Obyvatelstvo Česka: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m WPCleaner v2.02 - Robot: Automatické opravy / Opraveno pomocí WP:WCW (Opravy pravopisu a typografie)
Řádek 100:
I tak ale na konci 19. století bylo v českých zemích 9,437 mil. obyvatel, kteří tvořili 2,3% obyvatel celé Evropy. Lidé žili hlavně v oblastech, kde již byla a stále se modernizovala průmyslová výroba, od 30. let 19. stol. také tam, kde se těžily suroviny a rozvíjelo strojírenství, úbytek zaznamenávaly zemědělské oblasti, zvláště pak od 80. let. S rozvojem průmyslové výroby a díky celkovému přetváření společnosti se obyvatelé začali čím dál více stěhovat do měst, takže roku 1900 žil ve městě každý druhý Čech a Praha tou dobou i s předměstím dosáhla 500 000 obyvatel (35. místo v Evropě, Londýn měl už 4,5 mil . obyvatel).<ref>FIALOVÁ, L. a kol.: Dějiny obyvatelstva Českých zemí. Praha: Mladá fronta, 1996. Str.127-170</ref>
[[Soubor:Obyvatelstvo Česka 1785-2013.png|centre|900px]]
=== Obyvatelstvo českých zemí ve 20. století ===
Do struktury obyvatelstva se promítaly procesy spojené s pokračující modernizací společnosti (rostoucí sekularizace, vzdělanost, vyšší životní úroveň), ale i s politickým vývojem v zemi. Za mezníky naší novodobé historie můžeme považovat roky 1918, 1945, 1948, 1968 a 1989.<ref>FIALOVÁ, L. a kol.: Dějiny obyvatelstva Českých zemí. Praha: Mladá fronta, 1996. Str. 283-387</ref>
 
Řádek 132:
 
== Přirozený pohyb obyvatelstva od druhé poloviny 20. století ==
[[Soubor:Plodnost.png|thumb|250px|left|Vývoj plodnosti v Česku - 1950-20031950–2003]]
[[Soubor:Population pyramid CZE 2007rel.png|thumb|200px|right|Věková pyramida obyvatel Česka - 2007]]
Ve druhé polovině 20. století výše [[přirozený přírůstek|přirozeného přírůstku]] v České republice vlivem výrazných změn [[porodnost]]i značně kolísala. Vlna vysoké porodnosti vrcholila bezprostředně po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] (v roce [[1950]] byla ''hrubá míra porodnosti'' 21,1‰). V následujícím desetiletí rychle klesala - minima dosáhla v roce [[1960]]: 13,3‰). V polovině 60. let došlo k mírnému zvýšení (v roce [[1964]] 15,9‰) a následný pokles (v roce [[1968]] 13,9‰) se zásluhou příznivé věkové skladby a rovněž propopulačními opatřeními tehdejší vlády obrátil v [[Husákovy děti|populační boom]], který gradoval v roce [[1974]], kdy se narodilo 194&nbsp;215 živých dětí, což činilo hrubou míru porodnosti 19,4‰. Od té doby nastal poměrně prudký pokles. Ten se nezastavil ani po vyrovnání minima z roku 1960, ke kterému došlo v letech [[1983]] a [[1984]], ani poté, co se v roce [[1994]] porodnost dostala pod úroveň [[úmrtnost]]i. Vyvrcholil až v roce [[1999]], kdy se narodilo pouze 89&nbsp;471 živých dětí (8,7‰).<ref>http://www.czso.cz/csu/2006edicniplan.nsf/publ/4032-06-2006</ref>
Řádek 1 715:
Podle výsledků sčítání lidu v roce 2011 trvale žilo v České republice 9 569 568 [[Státní občanství České republiky|státních občanů České republiky]] (94,9% obyvatelstva ČR) a 541 664 [[cizinec|cizinců]] (5,1%). Největší skupinu tvořilo 117 810 státních občanů Ukrajiny (26,2% cizinců), 84 380 občanů Slovenska (18,8 % cizinců), 53 110 občanů Vietnamu (11,8% cizinců) a 36 055 občanů Ruska (8,0% cizinců). Jsou zde také velké územní rozdíly, nejvíce cizinců absolutně i relativně žije v [[Praha|Praze]], kde 205 207 cizinců tvoří 16,1% obyvatelstva, nejméně pak ve [[Kraj Vysočina|Kraji Vysočina]] (9 871, 1,9% obyvatelstva) a [[Zlínský kraj|Zlínském kraji]] (10 327, 1,7% obyvatelstva).<ref>[http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/9500339D76/$File/pvcr062.pdf Obyvatelstvo podle národnosti podle krajů, [[Sčítání lidu, domů a bytů 2011 v Česku|předběžné výsledky SLDB 2011]]], [[Český statistický úřad|ČSÚ]], czso.cz</ref>
 
Podle údajů [[Ministerstvo vnitra České republiky|Ministerstva vnitra]] žije k 30.11.2011 v Česku legálně 406&nbsp;211 cizinců ze 181 států - nejvíce jsou zastoupeni státní občané [[Ukrajina|Ukrajiny]] (106&nbsp;040 osob), [[Slovensko|Slovenska]] (80&nbsp;967), [[Vietnam]]u (55&nbsp;585 osob), [[Rusko|Ruska]] (27&nbsp;320 osob), [[Polsko|Polska]] (19&nbsp;048 osob) a [[Německo|Německa]] (15&nbsp;702 osob).<ref>[http://www.mvcr.cz/soubor/11-2011-all-pdf.aspx MVČR: Cizinci 3. zemí se zaevidovaným povoleným pobytem na území České republiky a cizinci zemí EU + Islandu, Norska, Švýcarska a Lichtenštejnska se zaevidovaným pobytem na území České republiky k 30. 11. 2011]</ref> V roce 2010 státní občanství České republiky nabylo 1 495 cizinců, když největší část tvořili státní občané Slovenska (38%) a Ukrajiny (26%). Dlouhodobě počet nabytých občanství ročně klesá.<ref>[http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/42004408D3/$File/c04r01.pdf ČSÚ: Státní občanství ČR nabytá během roku, podle předchozího státního občanství; 2001-20102001–2010]</ref>
 
Za rok 2007 do České republiky imigrovalo rekordních 104,4 tisíce osob (o 36 tisíc více než v roce 2006). Roční přírůstek obyvatel registrovanou zahraniční migrací činil 35-36 tisíc v letech 2005–2006, 83,9 tisíce v roce 2007 a 71,8 tisíce osob v roce 2008. V roce 2010 to však bylo už jen 15,6 tisíce osob. Výrazný pokles přílivu cizinců byly způsoben hospodářskou krizí, ale i složitým byrokratickým systémem při udělování povolení k pobytu v ČR, který se od ledna 2011 ještě zpřísnil (zahraniční podnikatelé musí prokázat, že mají na 2 roky zajištěn příjem, musí předkládat potvrzení o průměrném měsíčním příjmu minimálně za posledního půl roku).<ref>{{Citace periodika
Řádek 1 740:
Dle statistik [[Český statistický úřad|Českého statistického úřadu]] z roku 2017 má v Česku pobyt nad 12 měsíců 508 329 cizinců (v roce 2008 to bylo 437 565), ze kterých je 219 708 občany EU (v roce 2008 148 154).<ref name="CSU cizinci 2008-2016 pobyt 12+měsíců">[https://www.czso.cz/documents/11292/27320905/c01R07_2017.pdf/24ad2ce0-e1ae-4c91-b50b-ada59c346af6?version=1.0 R07 Cizinci s pobytem nad 12 měsíců podle státního občanství v letech 2008 - 2017 (k 31. 12.)]</ref>
 
Seznam národností cizinců v Česku, kteří mají v českuČesku pobyt nad 12 měsíců:
{{col-begin}}
{{col-2}}