Wiching: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: standardizace parametrů infoboxu |
doplnění textu a zdrojů |
||
Řádek 129:
}})</ref> duchovní, [[880]]-[[881]] a [[885]]-[[891]]/[[892]]/[[893]] nitranský a [[898]]-[[899]] pasovský biskup, poradce [[Svatopluk I.|Svatopluka I.]], jediný známý sufragán arcibiskupa [[Svatý Metoděj|Metoděje]]. Jako vedoucí latinského kléru [[Velkomoravská říše|Velké Moravy]] měl časté spory s arcibiskupem Metodějem.
Wiching byl původně benediktinský mnich ze [[Švábsko|Švábska]]. Po [[Forchheimský mír|forchheimském míru]] (874) se spřátelil se [[Svatopluk I.|Svatoplukem I.]] Z let [[874]] až [[879]] je známo, že Wiching spolu s [[Jan z Benátek|Janem z Benátek]] (oba vůdcové latinského kléru na Velké Moravě), pomlouvali Metoděje před Svatoplukem a vyprovokovávali početné spory<ref name="[[Lubomír Emil Havlík|HAVLÍK, Lubomír E.]] ''Kronika o Velké Moravě''. Brno: Jota 1993, str. 179, 180">{{Citace monografie | příjmení = Havlík | jméno = Lubomír E.| titul = Kronika o Velké Moravě | vydání = první | vydavatel = Jota | místo = Brno | rok vydání = 1993 | isbn = 80-85617-04-8 | kapitola = | strany = 179, 180}}</ref>. Wiching se snažil zničit celou staroslověnskou misii i samotného arcibiskupa Metoděje a jeho žáky a dařilo se mu v tomto ohledu zneužívat Svatopluka nevzdělaného a nezkušeného v oblasti teologických nauk.
Koncem roku [[879]] latinští kněží ve [[Velkomoravská říše|Velkomoravské říši]] přesvědčili Svatopluka, aby jmenoval Wichinga za (historicky) prvního biskupa Velké Moravy a v roce [[880]] se Wiching zúčastnil delegace k papeži do [[Řím]]a. V Římě si ho papež vyzkoušel a vysvětil ho na nitranského biskupa. Wiching jako představitel pasovského duchovenstva strojil arcibiskupu Metodějovi a jeho liturgii ve slovanském jazyce všemožné úklady. Neváhal ani dopustit se podvodu, když dorazil na Moravu před Metodějem a na základě falešného údajně papežova listu vystupoval jako jedině pravý moravský biskup a nepravdivě rozhlašoval, že papež přkázal Metoděje i s jeho učením vyhnat ze země<ref name="[[František Grivec|GRIVEC, František.]] ''Slovanští apoštolé sv. Cyril a Metoděj''. Olomouc: Josephus Vyvlečka 1927, str. 107">{{Citace monografie | příjmení = Grivec | jméno = František | titul = Slovanští apoštolé sv. Cyril a Metoděj | vydavatel = Josephus Vyvlečka | místo = Olomouc | rok vydání = 1927 | isbn = | kapitola = | strany = 107}}</ref>. Pravda vyšla najevo, až když Metoděj, možná po zdržení způsobeném odbočkou do Reichenau<ref name="[[Vladimír Vavřínek|VAVŘÍNEK, Vladimír.]] ''Cyril a Metoděj mezi Konstantinopolí a Římem''. Praha: Vyšehrad 2013, str. 253">{{Citace monografie | příjmení = Vavřínek | jméno = Vladimír | titul = Cyril a Metoděj mezi Konstantinopolí a Římem | vydavatel = Vyšehrad | místo = Praha | rok vydání = 2013 | isbn = 978-80-87149-67-6 | kapitola = | strany = 253}}</ref>, dorazil s pravým papežským listem, což po počátečním zklamání na základě Wichingova podvrhu lid přivítal s nadšením<ref name="[[Josef Vašica|VAŠICA, Josef.]] ''Literární památky epochy velkomoravské''. Praha: Vyšehrad 1996, str. 286">{{Citace monografie | příjmení = Vašica | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Vašica | titul = Literární památky epochy velkomoravské | vydavatel = Vyšehrad | místo = Praha | rok = 1996 | strany = 286 | isbn = 80-7021-169-5}}</ref>. Není jasné, jestli se o něco později pokusil Wiching o obdobný podvod, když zfalšoval papežský dopis proti Metodějovi, nebo jestli se chtěl Metoděj s odstupem pouze ujistit, zda papežův list "Industriae tuae", který Metoděj osobně Svatoplukovi doručil, je jediný<ref name="[[František Grivec|GRIVEC, František.]] ''Slovanští apoštolé sv. Cyril a Metoděj''. Olomouc: Josephus Vyvlečka 1927, str. 108">{{Citace monografie | příjmení = Grivec | jméno = František | titul = Slovanští apoštolé sv. Cyril a Metoděj | vydavatel = Josephus Vyvlečka | místo = Olomouc | rok vydání = 1927 | isbn = | kapitola = | strany = 108}}</ref><ref name="[[Lubomír Emil Havlík|HAVLÍK, Lubomír E.]] ''Kronika o Velké Moravě''. Brno: Jota 1993, str. 189">{{Citace monografie | příjmení = Havlík | jméno = Lubomír E.| titul = Kronika o Velké Moravě | vydání = první | vydavatel = Jota | místo = Brno | rok vydání = 1993 | isbn = 80-85617-04-8 | kapitola = | strany = 189}}</ref>. Na Metodějův dotaz do Říma papež 23. března roku 881 popřel, že by podobný list Wichingovi posílal, a vyjádřil Metodějovi plnou podporu a slíbil, že Wichinga zavolá před soud. V roce [[881]] se Metoděj dozvěděl od papeže, že takový dopis on nikdy nenapsal. Zloba a intriky Wichinga neustávaly. V důsledku tohoto [[Svatý Metoděj|Metoděj]] sesadil Wichinga z biskupského stolce, dokud se nepodřídí autoritě papeže, a pověřil ho misí ''„na území, která Svatopluk jen nedávno připojil k své říši,“'' co mohlo být jedině [[Vislansko]] (dnes jižní [[Polsko]]). Wiching se opětovně snažil vrátit, ale Metodějovi žáci mu v tom bránili.{{Doplňte zdroj}} Dokud setrvával Svatopluk v přátelském vztahu s Arnulfem, nemanželským synem krále Karlomana, jemuž Karloman dříve přenechal správu Korutan a Panonie (Východní marky), měl Wiching na Svatopluka značný vliv. Situace se změnila až v letech 882 až 885, kdy byl Svatopluk s Arnulfem v nepřátelství.
V roce [[885]] Wiching krátko před Metodějovou smrtí opustil Vislansko a se Svatoplukovým souhlasem šel do [[Řím]]a, kde pomlouval Metoděje a na [[Svatopluk I.|Svatoplukovu]] žádost požádal o potvrzení své biskupské funkce na Velké Moravě. Když se papež dozvěděl o Metodějově smrti, jmenoval Wichinga (opět) za biskupa [[nitra]]nského a asi i za „církevního správce“ (ne však arcibiskupa a papežského legáta) Velkomoravské říše. Wiching potom zabránil, aby [[Gorazd]] mohl vykonávat nástupnictví po Metodějovi a přesvědčil papeže, aby zakázal slovanské bohoslužby na Velké Moravě a dal vyhnat Metodějovy žáky.
Řádek 141:
Po Arnulfově smrti a pádu [[Velkomoravská říše|Velké Moravy]] se Wiching stáhl z veřejného života.
==
=== Reference ===
<references />
{{Překlad
| jazyk = sk
Řádek 147 ⟶ 151:
| revize = 837168
}}<references />
=== Literatura ===
* {{Citace monografie | příjmení = Bartoňková | jméno = Dagmar | odkaz na autora = Dagmar Bartoňková | příjmení2 = Havlík | jméno2 = Lubomír | odkaz na autora2 = Lubomír E. Havlík | příjmení3 = Masařík | jméno3 = Zdeněk | odkaz na autora3 = Zdeněk Masařík | příjmení4 = Večerka | jméno4 = Radoslav | odkaz na autora4 = Radoslav Večerka | titul = Magnae Moraviae Fontes Historici I | vydavatel = Ústav klasických studií a Ústav archeologie a muzeologie, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity | místo = Brno | rok = 2008 | počet stran = 425 | isbn = 978-80-254-1780-5}}
* {{Citace monografie | příjmení = Havlík | jméno = Lubomír | odkaz na autora = Lubomír E. Havlík | titul = Kronika o Velké Moravě | vydavatel = Jota | místo = Brno | rok = 1993 | počet stran = 339 | isbn = 80-85617-04-8 }}
* {{Citace monografie | příjmení = Havlík | jméno = Lubomír | odkaz na autora = Lubomír E. Havlík | titul = Svatopluk I. Veliký, král Moravanů a Slovanů | vydavatel = Jota | místo = Brno | rok = 1994 | počet stran = 129 | isbn = 80-85617-19-6 }}
* {{Citace monografie | příjmení = Grivec | jméno = František | odkaz na autora = František Grivec | titul = Slovanští apoštolé sv. Cyril a Metoděj | vydavatel = Josephus Vyvlečka | místo = Olomouc | rok = 1927 | počet stran = 172 | isbn = }}
* {{Citace monografie | příjmení = Vavřínek | jméno = Vladimír | odkaz na autora = Vladimír Vavřínek | titul = Cyril a Metoděj mezi Konstantinopolí a Římem | vydavatel = Vyšehrad | místo = Praha | rok = 2013 | počet stran = 375 | isbn = 978-80-7429-344-3 }}
{{Posloupnost|co=1. [[Seznam nitranských biskupů|biskup nitranský]]
| |||