Chyše (zámek): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Copyvio část (z uvedeného zdroje je, až na drobné změny, opsaná celá první editace) |
Informace o hradu, citační šablony, redukce obrázků, pořadí kategorií |
||
Řádek 19:
| rejstřík památek = 32490/4-1274
}}
'''Zámek Chyše''' je [[hrad]] přestavěný na [[zámek (stavba)|zámek]] ve [[Chyše|stejnojmenném městě]] v [[Karlovarský kraj|Karlovarském kraji]]. K zámku patří park, který byl založen už v 17. století. Zámek je chráněn jako [[Kulturní památka (Česko)|kulturní památka]].<ref
== Historie ==
Původně [[vladyka|vladycké]] sídlo a ves, poprvé připomínané v letech 1169–1192 bylo od roku 1254 sídlo rodu [[Odolenovicové|Odolenoviců]]. V letech 1361–1365 byly Chyše s rabštejnským panstvím majetkem královské koruny [[Karel IV.|Karla IV.]], ale v letech 1370–1378 patřily ke žlutickému panství a od roku 1397 byly v držení bratří Smetánků z Hradišťan. Roku 1422 se Chyší pravděpodobně zmocnil Jindřich z Plavna, po něm je [[Jan Calta z Kamenné Hory]] připojil k [[Rabštejn nad Střelou|Rabštejnu]].<ref name="belohlavek"/> [[První písemná zmínka]] o hradu pochází z roku [[1473]], kdy jej král [[Vladislav Jagellonský]] propustil z [[Manská soustava|manství]] Burianovi z Gutštejna.<ref name="durdik"/>
Roku 1587 koupila tento majetek Griselda, vdova po [[Adam I. ze Švamberka|Adamovi I. ze Švamberka]], rozená z Lobkovic, a po ní ho vlastnil její syn [[Bohuchval Berka]] z Dubé, na Bělé a Kuřívodách. Ten byl považován za jednoho ze strůjců [[české stavovské povstání|stavovského povstání]] z let 1618–1620, proto po prohrané [[bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] uprchl ze země, v nepřítomnosti byl pak odsouzen k trestu smrti, ztrátě cti a jeho jméno bylo přibito na staroměstskou šibenici. Celý jeho majetek byl zkonfiskován.<ref name="
[[Soubor:Chyše-
V roce 1622 byly Chyše bez odhadu levně prodány císařskému apelačnímu radovi [[Jiří Vilém Michna z Vacínova|Jiřímu Vilému Michnovi z Vacínova]]. Rodu [[Michnové z Vacínova|Michnů z Vacínova]] zůstaly Chyše do roku 1664, kdy zadlužený Vilém Bedřich zemřel a jeho majetek koupil v dražbě [[Vilém Albrecht I. Krakovský z Kolovrat]] pro svou dceru Annu Ludmilu.
Řádek 53 ⟶ 42:
Když po [[druhá světová válka|2. světové válce]] přešel zámek do vlastnictví státu, sídlilo v něm několik státních institucí, které se o zámek nestaraly, takže v roce 1967 musel být uzavřen a plánovaných oprav se do roku 1989 už nedočkal.
Začátkem roku 1996 zchátralý zámek koupil Vladimír Lažanský s manželkou Marcelou a téhož roku zahájili jeho celkovou obnovu. Oprava zámku byla zařazena do Programu záchrany architektonického dědictví ČR při [[Ministerstvo kultury České republiky|Ministerstvu kultury]]. Z fondu tohoto programu byly poskytovány finanční dotace. 30. května 1999 byla otevřena první zámecká expozice, včetně stálé expozice ''Karel Čapek a západočeský kraj.''
Součástí areálu je i [[Zámecký pivovar Chyše|zámecký pivovar]] vystavěný v letech 1839–1841. Vaření [[pivo|piva]] však má však v Chyších tradici od roku 1580. Výroba zámeckého piva byla obnovena po 74 letech v roce 2006. V historických interiérech pivovaru se nachází restaurace a pivnice.
==
=== Hrad ===
Nejstarší panské sídlo mělo podobu [[Dvorec|kurie]]. Podoba vrcholně středověkého hradu není jasná, ale dochovaný zámek se pravděpodobně kryje s původním hradním jádrem, které vymezovaly [[Příkop (válečnictví)|příkopy]] zasypané při zámeckých přestavbách.<ref name="durdik"/> Podle stavebně historického průzkumu mělo jádro lichoběžníkový půdorys se dvěma paláci, branskou [[věž]]í a jinou menší věží.<ref name="durdik-dodatky"/> Polygonální věž v severovýchodním nároží pochází až z doby po roce 1841.<ref name="durdik-dodatky2"/> Z pozdně [[Gotická architektura v Česku|gotické]] přestavby realizované v letech 1473–1482 pocházejí tři [[Střílna|klíčové střílny]] v nejnižší úrovni východní věže. U jedné z nich se dochoval trám k zaklesnutí zbraně a dřevěný kryt určený k uzavírání střílny. Kryt je opatřený průhledítkem, kolečky usnadňujícími manipulaci a zlomkem závory.<ref name="durdik-dodatky3"/>
==
[[Soubor:Karel Čapek-busta.jpg|thumb|upright|Čapkova busta od [[Josef Adámek (sochař)|Josefa Adámka]]]]
V roce 1917 působil v Chyších krátce jako vychovatel tehdy třináctiletého Prokopa (IV.) spisovatel [[Karel Čapek]], který zde po ukončení univerzitních studiích získal první zaměstnání.
Krátký pobyt na zámku ovlivnil Čapka natolik, že se promítl hned do několika jeho děl – románu ''[[Krakatit]]'', divadelní hry ''[[Věc Makropulos]]'' a povídek ''Modrá chryzantéma'' a ''Na zámku''. Hrdina románu ''Krakatit'' se jmenuje Prokop, ve věžní místnosti zámku podle pověsti bydlela stará dáma, která sice vypila elixír mládí, ale skončila jako obyčejný smrtelník, a její duch v místnosti přetrvává a bloudí dodnes. K napsání povídky ''Modrá chryzantéma'' z ''Povídek z jedné kapsy'', která se odehrává v nedalekém [[Lubenec|Lubenci]], inspiroval autora zámecký [[zahradník]]. Podle povídky knížecí zahradník objevil v Lubenci světově unikátní modré chryzantémy. Pointou téhle povídky může být skutečnost, že od té doby se kraji kolem Lubenecka říká „kraj modré chryzantémy“, ačkoliv se tu (ani jinde) žádná modrá chryzantéma nikdy nevyskytovala.
Roku 1967 byla před zámkem odhalena [[busta]] Karla Čapka, dílo akademického sochaře [[Josef Adámek (sochař)|Josefa Adámka]] a architekta [[Jaroslav Zbořil|Jaroslava Zbořila]], připomínající zdejší Čapkův pobyt.
O pobytu mladého Karla Čapka na zámku a jeho inspiraci zde, pojednává v nadsázce 7. díl II. řady cyklu České televize [[Historické minipříběhy a kuriozity]] v režii Pavla P. Riese. Tento příběh s názvem Chyše aneb o plnosti času a věčném životě můžete na uvedeném odkazu zhlédnout.
Řádek 71 ⟶ 63:
== Fotogalerie ==
<gallery>
File:Zámek_Chyše_(
File:Zámek_Chyše_(
File:Zámek_Chyše_(5).jpg|Zámecká knihovna
File:Zámek_Chyše_(6).jpg|Vstupní průčelí zámku
File:Zámek_Chyše_(10).jpg|Zámecký interiér
File:Zámek_Chyše_(3).jpg|Zámecký park
</gallery>
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references
<ref name="durdik-dodatky">{{Citace monografie
| příjmení = Durdík
| jméno = Tomáš
| titul = Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky
| vydavatel = Libri
| místo = Praha
| rok = 2002
| počet stran = 140
| isbn = 80-7277-114-0
| typ kapitoly = heslo
| kapitola = Chyše
| strany = 41–42
}}</ref>
<ref name="durdik-dodatky2">{{Citace monografie
| příjmení = Durdík
| jméno = Tomáš
| titul = Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 2
| vydavatel = Libri
| místo = Praha
| rok = 2005
| počet stran = 164
| isbn = 80-7277-262-7
| typ kapitoly = heslo
| kapitola = Chyše
| strany = 39–40
}}</ref>
<ref name="durdik-dodatky3">{{Citace monografie
| příjmení = Durdík
| jméno = Tomáš
| titul = Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 3
| vydavatel = Libri
| místo = Praha
| rok = 2008
| počet stran = 180
| isbn = 978-80-7277-358-9
| typ kapitoly = heslo
| kapitola = Chyše
| strany = 47–48
}}</ref>
<ref name="mn">{{MonumNet
| název = Zámek
| ID = 144076
| datum = 2017-03-03
}}</ref>
<ref name="belohlavek">{{Citace monografie
| editoři = [[Miloslav Bělohlávek]]
| titul = Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
| vydavatel = Nakladatelství Svoboda
| místo = Praha
| rok = 1985
| počet stran = 528
| svazek = IV. Západní Čechy
| kapitola = Chyše – zámek
| strany = 115
}}</ref>
<ref name="durdik">{{Citace monografie
| příjmení = Durdík
| jméno = Tomáš
| odkaz na autora = Tomáš Durdík
| titul = Ilustrovaná encyklopedie českých hradů
| vydavatel = Libri
| místo = Praha
| rok = 2002
| isbn = 80-7277-003-9
| počet stran = 736
| typ kapitoly = heslo
| kapitola = Chyše
| strany = 220
}}</ref>
<ref name="ulovec">{{Citace periodika
| příjmení = Úlovec
| jméno = Jiří
| titul = Tvrz a zámek v Kuřívodech u Mimoně
| periodikum = Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska
| rok = 2000
| ročník = 9
| strany = 43
| isbn = 80-86319-00-8
| issn = 1211-9172
}}</ref>
</references>
=== Literatura ===
* {{Citace monografie
| editoři = [[Miloslav Bělohlávek]]
| titul = Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
| vydavatel = Nakladatelství Svoboda
| místo = Praha
| rok = 1985
| počet stran = 528
| svazek = IV. Západní Čechy
| kapitola = Chyše – zámek
| strany = 115–116
}}
* {{Citace monografie
| editoři = [[Emanuel Poche]]
| titul = Umělecké památky Čech
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| rok = 1977
| svazek = I. A/J
| počet stran = 644
| typ kapitoly = heslo
| kapitola = Chyše
| strany = 557–558
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Toušlová
| jméno = Iveta
| odkaz na autora = Iveta Toušlová
| příjmení2 = Podhorský
| jméno2 = Marek
| příjmení3 = Maršál
| jméno3 = Josef
| odkaz na autora3 = Josef Maršál (moderátor)
| titul = Toulavá kamera
| vydavatel = Freytag & Berndt, Česká televize
| místo = Praha
| rok = 2005
| počet stran =
| isbn = 80-7316-228-8
| strany = 38–41
}}
=== Související články ===
Řádek 107 ⟶ 213:
[[Kategorie:Zámky v okrese Karlovy Vary]]
[[Kategorie:Novogotické zámky v Česku]]
[[Kategorie:Hrady v Tepelské vrchovině]]
[[Kategorie:Rabštejnské panství]]
[[Kategorie:Žlutické panství]]
[[Kategorie:Chyšské panství]]
[[Kategorie:
[[Kategorie:Stavby v Chyši|zámek]]
[[Kategorie:Kultura v Chyši|zámek]]
| |||