Koala medvídkovitý: Porovnání verzí

VýrazJméno koala pochází ze slova ''gula'', které se vyskytuje v jazyce [[dharuk]] (téměř vymizelý jazyk domorodých obyvatel Austrálie žijících v oblasti [[Sydney]]). Přestože se samohláska /u/ původně v angličtině psalaběžně píše jako „oo“ (ve slovech jako ''coola'' a ''koolah''), změnila se na „oa“, možná kvůli chybě. Nesprávně se občas uvádí, že slovo koala znamená „nepije“.

Systematické jméno [[rod (biologie)|rodu]], kek kterémuněmuž koala náleží, ''Phascolarctos'', je odvozeno z řeckého ''phascolos'' „vak“ a ''arktos'' „medvěd“. [[Druh]]ové jméno, ''cinereus'', je [[latina|latinského]] původu a znamená „popelavý“.

Původ tohoto druhu není zcela objasněn; nejpravděpodobněji se však vyvinul ze suchozemských zvířatsavců podobných [[vombat]]ům. [[Fosilie|Zkameněliny]] koalů jsou poměrně vzácné, ale několik jich bylo objeveno v severní Austrálii. Pocházejí z doby před 20 miliony letylet, kdy byla severní polovina Austrálie porostlá [[deštný prales|deštnými pralesy]]. K potravní specializaci koalů na [[blahovičník]]y došlo až po ochlazení [[Podnebí|klimatu]], kdy byly deštné pralesy vystřídány blahovičníkovými lesy. [[Fosilie|Fosilní]] nálezy z doby před 50 000 letylet také naznačují, že v tétoté době byly jižní oblasti Austrálie obývány obřími koaly. Koala hrajezaujímáv z ekologického hlediska stejnoustejné rolimísto jako jihoamerický [[Lenochodi|lenochod]].

Koala se vzhledem velice podobá vombatovi (nejbližší nevyhynulý příbuzný), ale má hustší srst, několikanásobně větší uši a delší končetiny. Hmotnost se pohybuje mezi 12 kg u mohutného samce z jihu Austrálie a 5 kg u drobné samice ze severu. Při šplhání ve stromech mu pomáhají velké, ostré [[dráp]]y. Na každé končetině najdememá pět prstů, přičemž na předních končetinách jsou dva palce stojící proti ostatním třem prstům, které umožňují lepší uchopení větve. Na zadní končetině je protistojný palec pouze jeden. Koala je jeden z mála [[Savci|savců]] (kromě [[Primáti|primátů]]), který má [[otisky prstů]]. Ty jsou podobné lidským otiskům prstů – jejich odlišení může být docela obtížné i při použití [[elektronový mikroskop|elektronového mikroskopu]].

[[Mozek]] předchůdců dnešních koal vyplňoval celou [[lebka|dutinu lebeční]], ale postupně se drasticky zmenšil na dnešní velikost – jednu z nejmenších u vačnatců. Tuto degeneraci vědci připisují přechodu na energeticky chudou potravu. Dutina lebeční je ze zhruba ze 40 % naplněnavyplněna [[mozkomíšní mok|mozkomíšním mokem]], takže dvěobě [[mozková hemisféra|mozkové hemisféry]] vypadají jako „dvě scvrklé půlky [[vlašský ořech|vlašského ořechu]] na vrcholu [[mozkový kmen|mozkového kmenu]], které se nedotýkají ani jedna druhé, ani [[lebka|lebečních kostí]]. Jedná se o jediné zvíře na zemi s takto zvláštně zmenšeným mozkem“.

Koala je obecně tiché zvíře, ačkoli samci v období [[páření]] vydávají velmi hlasité volání, které je slyšet až do kilometrové vzdálenosti. Samicím toto volání umožňuje odhadnout, zda bude samec vhodný k páření – obecně dávají přednost větším samcům. Pokud se koala ocitne ve stresující situaci, může vydávat hlasitý nářek, o kterém se říká, že je podobný pláči lidského dítěte. Existuje jen málo spolehlivých informací o délce života koaly, ale v zajetí se dožívají až 18 let.

Jedinci vyskytující se na území státu [[Queensland]] (dříve klasifikovaní jako ''P. cinereus adustus''), tj. v sub-tropickémsubtropickém a tropickém pásmu, se vyznačují řidší a kratší srstí špinavě šedé barvy, a hlavně malou tělesnou hmotností – průměrně 6,5 kg u samců a lehce nad 5 kg u samic. Hmotnost jedinců žijících ve [[Victoria (Austrálie)|Victorii]] (dříve ''P. cinereus victor'' ) a [[Nový Jižní Wales|Novém Jižním Walesu]] (dříve ''P. cinereus cinereus'') se pohybuje kolem 12 kg u samců a 8,5 kg u samic.

Ačkoli se nejedná o poddruh, existuje i čtvrtý ráz, „zlatý koala“, pro který je typickétypický jemný zlatavý nádech srsti způsobený absencí pigmentu [[melanin]]u – ta vyvolává u většiny ostatních savců [[albinismus]]. Rozdíl mezi jednotlivými rázy je plynulý a jsou známy značné rozdíly např. ve zbarvení i mezi jednotlivými jedinci v rámci jednétéže oblasti. Ojediněle se mohou vyskytnout jedinci s bílou srstí, která je způsobena přítomností recesivního [[gen]]u.

Samice dosahují dospělosti mezi druhým a třetím rokem života, samci mezi třetím a čtvrtým. Páření obvykle probíhá od prosince do března, kdy je na jižní polokouli léto. Zdravá samice může mít jedno mládě ročně, a to přibližně po dobu dvanácti let. [[Březost]] trvá 35 dní. [[Dvojčata]] jsou velice vzácná – první koalí dvojčata na světě se narodila v dubnu 1999 na [[univerzita Queensland|Queenslandské univerzitě]].