== Dílo ==
* {{NK ČR|jn20010309830}}
* ''Češi očima exulanta'', vydavatelství Annonce 2000 - výběr z úvah a esejů
* ''Praotcové'', Annonce 2001 - polohistorický román
* ''Svět bez růžových brýlí'', Annonce 2002 - pozorování a úvahy z cest
* ''Je na Západ cesta dlouhá…'', Annonce 2003 - výběr z úvah a esejů
* ''Prokletí rodu Slavníkova'', Annonce 2004 - historický román
* ''Mlýny boží i ďáblovy'', Annonce 2006 - román z nedávné minulosti
* ''Z blízka i z daleka bez růžových brýlí'', Annonce 2009 - pozorování a úvahy z cest
* ''Vlast naše Západ'', Euroslavica 2011 - výběr z úvah a esejů
* ''Pod znamením půlměsíce'', Marek Belza 2015 - román z blízké budoucnosti v Evropě podmaněné islámem.
 
== Reference ==