Periferní obrna lícního nervu: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m odkazy, koncovky značka: editace z Vizuálního editoru |
|||
Řádek 2:
== Anatomické souvislosti ==
[[Lícní nerv]], latinsky nazývaný ''Nervus facialis'' je VII. hlavový nerv. Používá se pro něj i název intermediofacialis, protože ho funkčně rozlišujeme na n. facialis a n. intermedius. Jedná se o motorický nerv inervující mimické svaly obličeje, měkkých pokrývek lebečních a zevního ucha, rovněž inervuje zadní bříško m. digastricus, m. stylohyoideus a m. stapedius. N. intermedius je smíšený nerv, má vlákna senzitivní, senzorická a parasympatická. Inervuje slzní žlázu, žlázky dutiny nosní, ústní a [[paranasálních]] dutin, také galanulu sublingualis a submandibularis.
== Etiologie ==
Příčiny periferní obrny lícního nervu mohou být různé. Velmi často se jedná o důsledky virových onemocnění, nejčastěji viru [[herpes simplex]] nebo [[herpes zoster]]; tyto jsou většinou doprovázeny [[Herpetická erupce|herpetickou erupcí]] nebo bolestivostí v okolí ucha.
Obrna lícního nervu může být způsobena i [[trauma (medicína)|traumatem]]. Nejčastěji se jedná o zlomeninu [[skalní kost|pyramidy]]. Příznaky posttraumatické léze mohou být patrné až několik dní po úrazu. Periferní léze lícního nervu se ve ¾ případů považuje za takzvanou '''Bellovu obrnu'''. Můžeme ji nazývat i [[Idiopatický|idiopatickou]] nebo [[esenciální]]. Incidence Bellovy obrny je asi 20–30 případů na 100 000 obyvatel za rok. Etiologie není ještě zcela známa, ale jedná se zřejmě o [[Mononeuritida|mononeuritidu]] pravděpodobně virového původu.
== Prognóza ==
Řádek 14:
== Klinický obraz ==
Klinickým projevem periferní léze lícního nervu je především paréza mimických svalů. Tvář je postižena na stejné straně jako se nachází léze. Na pacientovi je viditelné vyhlazení vrásek jak na čele, tak u oční štěrbiny. Vzniká [[lagoftalmus]] a je patrný [[Bellův příznak]]. Není patrná [[nasolabiální rýha]]. Pokleslý ústní koutek vyvolává obtíže při pití, přijímání potravy a artikulaci.<ref>{{Citace periodika | příjmení = AMBLER | jméno = Zdeněk | titul = Periferní paréza nervus facialis | periodikum = Interní medicína pro praxi | ročník = 12 | rok = 2010 | číslo = 9 | strany = 445-447 | issn: 1212-7299 }}</ref>
Klinické projevy periferní parézy se mohou lišit v závislosti na příčině. Bellovu obrnu pacient nejčastěji pociťuje po probuzení jako změnu v citlivosti v oblasti tváře. Parézy vyvolané virovou infekcí jsou často doprovázeny bolestivostí.
== Chirurgická léčba ==
Řádek 72:
V případě nalézání tuhého podkoží a [[kontraktur]] je nutné ruční uvolňování a protahovaní jednotlivých svalů. Ruční stimulace a reedukace se využívá u svalové síly 0–2. Při stimulaci je volena [[facilitační]] technika vibrací, která by měla sloužit k vybavení reflexního oblouku. Postupuje se od úponu k začátku ve směru kontrakce. Reedukace následuje bezprostředně po facilitaci. Pacient se snaží aktivně dopomáhat. Objeví-li se svalový záškub, začíná se s aktivním cvičením. Pacient procvičuje jednotlivé svaly. Je nezbytné dávat pozor, aby se neobjevily patologické [[Synkinéza|synkinézy]]. Pacient cvičí pod dohledem terapeuta. Na domácí rehabilitaci je mu dána cvičební jednotka, kterou provádí před zrcadlem. Od svalové síly 4–5 lze dávat mírný odpor. V rehabilitaci periferní léze lícního nervu se používá i [[Vojtova metoda]] a [[Proprioceptivní neuromuskulární facilitace]]. Vhodná je [[metodika sestry Kenny]].<ref>{{Citace monografie | jméno = Pavel | příjmení = KOLÁŘ | titul = Rehabilitace v klinické praxi | odkaz na titul = Rehabilitace v klinické praxi | vydání = 1 | vydavatel = Galén | místo = Praha | rok = 2009 | počet stran = 713 | isbn = 978-807-2626-571 }}</ref>
Nezbytné je také dbát na režimová opatření. Pacientovi nesmí postižená část obličeje nikde prochladnout. Při spánku se postižené oko zalepuje, aby se zabránilo vysychání. Při mluvení si může přidržovat zdravou stranu lehce dvěma prsty, aby se nezvýrazňovala asymetrie.
Pokud ani po třech týdnech není patrná volní aktivita, je nutné zahájit elektrostimulaci. Aplikace se provádí podle výsledků I/t křivky, dokud není zřejmý aktivní pohyb. V případě těžkých lézí nervu, jako u posttraumatických a pooperačních stavů, je nezbytné zahájit elektrostimulaci ihned.<ref>{{citace monografie | jméno = Jana | příjmení = HROMÁDKOVÁ | titul = Fyzioterapie | odkaz na titul = Fyzioterapie | vydání = 1 | vydavatel = H | místo = Jihočany | rok = 1999 | isbn = 80-860-2245-5 }}</ref>
| |||